facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Trendy ICT , Trendy ICT

Riziko digitální nerovnosti

Biljana Weber


Žijeme v době, která do značné míry utvoří budoucnost příštích generacích. Na jedné straně máme pandemii a její tvrdé ekonomické dopady, které navíc jasně odhalily existující nerovnosti a střety ve společnosti. Na druhé straně však zároveň přinesla bezprecedentní množství mezinárodní spolupráce, inovace a schopnosti překonat nepřekonatelné. Kroky, kterými nyní nastolíme cestu zpět do „normálního světa“, budou nesmírně důležité. Definují, zda se nám podaří krizi překonat inkluzivně a zlepšit život všem, nebo zda část naší společnosti zůstane pozadu, a nebude schopna využít příležitostí, které digitální ekonomika přináší.


Digitální ekonomika je klíčová pro celosvětový návrat z pandemie. Ti, kterým chybí dostatečné schopnosti v oblasti informačních technologií, však mohou utrpět. Digitální nerovnost patří mezi pět největších globálních hrozeb.

Technologie jednoznačně hrála nezastupitelnou roli v rychlé reakci lidstva na pandemii Covidu-19. Práce z domova, rekordní rychlost vývoje vakcíny a vakcinace a konec konců celý náš digitální život ukázal, jak moc mohou být pro nás informační technologie užitečné. Jak ale můžeme v přímém přenosu sledovat pokroky v digitálním světě, vidíme také, že se stává nezastupitelným ve své roli ekonomického motoru. Ti, kteří nemají dostatečný přístup k digitálním technologiím, ať už kvůli nedostatečnému vzdělání nebo chybějící infrastruktuře, jsou znevýhodněni. Hrozí jim marginalizace a nemožnost profitovat z neustále se zvyšujících kariérních a životních příležitostí.

Je jasné, že i po pandemii uvidíme výrazné investice do digitální transformace. Spolu s tím, jak budeme digitální ekonomiku budovat, dostanou globální technologičtí lídři příležitost zajistit, aby se „technologický předěl“ mezi lidmi nezhoršil, ba naopak, aby byla záměrně vytvořena digitální inkluzivní společnost, která dává každému možnost přístupu k těm nejmodernějším technologiím.

Podle studie The Global Risks Report 2021 publikované organizací World Economic Forum patří digitální nerovnost, spolu s extrémním počasím, kybernetickými hrozbami, infekčními chorobami a krizí živobytí mezi pět největších krátkodobých globálních hrozeb.

Je možná překvapivé vidět digitální nerovnost tak vysoko na žebříčku globálních problémů, ale ve skutečnosti je to zcela logické: Digitální nerovnost je skutečná hrozba, pokud vezmeme v úvahy ty, co nemají dostatečné znalosti nebo přístup k technologiím, které my používáme každý den. Digitální svět změnil i představu vzdělanosti; schopnost používat digitální technologie se stává stejně důležité pro základní gramotnost jako čtení nebo psaní.

Je zkrátka nepřijatelné, abychom tuto situaci ignorovali. Jak postupně překonáváme poslední fáze pandemie, vidím příležitost, jak tuto digitální propast překonat na třech klíčových místech: Konektivita, digitální gramotnost a přístup k vědomostem.

Konektivita: Základní stavební kámen

Pro občany žijící ve městech je těžké si představit, že polovina světa zůstává offline, bez přístupu k internetu. Asi dvě třetiny z toho jsou děti ve školním věku neboli přibližně 1,3 miliardy dětí ve věku 3 až 17 let. Zasaženy jsou nejvíce děti ze subsaharské Afriky a Jižní Asie, kde asi 9 z 10 dětí nemá doma připojení k internetu.

Jak se Covid-19 prohnal světem a vynutil si uzavření škol, digitální propast se ještě zhoršila. Slyšeli jsme příběhy o studentech bez připojení k internetu, kteří se shromažďovali ve fast foodech a na sdílené Wi-Fi pokračovali ve svém vzdělávání. Společnosti jako HPE reagovali nabídkou Wi-Fi hotspotů v autobusech, parkovištích, a dokonce i na přívozu.

Ačkoli jsou efektivní, jde jen o krátkodobá řešení. V dlouhodobém měřítku musíme nabídnout konektivitu, která je bezpečná, cenově přijatelná a všeobecně rozšířená. Důvod je jednoduchý: Přístup k internetu umožňuje dětem a mladým lidem nejen se spojit s bližními online, ale především být součástí digitální ekonomiky; pokud nemají konektivitu, pak jsou izolováni od světa a klesá jejich budoucí schopnost soutěžit na pracovním trhu.

OSN nedávno ustanovilo přístup k elektřině jako základní součást moderní ekonomiky, a n méně klíčová je konektivita i pro budoucí, primárně digitální svět. Digitální inkluze bude vyžadovat výstavbu infrastruktury v méně vyspělých zemích, v nemocnicích v Kambodže, pro farmáře v Indonésii nebo pro školní děti v Africe.

Digitální gramotnost: Klíčové dovednosti

Technologie a vzdělání jsou dlouhodobě zdrojem ekonomického rozvoje. Bariéry se však zvedají: Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) chybí 60 % dospělých základní digitální znalosti a schopnosti, a nedokázali se proto vyrovnat s uzavřením pracovišť a škol vlivem Covidu-19.

Propast v digitální gramotnosti je obzvláště znepokojivá v Asii na pobřeží Pacifiku. Ačkoli Singapur kupříkladu patří mezi nejlepší ze zemí v ASEAN co se týče digitální gramotnosti, dalších asi 150 milionů dospělých v Jihovýchodní Asii nemá přístup k digitálním technologiím. Jinak řešeno, asi třetina populace regionu nemá možnost účasti na digitální ekonomice.

Ačkoli velkou roli v určování pravidel a procesů k překonání digitální nerovnosti mají v rukou vlády a regulátoři, podniky, obzvláště technologické společnosti, mohou přímo ovlivnit digitální gramotnost prostředním vzdělávacích programů a školení. Mnoho zemí už uzavřelo partnerství s technologickými společnostmi a vyvíjí inovativní vzdělávaní programy typu Cyber Squad her, které mladým lidem pomáhají odhalovat taje počítačových věd v poutavé formě a poskytnout jím základní, nezbytné znalosti pro úspěch v novém digitálním světě.

Přístup k vědomostem

Digitální gramotností to ale jen začíná. Pomalu opouštíme informační věk a přesouváme se dál, do éry, kde je nutné nejen data sbírat, ale také je analyzovat a chápat poznatky, které nám přináší.

Řešení v oblasti zdravotnictví, klimatických změn, zemědělství a podobně budou vyžadovat přístup k pokročilým technologiím jako je strojové učení; k vybudování rovné a férové společnosti však budeme potřebovat, aby tyto technologie byly snáze a levněji přístupné tak, aby z nich mohlo profitovat co možná nejvíce lidí.

Digitálně inkluzivní svět znamená, že pokroky ve vědě a výzkumu budou pro všechny, nikoli jen ty, co dokáží nových výhod aktivně využít. V digitálně nerovném světě by naopak mohli celé národy ztratit možnost profitovat z pokroků v medicíně či pěstování potravin. Moderní technologie však mohou pomoci, a technologické společnosti na tom aktivně pracují.

Do budoucna je cíl jasný: Musíme změnit, jakým způsobem se rozhodujeme a kdo z těchto rozhodnutí profituje, protože jinak můžeme z digitální ekonomiky vyloučit miliardy lidí. A to nesmíme dopustit.

Biljana Weber Biljana Weber
Autorka článku je viceprezidentkou společnosti Hewlett Packard Enterprise.

World Economic Forum: The Global Risks Report 2021. January 2021
Tony Blair Institute for Global Change: The Progressive Case for Universal Internet Access: How to Close the Digital Divide by 2030. March 2021
United Nations: Accelerating SDG7 Achievement Policy Brief – Achieving Universal Access to Electricity. 2018
OECD (Organisation for Economic Cooperation and Development): The Future of Work: OECD Employment Outlook 2019. April 2019.
Roland Berger: Bridging the Digital Divide. Improving digital inclusion in Southeast Asia. January 2021

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Fortinet představil první bezpečné síťové řešení s podporou Wi-Fi 7

FortiAP 441KNový přístupový bod Wi-Fi 7 a 10gigabitový switch s podporou napájení PoE nabízí 2x vyšší rychlost a zvýšenou kapacitu v rámci integrovaného portfolia bezpečných pevných a bez­drá­to­vých řešení společnosti Fortinet.