Je vývoj pomocí low-code levný a snadný?

Low-code nástroje a platformy umožňují relativně snadnou a intuitivní tvorbu aplikací pomocí grafických nástrojů, šablon a předdefinovaných komponent. To vše vývojář spojuje dohromady a přidává relativně jednoduchý kód. Tento přístup snižuje čas a tím i náklady na vývoj aplikací, současně není většinou potřeba hluboká programátorská znalost. Díky relativně rychlému vývoji prototypů a konceptů aplikací se dá také zrychlit celková tvorba aplikace díky dřívější a častější interakci s klíčovými uživateli během vývoje. Na druhou stranu se ani u low-code aplikací nevyplácí podcenit analýzu, testování a další fáze vývoje aplikace. Současně je třeba připočíst i cenu za vlastní platformu, její provoz, údržbu a řízení (governance). Ve výsledku tak mohou být náklady nižší a čas kratší, ale kvalitní aplikace na kvalitní platformě stále není hned a zadarmo.

Mohou vyvíjet i neprogramátoři?

V souvislosti s low-code vývojem se často mluví o tzv. citizenship development, tedy o tom, že vyvíjet mohou i neprogramátoři, skoro až běžní uživatelé. Ano, není potřeba mít hluboké programátorské znalosti, psát pokročilý kód, znát detailní fungování jednotlivých komponent. Ale je rozhodně potřeba mít dispozice pro vývoj aplikací. Tedy ideálně vědět, jak dobře analyzovat potřeby a navrhnout cílové řešení, jak poskládat aplikaci do logických částí, jak postupovat při vývoji aplikace, mít alespoň základní znalosti psaní kódu, povědomí o databázích, bezpečném vývoji, či testování. Jednoduchou aplikaci vytvoříte i bez těchto znalostí, ale jakmile chcete navrhnout a vytvořit složitější aplikaci, je třeba být prostě vývojářem. Osobně rozlišuji mezi vývojářem, tedy člověkem tvořícím aplikace, a programátorem/kodérem, píšícím „pouze“ kód. Velkou výhodou low-code vývoje je to, že nepotřebuji specializované programátory, ale aplikaci tvoří vývojáři, integrující do jedné role více dovedností. Případně se do tvorby jedné aplikace mohou jednodušeji zapojit i další lidé s jinými profesemi a rolemi, jako obchodní analytici, designéři, či koncoví uživatelé.

Nepotřebuji IT oddělení?

Mohlo by se zdát, že když mohou pomocí low-code vytvářet aplikace i neprogramátoři, obejdou se také bez zapojení IT oddělení. To může být pravda asi jen ve společnostech, kde IT oddělení nemají. Viděl jsem řadu společností, kde to takto zkoušeli a byznys si vyrobil, či nechal vyrobit aplikaci mimo oficiální IT prostředí. Pokaždé to ale pak ve chvíli, kdy něco nefungovalo, muselo řešit právě IT oddělení. Low-code aplikace jsou totiž také aplikace, pracují s firemními daty, je dobré je integrovat s ostatními systémy, je potřeba je provozovat, řídit, zabezpečit. Součástí řízeného provozu takové low-code platformy je pak i podpora vývojářů napříč organizací. Doporučení správných postupů, pomoc s vývojem, doprogramování modulů, na které je low-code krátký, ale i pomoc s nasazením do provozu či napojením na okolní systémy, to je důležitá role právě IT týmu. Ale je třeba, aby IT takovou platformu, včetně podpůrných služeb, provozovalo, klidně i ve spolupráci s externí firmou. Jinak hrozí, že si uživatelé najdou jinou cestu, a tzv. šedé IT je tu.

V low-code jsem omezen platformou?

Low-code je způsob vývoje. Na trhu je pak řada různých platforem, které jsou na něm založené a umožňují vyvíjet a provozovat apli­ka­ce. Jednotlivé platformy se liší v řadě různých aspektů, některé jsou pouze cloudové, některé se dají nasadit on-premise, některé posky­tu­jí více zaměření na integraci, některé na webové aplikace, někde hraje prim orientace na procesy. Za některými stojí globální, či lokální startupy, některé jsou v nabídce velkých hráčů, dodávajících i jiné části firemních informačních systémů. Důležitá je ale skutečnost, že v podstatě není možné přenášet aplikace mezi různými platformami. A proto je tedy dobré dobře vybrat takovou, která bude dlouhodobě udržitelná z pohledu správy, podpory i rozvoje, která bude vy­ho­vo­vat klíčovým potřebám a plánovanému využití v organizaci a sou­čas­ně bude dobře integrovatelná se stávajícím IT prostředím. A to jak z pohledu přenosu dat, ale třeba právě i správy – velmi přínosná je například jednotná správa uživatelů s jednotným přihlášením. Ideální je vybrat takovou platformu, která bude i z pohledu uživatelů a uživatelského prostředí navazovat na ostatní používané aplikace.

Je low-code jen pro malé a jednoduché aplikace?

Rozhodně ne. Viděl jsem funkční i relativně velké aplikace a řešení postavené na low-code platformách. A je jich čím dál tím více. Největší využití má ale low-code opravdu u aplikací spíše menších a středně velkých. U nich se totiž nejvíce projeví velká výhoda low-code, a to je rychlost vývoje a úprav aplikací dle měnících se požadavků uživatelů a zákazníků. To dává flexibilitu potřebnou pro podporu inovací a také digitální transformaci v řadě organizací. Díky tomu mohou rychle tvořit aplikace pokrývající aktuální potřeby, postupně digitalizovat interní procesy a agendy, či přinášet a testovat v praxi nové aplikace pro klienty. Výhodou je také skutečnost, že low-code platformy umožňují rychlé nasazování aplikací a jejich tvorbu pro web i mobilní zařízení skoro současně. To vede ještě k jednomu fenoménu – postupná tvorba většího množství menších aplikací, které ve finále tvoří velké řešení.

Některé typické aplikace vytvářené v low-code:

• Správa obchodu a zakázek (CRM)
• Řízení projektů
• Automatizace procesů a workflow
• Sběr a analýza dat
• Interní komunikace a spolupráce
• Podpora a servis zákazníků

Low-code a no-code je to samé?

Není. A ještě to zkomplikuji pojmem less-code. No-code je určen pro ne-vývojáře, kteří chtějí vytvářet jednoduché aplikace bez psaní jakéhokoli kódu. Prostě jen dávám dohromady různé předpřipravené „kostičky“ a vybírám k nim akce. Low-code je určen pro vývojáře i ne-vývojáře, kteří chtějí vytvářet složitější aplikace s možností psaní a úpravy kódu. Low-code také nabízí více flexibility a kontrolu nad vývojem aplikací než no-code. Ale stále nepotřebuji pokročilé znalosti se psaním kódu. Less-code je pak určen pokročilým programátorům, kteří díky němu využívají předpřipravené části kódu, které integrují do toho svého a tím si zjednodušují a zrychlují práci.

Může AI nahradit low-code?

Na závěr jednu aktuální otázku na téma umělé inteligence. Ta se postupně prosazuje i v oblasti low-code. A to ve dvou rovinách. První je využití AI v rámci aplikací. Tedy například integrace chatbotů pro práci s aplikací – uživatelé místo vyplňování formulářů, a hledání dat v přehledech, s aplikací jednoduše konverzují. Druhou je pak vlastní vývoj, kdy vývojář dává instrukce, co chce vyvinout, a AI předpřipravuje podle zadání aplikaci. Je to tak vlastně ještě více low-code. O to více se pak vývojář může věnovat správnému zadání, koncepci, testování a adopci aplikace koncovými uživateli.

Dalibor Lukeš Autor článku je odborník na digitalizaci, z pozice člena představenstva řídí technologické, produktové a marketingové aktivity společnosti MULTIMA.