facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT řešení pro výrobní podniky II , Trendy ICT

Plánování rozšiřování výrobních, logistických kapacit pomocí nástrojů 21. století

Pavel Vránek, Filip Rybnikár


Výstavba nových či rozšiřování stávajících průmyslových prostor představuje komplexní projekt, při kterém je třeba zohlednit množství různých kritérií. Rozhodnutí provedená během předimplementační fáze projektu tak mohou významně ovlivnit budoucí chod provozu – a to buď pozitivně, anebo negativně. V dnešní době jsou ale dostupné softwary a nástroje, jež umožňují ověření potřebných kapacit, vhodnosti prostorového uspořádání nebo třeba dodržení ergonomických limitů ještě před realizací projektu.


Příkladem může být samotné prostorové uspořádání průmyslových prostor, ať už jde například o rozmístění strojů ve výrobním prostoru či o návrh skladovacích prostor. Technologie už je mnohem dále a nemusíte se při plánování spoléhat pouze na 2D výkres. Moderní nástroje umožňují dosáhnout transformace 2D výkresů do 3D vizualizace. Na základě známého podnikového (výrobní, logistický, apod.) procesu je pak možné stanovit a vizualizovat materiálové a personální toky nebo například přepravní výkon. Zároveň je možné i provedení area balancingu neboli analýzy využití plochy, díky které lze zjistit, zda je daný prostor využíván k vykonávání produktivních činností. Výsledkem je odhalení úzkých míst, na základě kterého lze navrhnout změny pro optimalizaci stavu. Jednoduchým přesunem pracovišť lze objevit další varianty prostorového uspořádání a porovnat jejich přínosy oproti původní variantě.

3D model na obrazovce počítače ale není konec – celý model haly lze přenést také do virtuální reality. Máte tak možnost si projít novou halu či prohlédnout nová pracoviště dlouho předtím, než budou realizovány. Tímto způsobem si lze odhalit nedostatky, které na papíře zůstávají schované a často jsou identifikovány až ve fázi realizace projektu.

Nedostatky lze hledat nejen v prostorovém uspořádání, ale také v samotném procesu. Ne vždy je plánovaný sled operací či výběr využívaných technologií optimálním řešením. Při výběru finální varianty je třeba zvážit jak výši počáteční investice, tak i náklady spojené s budoucím provozem. U výběru vhodné technologie hraje roli i potřebný počet pracovníků na její obsluhu a vhodnost z hlediska ergonomických předpisů.

Na vhodné uspořádání je proto třeba myslet nejen u celého provozu, ale také u jednotlivých pracovišť, kdy je cílem dosáhnout co nejefektivnějšího pracoviště, které zároveň splňuje ergonomické limity. Z hlediska ergonomie je třeba se zaměřit na tři oblasti – lokální svalovou zátěž, celkovou fyzickou zátěž a pracovní polohy. V České republice je totiž legislativou dána povinná kategorizace prací – zařazení do horších kategorií s sebou nese dodatečné náklady pro zaměstnavatele (např. na pořízení ochranných pracovních pomůcek, na častější lékařské prohlídky zaměstnanců apod.). Na ergonomii je třeba se zaměřit i z hlediska prevence vzniku nemocí z povolání. Z těchto důvodů se jedná o zásadní hledisko, které je třeba brát v potaz od začátku projektu.

I v tomto případě je možné vytvořit počítačový model s detailním rozvržením pracoviště, na kterém lze dále ověřovat jeho vhodnost. Po převedení modelu do virtuální reality může proband předem projít postup pracovní činnosti vykonávané na tomto pracovišti. Tuto skutečnost lze využít například také pro efektivní zaškolení nových zaměstnanců bez nebezpečí, která se mohou vyskytovat v reálném provozu. V kombinaci s použitím Motion Capture obleku lze ale sbírat data potřebná pro zhodnocení ergonomické vhodnosti a po jejich zpracování pracoviště odpovídajícím způsobem upravit. Tato metoda umožňuje rychlé a spolehlivé ověření návrhu uspořádání pracoviště.

Ukázkovým příkladem byl projekt na rozšíření výroby, kdy byly veškeré analýzy prováděny na navrženém uspořádání pracovní linky. Díky analýzám byly včas odhaleny zásadní nedostatky návrhu – týkající se jak materiálového toku, tak uspořádání konkrétních pracovišť z hlediska ergonomie. Bylo tak možné provést úpravy, díky kterým došlo jak ke snížení počtu potřebných pracovníků, tak i k minimalizaci materiálových toků a tím snížení přepravního výkonu. Neméně důležitým krokem bylo také zajištění podmínek pro splnění kategorizace práce do kategorie 2.

Detailní analýzou a odhalením nedostatků či rizik již v předimplemen­tač­ní fázi lze dosáhnout úspor z dlouhodobého hlediska. V případě odhalení těchto problémů až po realizaci projektu se jejich náprava pojí s poměrně vysokými náklady či nutností oddálení rozběhnutí provozu. Také reorganizace pracovišť v již rozběhnutém provozu bývá náročná nejen z hlediska nákladů, ale i z hlediska času.

Pavel VránekFilip Rybnikár
Ing. Pavel Vránek a ing. Filip Rybnikár
Autoři článku jsou jednatelé společnosti CIE Industry, s. r. o.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.