Aktuality -> Analýzy - 3. 12. 2015

České firmy podceňují kybernetická rizika

EY, kybernetická rizikaPodle letošního průzkumu společnosti EY o stavu kybernetické bezpečnosti více než třetina dotázaných společností nedůvěřuje vlastním bezpečnostním opatřením a 85 % firem v České republice se domnívá, že zabezpečení jejich podnikových informací nevyhovuje nebo jen částečně vyhovuje jejich obchodním potřebám. Firmy v průzkumu přiznaly, že do kybernetické bezpečnosti dostatečně neinvestují a útoky většinou odhalí až se zpožděním.



Globální průzkum kybernetické bezpečnosti za letošní rok provedla společnost EY v období od června do září 2015. Dotazování byli pracovníci na pozicích CIO, CISO, CFO a CEO ze 1 755 organizací z 67 zemí světa včetně České republiky. Cílem průzkumu bylo mimo jiné srovnání regionálních rozdílů v přístupu firem k IT bezpečnosti.

„Priority kybernetické bezpečnosti jsou v ČR odlišné od okolních zemí, hlavní hrozby se však příliš neliší. Zatímco ve světě patří mezi hlavní priority ochrana úniku dat, řízení kontinuity činností, plány obnovy, řízení identit a přístupů, čeští respondenti považují vedle řízení identit a přístupů za priority především řešení incidentů a privilegovaná přístupová práva. Mezi hlavní hrozby pak ve světě i v ČR patří především demotivovaní zaměstnanci a phishing,“ říká Petr Plecháček, senior manažer oddělení IT poradenství společnosti EY v České republice. „Zajímavé je, že čeští respondenti příliš nevnímají zvyšující se hrozby vyplývající z mobilních technologií či zneužití sociálních sítí. Je to poměrně překvapivý výsledek, protože nechtěné úniky informací či cílená manipulace s médii jsou podle našeho názoru závažnými hrozbami, které je třeba proaktivně řešit.“

Ve srovnání se světem investují české firmy do kybernetické bezpečnosti málo. V Česku deklaruje jen 7 % účastníků růst rozpočtu na zajištění bezpečnosti o více než 5 %, zatímco ve světě to byla rovná polovina firem (50 %). Podobný rozdíl panuje i v plánech do budoucna, rozpočet na kybernetickou bezpečnost chce v příštím roce alespoň o 5 % zvýšit jen pětina (21 %) českých firem, globálně opět více než polovina (54 %). I ve srovnání s našimi nejbližšími sousedy jsou na tom české firmy výrazně hůře, v Maďarsku hodlá investovat každá třetí (31 %) firma, v Polsku to pak plánuje více než polovina dotázaných (57 %).

Vlivem nízkých investic do kybernetické bezpečnosti a chybějících odborníků jsou české firmy pomalejší i v odhalování bezpečnostních incidentů. Dotazované české firmy deklarují, že do hodiny odhalí útok jen třetina z nich (33 %), ve světě je zatím na bezpečnostní rizika schopna stejně rychle reagovat každá druhá firma (50 %). Podobně nízký podíl rychlých reakcí jako u nás zaznamenalo jen Polsko a Maďarsko. Vylepšení zabezpečení svých systémů přitom v České republice plánuje jen polovina firem (55 %), přičemž ve světě chystá nová bezpečnostní opatření až 78 % společností.

„Organizace s nadšením přijímají moderní technologie a výdobytky digitálního světa, je však zapotřebí, aby nezapomínaly na odpovídající opatření proti stále promyšlenějším kybernetickým útokům. Potenciální rizika spojená s bezpečnostními průniky by neměly přehlížet ani podceňovat. Naopak, kybernetická bezpečnost by se měla stát jednou z priorit, na jejíž zajištění půjdou potřebné investice. Digitální svět bude dlouhodobě fungovat jedině tehdy, dokáží-li firmy ochránit samy sebe i své klienty a získat tak dostatečně důvěryhodné postavení,“ říká Petr Plecháček.

A koho se firmy v oblasti kybernetických útoků bojí nejvíce? Kriminálních spolků (59 %), vlastních zaměstnanců (56 %) a hacktivistů (54 %). Na dalších místech pak figurují například státem sponzorované útoky (35 %). Pořadí první trojice se tak od loňského roku prakticky nezměnilo.

Z průzkumu také vyplývá, že v současné době se firmy cítí více ohroženy útoky typu phishing a prostřednictvím škodlivého software. Za nejvýraznější hrozbu aktuálně považuje phishing 44 % respondentů, oproti 39 % před rokem, škodlivý software pak 43 %, zatímco loni jej takto označilo pouze 34 %.

Závěry letošní studie poukazují mimo jiné i na nedostatečnou schopnost organizací kybernetickému útoku zabránit, resp. jej potlačit:

  • 54 % společností uvedlo, že postrádají oddělení či zaměstnance, jež by zkoumali nově vznikající technologie a jejich dopady na bezpečnost, v Česku pak chybí rovnou 77 % respondentů
  • 22 % respondentů nepřipravuje vylepšení v oblasti kybernetické bezpečnosti, mezi českými firmami jde dokonce o 45 % dotázaných
  • 36 % nedisponuje žádným programem zaměřeným na analýzu relevantních hrozeb, v Česku takzvanou threat intelligence neřeší dokonce 62 % společností

Více než polovina dotazovaných (57 %) aktuálně připouští, že celkový význam a hodnotu podnikové funkce pro zajištění kybernetické bezpečnosti snižuje nedostatek kvalifikovaných odborníků. V roce 2014 zastávalo tento názor pouze 53 % respondentů. To naznačuje, že situace se spíše horší, než že by se zlepšovala.

„Zajišťování kybernetické bezpečnosti má ve své podstatě obranný charakter. Organizace by však neměly čekat, až k nějakému napadení dojde. K dané problematice by naopak měly přistupovat aktivně, aby odhalily potenciální útočníky a dokázaly analyzovat, vyhodnotit a neutralizovat hrozby dříve, než napáchají škody. Je nezbytné, aby organizace vnímaly kybernetickou bezpečnost jako prostředek, který jim pomůže získat a udržet důvěru zákazníků,“ dodává Petr Fojtů, bezpečnostní specialista oddělení IT poradenství společnosti EY v České republice.


 
  

- PR -

AI v ERP systému

Co v praxi funguje, jak to navrhnout a proč začít po krocích


Umělá inteligence je součástí každodenního života – od chytrých vyhledávačů přes automatické překlady až po plánování tras nebo generování obrázků. Ale co ERP systémy? Je správný čas zapojit AI právě sem? Určitě ano, ale smysluplně. Tak, aby zkrátilo cestu od otázky k odpovědi, od záměru k akci, a přitom udrželo to nejdůležitější: kontrolu, bezpečnost a auditovatelnost.

  

- PR -

Proč je EDITEL vaší nejlepší volbou pro povinnou e-Faktúru na Slovensku?

Od 1. ledna 2027 čeká slovenské plátce DPH povinná B2B e-fakturace ve strukturovaném formátu EN 16931 (UBL/Peppol BIS 3) s doručováním přes síť Peppol. EDITEL je na změnu připraven už dnes – nabízí certifikovaný Peppol Access Point, komplexní řešení včetně archivace a hladký přechod bez zbytečných komplikací, navíc s technickou podporou 24/7.