Aktuality -> Komunikace a sítě - 13. 3. 2020 - Ing. Lukáš Grásgruber

Bezohlední hackeři stav nouze nerespektují, ale naopak využívají k novým útokům

útokAktuální kybernetický útok na Fakultní nemocnici Brno (FNB) znovu připomněl zákeřnost a bezohlednost kyberzločinců, kteří se nezdráhají využít pandemie COVID-19 a s ní související napětí ve svůj prospěch. Brněnská nemocnice je jednou z největších nemocnic u nás a mimo jiné se aktivně podílí i na vyhodnocování laboratorních výsledků odběrů vzorků COVID-19. Z lidského hlediska se tento kybernetický útok jeví jako čistý hyenismus, z hlediska kyberkriminality o dobře načasovaný útok.



Odborníci společnosti Anect se v souvislosti s útokem na FNB zamýšlejí, co se mohlo stát, zda byl útok cílený, a kdo za ním stojí? Pokud zvážíme možné scénáře, logicky se jedná o zneužití současné situace a paniky kolem aktuální situace s COVID-19. Již několik týdnů je aktivní celosvětová phisingová kampaň, na kterou upozorňuje i NÚKIB. Phishingová kampaň je ve větším měřítku zaměřena na anglicky a italsky mluvící země, nově se však objevují i phishingové kampaně v dalších jazykových mutacích. Bohužel výjimkou nejsou ani české emailové schránky, ve kterých se v poslední době objevuje podobná phishingová kampaň psaná perfektní češtinou, informující o nezbytných opatřeních proti nákaze koronavirem. Domníváme se tedy, že útok na FNB nemusel být cílený a nemocnice se stala jednou z obětí této phishingové kampaně.

Co se mohlo stát? Ve většině případů je součástí takovéto zprávy webový odkaz nebo soubor ve formě přílohy. Ve většině případů nákazy škodlivým kódem se jedná o přílohu (obsahující makro), která v tomto případě například popisuje jak se proti COVID-19 bránit. Otevřením souboru dojde ke spuštění škodlivého kódu a dále jeho řetězovému šíření v lokální síti. Každá takto nakažená stanice se po úspěšném „zabydlení“ snaží kontaktovat řídící internetový server, ze kterého ve většině případů stáhne další „rozkazy“ a další části škodlivého kódu sloužící například ke krádeži citlivých informací a přístupových údajů. Po exfiltraci přístupových údajů je již na útočníkovi, jakým způsobem danou síť poškodí. Nejjednodušší způsob je infiltrace tzv. kryptoviru, který zašifruje data a požaduje zaplacení výpalného po napadené společnosti.

Ukázka znění reálné phishingové kampaně zneužívající napětí kolem pandemie COVID-19:

Předmět: Koronavirus: Důležité bezpečnostní informace

Vážený pane / paní,

V souvislosti s tím, že ve vašem regionu byly zaznamenány případy nákazy koronavirusem, připravila Světová zdravotnická organizace dokument, který obsahuje všechna nezbytná opatření proti nákazy koronavirusem, jakož i mapu, na níž jsou vyznačena místa infekce. Důrazně doporučujeme, abyste se co nejdříve seznámili s dokumentem připojeným k této zprávě!

S pozdravem,
Dr. Marek Chudoba (Světová zdravotnická organizace - Česká republika)

 


 
  

- PR -

Když chcete lepší sklad, ale nechcete měnit celý systém

Q.WMS přináší rychlé výsledky bez nákladného upgradu


Ve skladech se často rozhoduje o tom, jestli firma vydělává, nebo jen „točí“ zásoby. Přesto se i dnes setkáváme s prostředím, kde se zboží hledá „po paměti“, procesy jsou závislé na konkrétních lidech a ERP systém plní spíše roli evidence než aktivního nástroje řízení. Přitom cesta ke zlepšení nemusí znamenat výměnu celého ERP systému, a tak nemusí být složitá ani nákladná.

  

- PR -

Pro úspěšné nasazení AI v podniku

není rozhodující volba modelu, ale struktura a kvalita a datového prostředí


Zavádění umělé inteligence v organizacích se často redukuje na výběr konkrétního modelu nebo AI asistenta. Diskuze se točí kolem jejich schopností, výkonu a dostupnosti. Z pohledu podnikové praxe je to ale vedlejší téma. Skutečná otázka totiž nezní, jakou AI organizace používá. Správná otázka je: Jaká data má AI k dispozici? V praxi se ukazuje, že rozhodujícím faktorem není volba modelu, ale kvalita a struktura datového prostředí, do kterého je AI integrována. Právě to rozhoduje o úspěchu nebo neúspěchu většiny AI projektů.