Rozdíly jsou patrné zejména mezi Ukrajinou, kde 42,2 % uživatelů čelilo online hrozbám a 42,8 % místním infekcím (přes USB, CD či DVD) a Německem s 30,9 %, respektive 35,6 %. V Česku to bylo pouhých 20 % a 20,8 %. Porovnání vychází z anonymních údajů, které vyhodnocuje cloudová databáze Kaspersky Security Network na základě dat z produktů Kaspersky Lab.

Kybernetický zločin se podle předpovědi analytiků bude v příštím roce soustředit zejména na banky a také na soukromí uživatelů, data z platebních systémů a nevyhnou se ani službám společnosti Apple.

Účastnici setkání ve Varšavě se shodli na tom, že je třeba zesílit spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem v boji proti kybernetickému zločinu. „Abychom úspěšně narušili činnost současných zločinných skupin, musí existovat společná snaha vyšetřovacích organizací, jako je ta naše, a soukromých podniků, včetně těch, které čelí hrozbám a jsou připravené o nich informovat,“ řekl Javier Egea, odborník na kybernetickou kriminalitu Europolu.

Analytici Kaspersky Lab se na summitu zaměřili na to, jak chránit podnikové systémy a zejména menší společnosti. Bezpečnostní řešení totiž nabízejí řešení nastavitelná dle velikosti firmy. Ani velmi malé podniky by neměly podceňovat vhodné zabezpečení svých systémů a počítačů, včetně šifrování klíčových dat nebo ochrany úložných serverů.

Podle nedávného celosvětového výzkumu Global Corporate IT Security Risks 2014 mělo 61 % dotázaných z řad firem problémy s různými viry, červy, trojskými koni a dalšími druhy malwaru. Velké firmě to může v průměru způsobit škody za 720 tisíc dolarů, u malých 47 tisíc, což vzhledem k jejich velikosti může mít i likvidační následky. A nejde jen o finanční ztráty – u 57 % napadených z průzkumu byl ovlivněn chod podnikání a u 56 % utrpěla také pověst firmy.

Zdroj: Kaspersky Lab