Počet kybernetických útoků byl v loňském roce obrovský, a to nejen co do jejich samotného množství; rekordní byl i rozsah, v jakém ochromovaly i velké podniky. Pure Storage předpovídá, že firmy z tohoto důvodu změní své chování. Kybernetickou odolnost přestanou považovat za samostatný problém, kdy jeden dodavatel bezpečnostního řešení může chránit celou infrastrukturu IT. Organizace se odkloní od používání bodových řešení a přijmou širší ekosystém funkcí zajišťující zabezpečení a odolnost IT spolu s kontinuitou podnikání. Takto propojený rámec různých řešení může pomoci v případě útoku zabránit dominovému efektu. Firmy by měly být schopny probíhající útok identifikovat a zastavit na různých úrovních. Frekvence a rozsah útoků se budou dále zvyšovat a pro zmírnění rizik a urychlení obnovy bude nezbytné mít právě řádně integrovaný rámec různorodých opatření.

Dostupnost energie se stane klíčovým kritériem při výstavbě nových datových center a nedostatek elektřiny bude brzdit jejich další růst. Architektura a umístění datových center bude nyní primárně založena na přístupu k energii. Čím dál více bude docházet ke společnému umístění zařízení na výrobu energie a datových center, aby se zabránilo závislosti na nedostatečně dimenzované rozvodné síti.

Více se také začnou prosazovat řešení dálkového vytápění, tedy distribuce odpadního tepla produkovaného datovými centry na jiná místa. Poskytovatelé se pokusí s produkovaným teplem něco dělat, ať už ho budou odvádět do obytných nemovitostí nebo do skleníků pro zemědělství. Začne se diskutovat i o tom, zda by takové nakládání s odpadním teplem nemělo být přímo nařízené prostřednictvím předpisů/regulací na různé úrovni. 

V měření efektivity ukládání dat se začne stále více uplatňovat další kritérium, terabajty na watt. Jedná se o relevantní a jasnou metriku, která zachycuje reálnou spotřebu energie, tedy energetickou efektivitu práce s daty. Tento přístup by mohl z hlediska podniků snížit dopad růstu cen energie, zvýšit energetickou bezpečnost a zmírnit tlak na přetíženou infrastrukturu datových center, cloudových systémů i vlastních energetických sítí.

Po počátečním boomu umělé inteligence většina podniků nyní realisticky posuzuje, co v oblasti AI dělají – a co je důležité, také co naopak nezavádějí. Přesun pozornosti od fáze trénování modelů k inferenci (samotnému odvozování nových znalostí) odpovídá poznání, že bez robustní inferenční platformy a schopnosti připravit data pro celý tok AI jsou organizace ve svých projektech umělé inteligence odsouzeny k neúspěchu. Pracovní úlohy AI inferencí se stávají součástí produkčního workflow, a organizace proto budou muset zajistit, aby jejich infrastruktura podporovala nejen rychlý přístup k datům, ale také jejich vysokou dostupnost, bezpečnost a nepřerušovaný provoz. Bez toho bude využívání umělé inteligence nákladné jak z hlediska výsledků, tak i co se týče provozu, zejména pokud jde o efektivitu využívání zdrojů (především drahých GPU).

Většina organizací však s problémem připravenosti dat stále bojuje. Aby byla data dobře připravena pro AI, je třeba projít několika kroky, jako je sběr dat, jejich úprava, transformace, vektorizace, indexace a poskytování. Každá z těchto fází může obvykle trvat dny nebo týdny, což oddaluje okamžik, kdy se výsledky projektu AI dají vyhodnotit. Organizace využívající AI s vlastními daty se proto zaměří na zefektivnění a automatizaci celého datového toku pro AI, a to nejen kvůli rychlejšímu vyhodnocení počátečních výsledků, ale také pro nepřetržité načítání nově vytvořených dat a pro co nejrychlejší iterace.

Umělá inteligence a požadavky na suverenitu dat vyvolávají obavy o místo, kde jsou data uložena, jaké tím pádem podléhají jurisdikci a jak mohou podniky zajistit přístup ke svým datům v případě jakýchkoli problémů. To, kde se nacházejí jejich nejdůležitější data a zda jsou připravena k použití, je pro organizace kritické speciálně vzhledem k využívání AI. K tomu se přidávají obavy o suverenitu dat, což stále více společností vede k přehodnocení jejich cloudové strategie. Rostoucí geopolitické napětí a regulační tlak budou v roce 2026 formovat strategie datových center jednotlivých zemí, aby se tomuto problému nějak postavily. Zejména vlády chtějí minimalizovat riziko, že přístup k datům by mohl být použit jako hrozba nebo taktika pro vyjednávání. Organizace by měly být stejně opatrné.