facebook LinkedIN LinkedIN - follow

Smart Cards & Devices Forum představilo trendy kolem bezpečnosti chytrých zařízení

Téměř 250 IT specialistů a manažerů se sešlo 22. května v prostorách společnosti OKsystem na dalším ročníku konference Smart Cards & Devices Forum. V souladu s vývojem v posledních letech byla řeč nejenom o bezpečnosti čipových karet, chytrých zařízení nebo biometrii, ale také o dopadech, které s sebou přináší nositelná elektronika a internet věcí.



Úvodní slovo sedmého ročníku fóra si vzal Ivo Rosol, ředitel vývojové divize OKsystemu, který připomněl proměny akce v průběhu let. „Dříve byla konference o čipových kartách, potom přišly chytré telefony a dnes nastupuje nositelná elektronika a s tím i problematika biometrie a kryptografie. Tomu odpovídá i zaměření letošních témat,“ uvedl Rosol, podle kterého jsou to právě kryptografie a biometrie, které se s rozšiřováním chytrých zařízení budou čím dál víc prosazovat jako klíčové bezpečnostní prvky. „Například banky už nasazují biometrii hlasu pro autentizaci klienta přes mobilní telefon. Jsou to první vlaštovky, které potvrzují, že se tyto systémy začínají prosazovat v komerční sféře,“ řekl Rosol. Prakticky se biometrii věnoval například Michal Doležel z VUT, který prezentoval téma bezpečnost informací v biometrických systémech, nebo Abishek Balaria ze společnosti Zentity, který se zaměřil na její možnosti ve světě mobilních aplikací.

 

Tématem posledních let jsou také bezkontaktní platby a komunikace pomocí NFC. Té zasvětil svoji přednášku Jan Němec z Gemalta, který nastínil nový přístup pro zabezpečení karetních operací – Host Card Emulation – a také technologii Bluetooth Low Energy, která může být v některých případech pro NFC alternativou. Na něj navázal Karel Kalivoda z Institutu mikroelektronických aplikací (IMA), jenž představil možná využití osobní identifikace skrze chytrý telefon s NFC. Zaměřil se mimo jiné na problematiku více identifikátorů na jednom zařízení, praktické využití NFC při nákupu vstupenek na kulturní akce nebo business intelligence systém LBAsense, pomocí kterého ilustroval, kolik dat po sobě zanechávají naše mobilní zařízení, aniž bychom o tom věděli. „Řešení sbírá data ze senzorové sítě, například GSM nebo WiFi, detekuje jedinečné identifikátory mobilních zařízení a následně informace analyzuje. Data jsou samozřejmě anonymní a vše je v souladu s požadavky na ochranu osobních údajů. Přesto je možné získat velmi zajímavé informace například pro účely měření návštěvnosti v nákupních centrech, retailu nebo na hudebních festivalech,“ komentoval řešení IMA Kalivoda.

 

V třetím a posledním bloku programu dostala nově prostor tematika tzv. chytrých věcí, tedy nositelné elektroniky jako hodinky, brýle, náramky a podobně. Zajímavý pohled na toto téma nabídl například Petr Dvořák z Inmite, který ukázal, jak internet věcí vstupuje do běžného života a bezpečnostních otázek. Závěr konference obstaral opět Ivo Rosol, který se věnoval bezpečnostním aspektům operačního systému iOS. „Inovační cyklus mobilních telefonů je dnes půl roku. Jejich funkčnost je tedy daleko před bezpečností,“ uvedl Rosol s tím, že to sice není případ Applu, ale přesto lze i v jeho systému, považovaném obecně za výrazně bezpečnější než konkurenční platformy, najít slabiny. Ve své prezentaci potom shrnul bezpečnostní mechanismy iOS, poukázal na jeho potenciálně zneužitelná místa i řešení problémů.

 

Lukáš Dolníček


 
  

- PR -

Modernizace IS je příležitost přehodnotit způsob práce

IT Systems 4/2025V aktuálním vydání IT Systems bych chtěl upozornit především na přílohu věnovanou kybernetické bezpečnosti. Jde o problematiku, které se věnujeme prakticky v každém vydání. Neustále se totiž vyvíjí a rozšiřuje. Tematická příloha Cyber Security je příležitostí podívat se podrobněji, jakým kybernetickým hrozbám dnes musíme čelit a jak se před nimi můžeme chránit. Kromě kybernetické bezpečnosti jsme se zaměřili také na digitalizaci průmyslu.

  

- PR -

Pět způsobů, jak AI změní náš svět k nepoznání

AI_analyzuje_data-PR.jpegUmělá inteligence (AI) a strojové učení (ML) přináší už více než 10 let podnikům i výzkumníkům stále možnosti. Ať už jde o využití prediktivní analýzy k předvídání údržby zařízení, nástroje počítačového vidění, které dávají oči robotům na automatických montážních linkách, nebo digitální dvojčata sloužící k simulaci fungování továren, měst, a dokonce i celých ekonomik, seznam aplikací poháněných AI je dlouhý a stále se prodlužuje.