- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (77)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Česko patří mezi nejhorí v Evropě v pokrytí vysokorychlostním internetem
Česká republika má jedno z nejniích pokrytí vysokorychlostního internetu v Evropě. Situaci má vylepit nová dotační výzva z Národního plánu obnovy, kterou v dubnu letoního roku vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Na zavedení rychlejího internetu je připraveno 2,85 miliardy korun.

Pouze 33 % oblastí v České republice je pokryto vysokorychlostním internetem, který umoňuje stahovat data gigabitovou rychlostí. Česko se tak umístilo a na 28. místě z 31 evropských zemí, které v rámci studie Broadband Coverage in Europe 2020 vytvořila pro Evropskou komisi společnost IHS Markit. První místo v ebříčku obsadila Malta (100% pokrytí), za ní se umístilo Lucembursko (95% pokrytí) a Dánsko (93% pokrytí). Nejhůře naopak dopadlo Řecko (10% pokrytí).
Česká republika je na tom v pokrytí výrazně hůře, ne je průměr Evropské unie (59,9 %). Zaostává také za Slovenskem, které vysokorychlostním internetem pokrývá zhruba polovinu země.
Vysokorychlostní internet je důleitý pro socioekonomický rozvoj zaostalejích regionů. To se ukázalo například během nedávných lockdownů, kdy stát omezil pohyb obyvatel, a řada lidí potřebovala k práci z domu kvalitní internetové připojení. Své o tom ví i v zahraničí. Například ve védsku odhadují, e díky zavedení internetu na vesnice vzrostlo HDP země mezi roky 2002 a 2016 o desítky miliard eur.
Nejhorí internet mají lidé v horských a pohraničních oblastech
Nelichotivou situaci má v České republice zlepit nová dotační výzva na podporu zavádění vysokokapacitních sítí elektronických komunikací z Národního plánu obnovy, pro kterou vyhradilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR 2,85 miliardy korun.
Ty mají slouit k zavedení rychlejího internetu do tzv. bílých míst, tedy oblastí, které jsou na tom z pohledu rychlosti internetu nejhůře. Mezi taková místa patří zejména pohraniční oblasti jako Jesenicko, Moravskoslezské Beskydy nebo luknovský výběek, říká Jiří Kvíz, ředitel společnosti enovation, která je lídrem v oblasti dotačního poradenství a v minulosti se v České republice podílela na přípravě větiny úspěných projektů v oblasti vysokorychlostního internetu.
adatelé o dotaci mají na těchto místech zajistit vybudování kompletní síové infrastruktury. Cílem dotační výzvy je zvýit pokrytí bílých míst technologií, která uivatelům umoní stahovat rychlostí alespoň 1 Gb/s a nahrávat rychlostí 200 Mb/s. Tyto oblasti lze rozdělit na 3 základní kategorie na místa, kde internet aktuálně vůbec není, na oblasti s rychlostí internetu do 30 Mb/s a na místa s rychlostí internetu od 30 do 100 Mb/s.
Výzva z Národního plánu obnovy je otevřena pro malé, střední i velké podniky. Míra podpory bude činit 80 % z celkových způsobilých výdajů. Na jeden projekt bude moné získat dotaci od 0,5 milionu do 230 milionů korun.
V České republice můe dle naich odhadů ádat o dotaci asi 400 subjektů, které jsou pro budování infrastruktury uzpůsobilé. Z částí z nich aktuálně spolupracujeme na zpracování ádostí, které se musí podat nejpozději 31. srpna letoního roku. Fyzické dokončení vech projektů pak musí proběhnout do konce roku 2025. Aktuálně evidujeme zájem o projekty takřka ve vech dostupných oblastech, dodává Jiří Kvíz ze společnosti enovation.
Formulář pro přidání akce












