Hlavní strana -> Zprávy
Aktuality -> Komunikace a sítě - Dnes - redakce

Až 600 nových vysílačů by mělo zlepšit pokrytí bílých míst mobilní sítě

Dostupnost mobilních sítí v takzvaných bílých místech s horším pokrytím zlepší až 600 nových vysílačů, které by zde měly vzniknout v následujících čtyřech letech. Měření ukazují, že nejvíce oblastí k dokrytí se aktuálně nachází ve Středočeském kraji. Jde o oblasti, kde je typická nižší návratnost investice, a proto budou operátoři několik stovek míst vzájemně sdílet. Na některých místech může modernizace sítě a výstavba nové infrastruktury vést k nahrazení starších stožárů a vysílačů.



V tuzemském prostředí se pravidelně objevuje informace o 99 % pokrytí mobilním signálem, ale to se týká populace a plošné pokrytí Česka zdaleka není úplné a konzistentní. To vysvětluje horší pokrytí v řadě menších tuzemských obcí, ale i složitější telefonické spojení v horských, řídce osídlených či pohraničních oblastech, kde je členitější terén.
I kvůli tomuto aspektu se Český telekomunikační úřad (ČTÚ) spolu s tuzemskými operátory v loňském roce dohodnul na postupném dokrytí sítě a zaměření na tzv. bílá místa. Takto se označují právě zmíněné oblasti bez signálu, přesněji lokality, kde pokrytí obyvatelstva není vyšší než 97 %. Celkem by takových oblastí do konce roku 2030 mělo být dokryto 600, přičemž na každého operátora by měla připadat třetina. 
 
V seznamu míst s nedostatečným pokrytím, který Český telekomunikační úřad vydal před dvěma lety, byly nejčastěji zmiňovány oblasti okolo Benešova, Pelhřimova či Příbrami. U každého z měst se objevovalo okolo 50 bílých míst. „V aktuálním seznamu z konce letošního března, do kterého jsou další oblasti postupně doplňovány, je nejvíce míst – celkem 16 – spojeno s okresy Domažlice a Žďár nad Sázavou. Pro oba dokumenty pak možná překvapivě platí, že nejčastěji se v nich neobjevují oblasti v pohraničí, ale ve Středočeském kraji. Celkově se jejich počet blíží 300 míst,“ uvedla Veronika Valášková Friedrichová, generální ředitelka společnosti Telecom IP ČR.
 
Operátoři podle ní v této oblasti nečelí jednoduchému úkolu. Dokrývání bílých míst je totiž investičně náročné, často technicky komplikované a mnohdy se týká oblastí, kde návratnost není zdaleka tak rychlá jako ve velkých městech. „Dříve získání povolení k výstavbě trvalo roky, v poslední době se však proces zrychlil, v průměru nyní zabere zhruba jeden rok. Samotná výstavba pak trvá v horizontu měsíců. Nejrychlejší instalace jsou na střechách, vodojemech či komínech. Nejdelší čas pak zaberou samostatné vysílače. V mnoha regionech vidíme rapidní výstavbu, například u páteřní dálnice D3,“ doplnila Friedrichová.
 
Kromě dostupnosti signálu by se v takzvaných bílých místech měla zlepšit i základní až střední kvalita mobilního připojení. „Zároveň je však potřeba jedním dechem dodat, že i po tomto dokrytí mohou některé obce zůstat jednoduše bez signálu, bílých míst je totiž v rámci Česka ještě výrazně více než 600,“ doplnila Veronika Valášková Friedrichová.
 
Jedním z důležitých aspektů dohody je proto také to, že na dalších 300 místech by měli operátoři novou infrastrukturu nejen postavit, ale také vzájemně sdílet. „Úzce to souvisí i se zmíněnou horší návratností v bílých místech. Stát proto společně s regulátorem a operátory hledá různé cesty, jak pokrytí dál zlepšovat a zároveň využívat modely infrastruktury, které dávají ekonomický smysl. Obecně se pak lze domnívat, že sdílení stožárů by mohlo být jedním z trendů nejbližší budoucnosti. Zatímco v minulosti jsme se mohli setkat dominantně s tím, že konkrétní vysílač provozoval pouze jediný operátor, vývoj nejen na českém trhu, ale i v zahraničí ukazuje, že případů sdílení infrastruktury přibývá,“ dodává Friedrichová.

 
  

- PR -

Jak proměnit výrobní data v podklady pro správná rozhodnutí

V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili především na digitalizaci výrobních podniků, které zažívají velmi složité období. V posledních letech prošel český průmysl pandemií a energetickou krizí, k tomu stále trvá geopolitická nejistota a hrozba zásadního narušení dodavatelských řetězců a obchodních vztahů. Změnila tato zkušenost postoj výrobních firem k digitalizaci? Tuto otázku jsem položil hned na úvod rozhovoru s Robertem Fárkem, který stojí v čele firmy ITeuro a specializuje se na IT řešení pro výrobní firmy.