„Mnoho firem přitahovala efektivita, pružnost a inovativnost cloudu již dříve. Ale rok 2020 si zapamatujeme jako dobu, kdy si společnosti ze všech oborů a oblastí výrazně připomněly, jak je důležité mít své IT systémy připravené na rychlé změny. Ve výhodě byli najednou ti, kteří mohli těžit z odolnosti, agility, adaptability a škálovatelnosti cloudových systémů,“ říká Juraj Vaško ze společnosti Accenture ČR.

Cloud tak ke své práci dnes používají už více než dvě třetiny firem. Vloni na jaře při koronavirové pandemii pomáhal s přechodem na práci z domova, teď zefektivňuje jejich každodenní chod – například pomáhá ke snadnějšímu a bezpečnějšímu sdílení souborů mezi zaměstnanci. S cloudem se setkáváme čím dál tím častěji a z uživatelského hlediska si už ani neuvědomujeme, zda námi využívané služby spadají do kategorie cloudových řešení nebo ne. Přesunují se do něj celé firemní CRM a ERP systémy, nebo je využívaný jen pro některé činnosti, například správu a sdílení dat, finančních dokumentů a účetnictví, provoz náročných grafických aplikací a sdílení dokumentů z nich, ukládání a sdílení velkých multimediálních souborů.

„Přijetí cloudových služeb ve firmách už neblokuje klasický odpor k novinkám, stále častěji pohlíží na cloud jako na prostředek pro zvýšení flexibiity a snižování rizik. Odstranění nutnosti pořizovat vlastní servery a obecně posílení bezpečnosti a infrastruktury jsou další nejčastěji zmiňované výhody. I cloudová řešení s sebou ale přinášejí rizika. K jejich zavedení ve firmě je třeba přistupovat střízlivě a s ohledem na konkrétní specifika. V reálu bohužel nedokáže mnoho společností uvolnit plný potenciál cloudových technologií,“ říká k situaci říká Ondřej Dědina, generální ředitel společnosti MIBCON.

Využíváme stále více zařízení připojených k internetu a mezi sebou navzájem. A v pozadí jsou často cloudové služby. Jejich širší přijetí podpořilo například rozvoj internetu věcí v mnoha odvětvích podnikání, kde může být vývoj IoT architektury na místě velmi nákladný. Ukládání dat z těchto systémů v cloudu umožní snížit náklady a má řadu dalších výhod – kapacita úložiště je škálovatelná, k datům lze jednoduše přistupovat odkudkoli, dá se systémově řešit jejich zabezpečení.

Ale internetem věcí to nekončí. Potřeba analyzovat data z propojených zařízení a určovat z nich vzory a trendy vede k propojení mezi IoT, Big Data a cloudem, které vytváří nové obchodní příležitosti. Jednoduše řečeno, IoT je zdroj dat, Big Data analytická platforma a cloud úložiště, u něhož je možné měnit velikost a na němž závisí rychlost přístupu.

V poslední době se také setkáváme s pojmem edge computing. Ten souvisí zejména s přenosem dat mezi centrálním cloudem a dalšími úložišti nebo zařízeními. „IoT zařízení nebo 5G síť podporující aplikace, které pracují s daty v reálném čase, vyžadují, aby byl výpočetní výkon co nejblíže místu, kde se data vytvářejí. To je důležité pro masivní využití IoT zařízení, rozvoj aplikací rozšířené reality, autonomních vozidel a dalších zařízení, ale i pokročilých technologií chránících soukromí. Edge computing a jeho „edge“ zařízení snižují latenci a zpracovávají data na okraji sítě. A to je důvod toho, proč je edge computing budoucnost cloudu,“ vysvětluje Juraj Vaško z Accenture.