Hlavní strana -> Zprávy
Aktuality -> Analýzy - 4. 9. 2025 - redakce

AI zatím nemá důvěru zákazníků jako nákupní rádce

Jedním z důvodů je paradox „přesné nedůvěry“

Nová studie „Despite Satisfying Advice, Consumer AI Distrust Persists“ od výzkumného týmu Global Consumer Insights analyzuje, jak spotřebitelé vnímají rady umělé inteligence při nákupním rozhodování. Výzkum zahrnoval více než 3 000 respondentů v pěti zemích a zaměřil se především na online retail, e-commerce platformy a chytré prodejní asistenty v kamenných prodejnách. Cílem bylo zjistit, zda přesnost a relevance doporučení AI automaticky vedou ke zvýšení důvěry zákazníků a jejich ochotě učinit nákup.



„Výsledky ukazují zajímavý paradox. Spotřebitelé hodnotí doporučení AI jako vysoce uspokojivá a relevantní, přesto však stále váhají s jejich bezprostředním využitím při nákupním rozhodování. Nejčastějším důvodem je obava, že algoritmy upřednostňují produkty s vyšší marží pro prodejce nebo že personalizace doporučení souvisí s rozsáhlým sledováním osobních dat. I v případě, že doporučení zcela odpovídají preferencím zákazníka, přetrvává nejistota ohledně jejich objektivity,“ říká Adam Rožánek z Trenýrkárna.cz.

Zmíněná studie týmu Global Consumer Insights rovněž poukazuje na fenomén „přesné nedůvěry“ – čím dokonalejší a cílenější je doporučení AI, tím více spotřebitelé zpochybňují jeho motivaci. Tento efekt je výrazný zejména v segmentu fashion a elektroniky, kde je výběr produktů široký a nákupní rozhodnutí často spojeno s emocemi a individuálním vkusem. Respondenti uváděli, že si rádi ověří doporučení u lidského prodejce, přátel nebo recenzí, aby se ujistili, že rozhodnutí není pouze výsledkem algoritmu.
 
„Pro retailové firmy tato zjištění představují jasnou výzvu. Nestačí vyvíjet sofistikované AI nástroje; klíčová je transparentnost algoritmů a jasná komunikace s koncovým zákazníkem. Studie doporučuje, aby prodejci implementovali mechanismy, které umožní zákazníkům sledovat, jak byla doporučení generována, jaká data byla použita a jak je možné jejich volbu upravit. Takový přístup nejen zvyšuje důvěru, ale zároveň podporuje dlouhodobou loajalitu,“ komentuje Michal Černý ze společnosti Audiopro.
 
„Také se ukazuje, že úspěšné nasazení AI v retailu vyžaduje i integraci vzdělávání zákazníků do samotného nákupního procesu. Spotřebitelé, kteří rozumějí principům fungování algoritmů a mají možnost aktivně ovlivnit personalizaci, jsou výrazně otevřenější přijímat doporučení a vnímat je jako přínosné. Retailové značky, které dokáží nabídnout kombinaci technologie a edukace, mohou tak nejen zvýšit prodeje, ale také posílit svou image jako transparentního a důvěryhodného partnera,“ dodává Adam Rožánek.
 
Budoucnost AI v maloobchodu a e-commerce tedy závisí na schopnosti propojit technologickou efektivitu s psychologickým aspektem spotřebitele. Transparentní, vysvětlitelná a kontrolovatelná AI může být v budoucnu klíčovým prvkem personalizace, která nejen usnadní nákup, ale stane se i konkurenční výhodou pro retailové značky. Do té doby však platí, že spotřebitelé se rádi nechají doporučit, ale konečné rozhodnutí si stále udržují ve svých rukou.

 
  

- PR -

Umělá inteligence mění firemní tisk

HP přenáší AI z experimentu do každodenního provozu podniků


Firemní tisk dlouhodobě patří mezi technologické oblasti, které se vyvíjejí spíše evolučně než revolučně. S nástupem umělé inteligence se však tento segment dostává do nové fáze. HP už v roce 2024 představila platformu HP Print AI jako rámec pro inteligentní tiskové a skenovací funkce a postupně ji rozšiřuje o další schopnosti. Na letošním CES pak HP ukázala především praktickou integraci generativní AI do kancelářských zařízení prostřednictvím funkcí navázaných na Microsoft 365 Copilot, které míří na produktivitu a práci s dokumenty přímo na multifunkcích.

  

- PR -

MPSV zvyšuje kybernetickou odolnost

s VR řešením Company (Un)Hacked


Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) je ústředním orgánem státní správy. Kybernetická bezpečnost je pro MPSV zásadní, nebo všechny agendové systémy jsou součástí kritické infrastruktury a musí naplňovat požadavky kybernetického zákona. Odbor kybernetické bezpečnosti vedený Janem Mikuleckým spravuje rozsáhlou ICT infrastrukturu včetně kritických systémů resortu, stejně jako citlivá data milionů občanů – sociální dávky, zaměstnanost – a musí odolávat stále rostoucím hrozbám v digitálním prostoru.