- Přehledy IS
- APS (21)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (36)
- CRM (53)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (69)
- ERP (79)
- HRM (28)
- ITSM (6)
- MES (33)
- Řízení výroby (40)
- WMS (30)
- Dodavatelé IT služeb a řešení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (40)
- Dodavatelé CRM (34)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (72)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řešení pro logistiku (45)
- IT řešení pro stavebnictví (25)
- Řešení pro veřejný a státní sektor (27)
Tematické sekce
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údržby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tiskBranžové sekce
![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Partneři webu
AI zvládne hrubou stavbu webu, ale co kolaudace?
Rychlost má svou cenu a snadno se může stát cestou do pekla
AI vám web nepostaví. Postaví vám hrubou stavbu za odpoledne a je to zázrak i past zároveň. Jestli si spletete hrubou stavbu s kolaudací, nastěhujete se do domu bez elektřiny, s okny na sever a základovkou, kterou nikdo nezkontroloval. Tenhle text je o tom, kdy umělá inteligence při stavbě webu vydělává a kdy vás přijde draho. O tom, kdy umělá inteligence skutečně pomáhá a kdy se úspora času může brzy proměnit v drahý problém.

Jeden disclaimer na úvod: nejsem vývojář. Dívám se na stavbu webu s AI stejně, jako se dívá stavební dozor na stavbu domu. Nezajímá mě, jakou zednickou lžíci kdo drží, zajímá mě proces, volba řešení a rizika. A z tohohle úhlu vypadá „web vytvořený AI“ úplně jinak, než jak ho prodává většina návodů slibujících produkční e-shop za hodinu. Ono to totiž fakt jde. Postavit něco za hodinu. Jenže „něco“ a „web, který plní cíl“ jsou dvě různé věci.
AI je dneska cement, ne kouzelník
Nejdřív si ujasněme jednu věc, kterou pořád spousta lidí bere jako novinku: umělá inteligence už není aplikace bokem. Je uvnitř no-code builderů jako Framer, Webflow AI či Wix, je uvnitř redakčních systémů a najdeme ji i přímo v editorech kódu jako Cursor, GitHub Copilot nebo Claude Code. Je to standardní součást technologického stacku, stejně jako je cement standardní součástí stavby. Nikdo dneska neřeší, jestli cement použít. Řeší se, kolik ho dát, kam a jestli to někdo umí správně namíchat.
Největší výhra je jasná: rychlý start, variantování a iterace. To, co dřív trvalo tři dny, tedy rozvrhnout strukturu, naklikat draft a vyzkoušet tři verze úvodní sekce, dneska zvládnete do oběda. Největší riziko je ale odvrácenou stranou téže mince: vypustíte ven něco nedopečeného s tím, že to „nějak jede“, a jdete dál. Dům stojí, dá se v něm bydlet, tak proč řešit, že komín netáhne. Řešit ho začnete, až vyhoří. A tady je jádro pudla: dneska není klíčové umět kliknout na šablonu, ale umět řídit proces a kvalitu. Přesně tomuhle se věnujeme, když v Contextu řešíme stavbu webu a e-commerce. Nástroj je až poslední rozhodnutí.
„AI udělá web za mě.“ Ne, neudělá.
Tuhle větu slyšíme pořád a je zhruba tak pravdivá jako tvrzení, že dům postaví bagr. Bagr vám vykope základy, rychle a levně. Ale nerozhodne, jestli stavíte dům, nebo garáž, a jestli má stát zrovna na téhle parcele.
Stejně tak vám AI udělá hezký, rychlý a použitelný draft. Nikdy ale za vás nevyřeší, jestli web vůbec plní svůj cíl, pro koho je určený, protože bez publika dostanete jen hezkou stránku bez výkonu, ani to, jestli máte nabídku, která vůbec někoho zajímá. Nejdražší chyby na webu nikdy nejsou ošklivá tlačítka, ale špatná struktura, slabá nabídka a rozbité měření. A tyhle chyby na vás žádný builder nezakřičí. Naopak, ušetříte čas na startu a krutě ho přeplatíte na předělávkách. Čas ušetřený v hrubé stavbě umíte krásně proflákat ve chvíli, kdy se za půl roku zjistí, že jste zapomněli na schodiště.
Tři cesty, jak s AI stavět (a čím za ně platíte)
Když někdo řekne „web s AI“, může myslet tři dost odlišné přístupy, z nichž každý nabízí jiný poměr mezi rychlostí a kontrolou. A tenhle poměr je celý příběh.
- První cestou je cesta od promptu přímo ke kódu, kam patří nástroje jako Lovable, v0 od Vercelu, Bolt.new nebo asistovaný vývoj v Cursoru. Tady kód vlastníte a rozhodujete o hostingu, technologiích i integracích. AI tvorbu zrychlí, ale negarantuje kvalitu ani bezpečnost, takže se neobejdete bez revize kódu, testů a základní hygieny. Je to skvělá volba, když víte, že web poroste, a nechcete být vázaní na jednoho dodavatele, získáte nejvíc kontroly, ale nesete i nejvíc odpovědnosti.
- Druhou možností je přechod od designu ke kódu, tedy zkratka mezi návrhem a implementací, typicky přes Figma Make nebo export z Figmy do komponent. Funguje parádně, pokud máte jasný design systém. Rizikem ale zůstává, že export je stále jen první nástřel, nikoli produkční kód, a skoro vždycky narazíte na problémy s přístupností, rychlostí, responzivitou a okrajovými stavy, na které v návrhu nikdo nemyslel.
- Třetí a nejrychlejší cestou k publikaci je vygenerování hotového webu přímo na uzavřené platformě, kde máte design, texty, rozvržení i hosting v jednom balíku, jako to umí Framer AI, Wix ADI, Hostinger AI nebo Webflow AI. Ideální pro jednoduché landing page, portfolia, microsites nebo rychlé ověření nápadu. Typickou slabinou je ale omezený export, horší přenositelnost dat a brzký náraz na strop u integrací či pokročilých procesů a uživatelských rolí. Napříč všemi třemi cestami platí jednoduchá úměra: čím rychlejší publikace, tím větší riziko, že si zavřete dveře do budoucna. Co je levné dnes, umí být velmi drahé při přechodu jinam. Cílem není vybrat nejrychlejší cestu, ale zvolit rychlost tak, aby seděla očekávanému růstu.
Co si hlídat, než se nastěhujete
Tady přichází ta nudná část, kterou všichni přeskakují, a pak za to platí. Beru ji jako revizi před kolaudací, kterou nikdo nechce, ale každý ji potřebuje.
První revize se týká přenositelnosti a závislosti na dodavateli. Neřešte jen export vzhledu, ale především export dat, tedy redakčního systému, objednávek, uživatelských účtů a článků. Klasickým scénářem je situace, kdy sice stáhnete kód, ale veškerý obsah zůstane uzamčený uvnitř platformy. To je jako koupit dům a zjistit, že nábytek je přišroubovaný k developerovi. Zatímco z takového WordPressu přenesete web relativně přímočaře i s databází, z uzavřeného AI builderu často vytáhnete jen holé HTML a CSS bez strukturovaných dat. Exit plán proto patří už do zadání, ne až do krize. Než platformu zaplatíte, ptejte se, zda umíte vyexportovat obsah ve strojově čitelném formátu (Markdown, JSON, XML), zda dostanete ven databázi objednávek a kontaktů, kam přesně nasměrujete doménu při odchodu včetně zachování přesměrování a zda kód skutečně vlastníte, nebo si ho jen pronajímáte. Pokud na kteroukoli z těchto otázek nedostanete jasnou odpověď, máte svou odpověď.
Druhým bodem je bezpečnost, protože vygenerovaný kód nemusí být nutně chytrý kód. Bez přesného zadání a odborné kontroly umí AI vyprodukovat zranitelnosti a špatné návyky. U statického webu je riziko malé, ale s příchodem formulářů, přihlašování a plateb strmě roste. Jako orientační mapu tu lze brát standard OWASP Top 10, který upozorňuje na hrozby jako XSS, injection nebo chybnou autentizaci. Napište si na zeď jedno tvrdé pravidlo: přihlašování, práci s hesly a platby nikdy nenasazujte z vygenerovaného kódu bez kontroly od někoho, kdo bezpečnosti rozumí. Tady se totiž přístup „nějak to jede“ mění v únik dat. Konkrétně to znamená nikdy neukládat hesla v čitelné podobě (používat bcrypt či argon2), validovat formuláře na serveru, nejen v prohlížeči, a nenechávat citlivé klíče ve frontendovém kódu. Zbytek webu klidně laděte za běhu, tyhle tři věci ale nikdy.
Třetí revize míří na přístupnost, která už dávno není jen milým bonusem navíc. Od 28. června 2025 je přístupnost pro část webů zákonnou povinností na základě evropského aktu o přístupnosti (směrnice EU 2019/882), u nás transponovaného zákonem č. 424/2023 Sb., přičemž technickým vodítkem je norma EN 301 549 přebírající standard WCAG na úrovni AA. Týká se to zejména e-shopů, bankovnictví, dopravy, telekomunikací a e-knih. Builder vám sice stavbu zrychlí, ale výsledný web musí projít kontrolou. Typicky selhává barevný kontrast, viditelnost aktivního prvku při pohybu po stránce, popisky ve formulářích nebo ovládání klávesnicí. Základní kontrolu přes nástroje jako WAVE nebo Lighthouse v Chrome DevTools byste měli mít v procesu vydání, i když ideálně patří přístupnost už do fáze návrhu UX a UI, nikoli až na samotný konec.
Čtvrtou oblastí je obsah, kde je nutné rozlišovat mezi užitečnými texty a AI spamem. Vygenerované texty jsou skvělé jako nástřel nebo výplň při návrhu, nikoli k automatickému publikování. Úspěch ve vyhledávačích nestojí na objemu slov, ale na jasné nabídce, struktuře, relevanci, interním prolinkování a naplnění záměru uživatele. Přesně v duchu principů Google Helpful Content a E-E-A-T. Generický strojový text znamená slabou značku, nízké konverze a nulovou přidanou hodnotu. Funkční postup vyžaduje lidskou editaci, ověření faktů a doladění tónu komunikace. Pokud má web dlouhodobě přivádět návštěvníky z vyhledávání, je to poctivá práce pro SEO specialistu, ne pro tlačítko automatické publikace.
A konečně pátá věc: web není CRM. Web sbírá poptávky, ale budování vztahu, obchodní procesy, segmentaci a automatizaci řeší až CRM systém. Některé platformy sice nabízejí odlehčené verze, ale plnohodnotné nástroje jako HubSpot nebo Raynet obvykle nenahradí. Dřív než začnete řešit barvu tlačítek, musíte vědět, kam poptávka spadne, kdo ji zpracuje a co se stane do pěti minut. Bez navazujících procesů a integrací vám web nepomůže, i kdyby vypadal jako z časopisu.
Vyhledávání se změnilo a web s AI to musí umět taky
Tohle je bod, který polovina návodů z roku 2024 ještě neřeší, a přitom zásadnější než kterýkoli nástroj na tvorbu webů. Lidé stále častěji nedostávají deset modrých odkazů, ale hotovou odpověď přímo z Google AI Overviews, ChatGPT, Perplexity nebo Gemini. Přehledy od Googlu se dnes zobrazují zhruba ve čtvrtině vyhledávání a u takových dotazů organická proklikovost výrazně padá. Když umělá inteligence odpoví za vás a vy v té odpovědi chybíte, jako byste neexistovali, bez ohledu na to, jak hezký web máte.
Vznikla proto nová disciplína zvaná GEO (Generative Engine Optimization), tedy optimalizace pro to, aby vás jazykové modely v odpovědích citovaly, nejen řadily ve výsledcích. Dobrou zprávou pro každého, kdo bere obsah vážně, je, že funguje přesně to, co dělá dobrý obsah dobrým. Studie vědců z Princetonu a dalších institucí publikovaná na konferenci KDD 2024 na vzorku deseti tisíc dotazů změřila, že šanci na citaci v AI odpovědi výrazně zvyšují konkrétní statistiky (o 41 procent) a citování zdrojů či přímé citace autorit (zhruba o 28 procent). Naopak bezhlavé nacpání klíčových slov do textu dopadlo hůř než neupravená kontrolní verze, dnes už to není neutrální taktika, ale krok zpět.
V praxi to znamená psát tak, aby se text dal snadno citovat, ať už web staví stroj, nebo člověk. Vyplatí se odpovídat na konkrétní otázky přímo a shrnout pointu hned v první větě, protože jasné bloky s odpověďmi nejsou jen dekorací. Stejně tak je důležité dokládat tvrzení čísly a odkazy, což zvyšuje důvěryhodnost pro stroje i lidi, a udržovat obsah čerstvý pomocí aktuálních dat a letopočtů. Zároveň se nelze spoléhat jen na vlastní doménu. AI systémy silně čerpají z autoritativních webů třetích stran, recenzí, oborových médií a srovnávačů, takže zmínka o vás jinde má často větší váhu než vaše vlastní stránka. Pointa je prostá: GEO nenahrazuje klasické SEO, ale přidává se k němu. Kdo má pevné základy, má náskok i v novém typu vyhledávání; kdo web jen rychle naklikal a vypustil, nemá ani jedno.
Kdy AI fakt pomáhá a kdy je naopak past
Aby to nevyznělo, že umělá inteligence je jen minové pole, je třeba říct, kde skutečně vydělává. Největší přínos má ve chvíli, kdy ještě nic nestavíte, ve fázi rozhodování, kdy jsou změny levné. Je to fenomenální generátor variant pro strukturu webu, sekce, argumentaci i hodnotovou nabídku. Přepsat řádek v plánu stojí korunu, zatímco přezdít příčku v hotovém domě stojí majlant. Výsledkem je mnohem lepší zadání pro samotnou realizaci, ať už ji pak děláte jakkoli. Vzorec, který spolehlivě drží, zní: stroj je generátor variant, člověk je editor a konečný rozhodčí.
V klasickém projektu je AI skvělým akcelerátorem při brainstormingu struktur, rešerši konkurence a syntéze jejich vzorců, při tvorbě prvních nástřelů textů a mikrotextů k dalšímu ladění, při generování ilustračních vizuálů pro prototypování nebo při analýze tónu komunikace z existujících klientských podkladů. V samotném vývoji pak zrychluje psaní kódu, hledání chyb i tvorbu dokumentace, ovšem za cenu rychlejšího vzniku technického dluhu, pokud chybí kontrola. Řešením jsou jasné mantinely v podobě testů, revizí kódu a bezpečnostních kontrol. Stroj je mistr prvního nástřelu, člověk ale drží konečnou odpovědnost.
Na druhou stranu existují situace, kdy by AI builder neměl opustit fázi prototypu a rozhodně nepatří do jádra produkčního řešení. Jde o projekty, u kterých víte, že poroste jejich komplexita v podobě integrací, uživatelských rolí, procesů a objemu obsahu. Stejně tak tam, kde je vysoké riziko spojené s bezpečností, přístupností, regulacemi nebo reputací značky, kde živý obsah spravuje větší tým lidí nebo kde potřebujete flexibilní funkce na míru a pokročilé měření napříč kanály. V takových případech použijte AI jako rychlý model, na kterém si ověříte směr, nikoli jako základy, na kterých budete roky bydlet.
Proces, který vás udrží nad vodou
Zdravá stavba webu s umělou inteligencí se ve výsledku neliší od poctivé klasické práce. Vše začíná definováním cílů, publika, nabídky a požadovaných konverzí. Následuje návrh informační architektury, drátěných modelů a příprava obsahu spolu s alespoň základním vizuálním stylem značky. Teprve ve třetím kroku vybíráte technologické řešení s ohledem na budoucnost, práci s daty, správu a riziko uzavření v platformě. Až pak přichází samotná stavba, ladění, kontrola kvality, nastavení měření a spuštění. Rozdíl oproti světu bez AI nespočívá v jiných pravidlech, ale v rychlejším prototypování a větším počtu iterací. Umělá inteligence mění tempo, nikoli základy řemesla.
Než web pustíte do světa, musíte si odškrtnout pět klíčových kontrolních oblastí:
- Z pohledu přístupnosti je třeba ověřit kontrasty, fokus, popisky formulářů, ovládání klávesnicí a hierarchii nadpisů.
- V rámci SEO a GEO je nutné zkontrolovat meta tagy, strukturu nadpisů, indexaci, interní odkazy i mapu stránek, a k tomu přidat citovatelné bloky odpovědí, podložená čísla a aktuálnost informací.
- Uživatelský prožitek a výkon vyžadují test responzivity, rychlosti načítání, funkčnosti formulářů a srozumitelnosti mikrotextů.
- Bezpečnostní prověrka se musí zaměřit na formuláře, přihlašování, pluginy a skripty třetích stran.
- A konečně měření musí zajistit funkční události v analytice, sledování konverzí a spolehlivý přenos poptávek do CRM.
Co si z toho odnést: pět pravidel, jak neztratit kontrolu
Pokud byste si z celého textu měli odnést jen jednu myšlenku, pak je to tahle: začínejte vždy cílem a konverzí, nikdy výběrem nástroje, protože ten je až posledním rozhodnutím. Přístup k realizaci volte podle budoucích potřeb dat, správy a integrací, nikoli podle toho, co je nejrychlejší dnes odpoledne. Svůj únikový plán mějte připravený dřív, než poprvé kliknete na tlačítko publikovat. Přenositelnost dat se totiž neřeší při rozvodu, ale před svatbou. Kontrolu kvality v oblasti přístupnosti, vyhledávačů, bezpečnosti a měření neberte jako luxus, ale jako povinnou revizi. A především používejte umělou inteligenci jako akcelerátor, nikoli jako autopilota. První nástřel udělá stroj, finální odpovědnost ale vždy nesete vy.
AI vám při stavbě webu ušetří obrovské množství času a nervů, pokud přesně víte, kterou práci máte dělat vy a kterou nechat stroji. Postaví vám hrubou stavbu za jedno odpoledne. Kolaudaci, revize a rozhodnutí, jestli v takovém domě vůbec chcete bydlet, ale za vás nikdy nepodepíše. A to je jen dobře.
![]() |
Petr Klement Autor článku je Project Manager reklamní a marketingové agentury Contexto. Text byl redakcí stylisticky upraven.
|










