Z pohledu vývojáře dokážou low-code a no-code nástroje ušetřit hodně práce v běžném provozu. Interně využíváme například Make a Zapier na některé notifikace nebo propojení nástrojů, ale pro vlastní vývoj to pro nás není moc atraktivní. Dále jsme měli web i na Webflow, který nám určitou chvíli stačil, ale měl jistá omezení – nabízel například jen jednu jazykovou mutaci, nebo nebylo možné v uživatelském rozhraní udělat některé CSS styly na efekty, které jsme potřebovali. Přešli jsme proto zase zpátky k Next.js, ke kterému jsme jen připojili headless CMS.

Vlastní vývoj, nebo no-code? Je to buď, anebo

Rozhodnutí, zda se uchýlit k vlastnímu vývoji, nebo sáhnout po LC/NC platformě, by mělo padnout hned na začátku. Čím specifičtější máte zadání, tím je vyšší pravděpodobnost, že nebudete moci danou věc přizpůsobit. Pokud můžeme částečně nazývat Mailchimp jako LC/NC, tak v případě jejich vizuálního editoru e-mailů je to buď, anebo. Buď vám nabízený design vyhovuje s tím, že jej může mít každý, nebo si napíšete design vlastní v HTML/CSS – a v tu chvíli se opět bez vývojáře neobejdete.

Existuje i hodně firem a startupů, které využívají třeba integrační platformu Hotglue.com, což pro jejich potřeby bohatě stačí. Případně s ní integrují vlastní produkt. Obecně platformy, které podporují drag and drop přístup (tedy komponování již existujících prvků, jako je text, fotografie nebo video, do jednoho celku), velmi rychle narážejí na své limity. Právě proto musíte od začátku vědět, co od vybraného nástroje chcete – vytvořit online prezentaci nebo levně nasadit CMS jde velmi snadno, nepočítejte však s možností upravovat hlavní produkt.

Dívejte se na low-code z hlediska návratnosti

Pokud začínáte svůj projekt na LC/NC platformě, přemýšlejte o něm z hlediska návratnosti investice (ROI). Zjednodušení workflow při vývoji nebo vytvoření snadno přizpůsobitelných prostředí, to vše šetří vývojářům čas a peníze, díky čemuž se mohou věnovat kreativním problémům. Výsledkem může být rychlejší uvedení produktu na trh, rychlejší integrace a tím vyšší návratnosti investic.

Pokud ještě nemáte co měřit, tak platí, že LC/NC platformy jsou skvělé k otestování myšlenky. Ta by měla být v ideálním případě co nejjednodušší a odpovídat na otázku, co přesně uživatelé chtějí a za co jsou ochotni zaplatit. Obrovské možnosti přináší například open banking, díky čemuž mohla vzniknout celá řada úspěšných fintech startupů. Základem pro takový fintech může být prostá funkcionalita na zpracování faktur. Kolik faktur musí uživatel/firma měsíčně vystavit? Kolik jich může vydat zdarma? Kolik uživatelů musíme mít, abychom pokryli měsíční náklady? To je jen výčet základních otázek, na které můžeme dostat rychlou odpověď.

Škálování je nejdražší

Jakmile však startup začne škálovat, přestává obvykle LC/NC řešení stačit, nebo se začne neúměrně prodražovat. Je to vlastně docela logické: někde tvůrci platforem musejí začít vydělávat. A kde jinde než v „bodě zlomu“, tedy v okamžiku, kdy je startup už dost velký, aby generoval obrat, zároveň však ještě nedošel do fáze, kdy má silný vývojářský tým schopný vystavět produkt kvalitně od samotných základů.

Počítejte tedy s tím, že na začátku dáte dohromady funkční proto­typ. Pokud nemáte zkušenosti s programováním, mohou vám různé LC/NC nástroje cestu zásadně usnadnit. Tím spíš s rozvojem AI, která je schopná navrhovat na základě zadání nejen jednotlivé funk­cio­na­li­ty, ale i funkční celky. Takový přístup může být opravdu velmi efektivní. Smiřte se však raději hned na začátku s tím, že první verzi jednoduše brzy zahodíte. Ostatně, to se stává i zkušeným vývojá­řům, který svůj kód revidují, nebo ho rovnou přepisují znovu a lépe.

Připravte se na budoucnost a AI

S příchodem ChatGPT či GitHub Copilot se mluví často o tom, zda a jak bude práce vývojářů nahrazena. Vznikne povolání „prompt engineerů“, tedy lidí, kteří budou umělé inteligenci jenom rozkazovat? Bude nedostatek vývojářů jednou provždy vyřešený problém? Osobně nepochybuji, že se práce do značné míry zjednoduší. Už teď je běžné nechat si od AI kód interpretovat, najít v něm chyby či jej úspěšně otestovat. Na druhou stranu může díky novým možnostem spousta specializací vzniknout.

Časté jsou rovněž obavy z hlediska ochrany soukromí a bezpečnosti, stejně jako zkreslování výstupů. Nicméně firmy se již nyní chovají pragmaticky a samy velké jazykové modely (LLM) integrují do svých produktů nebo je rovnou nasazují do interních systémů. Ukazuje se, že než technologii odolávat, je lepší ji nasadit tam, kde to dává ekonomický smysl.

Dejte pozor na závislosti

S využíváním LC/NC platforem se pojí také různé hrozby – ulehčování práce se může změnit v nebezpečnou závislost na řešení třetích stran. A to jak z pohledu bezpečnosti (řešení nebude fungovat optimálně, nebo bude rovnou obsahovat chyby), tak i technologií jako takových (platforma místo toho, aby se rychle vyvíjela, tak změny či inovace v podstatě blokuje). I z toho důvodu sahají velké korporace buď po vlastním vývoji, nebo po enterprise řešení. Výhodou vývoje na míru pak bývá přímé vlastnictví kódu a možnost kontrolovat kvalitu a stabilitu řešení.

Z pohledu vývojáře platí, že ve využívání různých nástrojů a psaním kódu musí existovat správný balanc. Low-code a no-code platformy zastanou celou řadu rutinních úkonů a jsou tedy skvělým pomocníkem zejména neprofesionálům. Zároveň však s sebou nesou jistá omezení pro ty, co si chtějí dané řešení přizpůsobit svým specifickým potřebám. Často nám například děje, že začneme využívat nějaký LC/NC nástroj pro jeden konkrétní use case. Pokud však chceme řešit něco dalšího, tak zjistíme, že to daný nástroj neumí. Musíme pak sáhnout po dalším LC/NC, a tím platit za vícero nástrojů. Problém pak není ani tolik v ceně, jako spíš v roztříštěnosti celého řešení, složitého upravování a neustálého hledání, kde se co nachází. Stalo se nám například, že jsme hledali nějakou funkcionalitu v Zapieru a nakonec ji našli v Make. A naopak.

Každý tým a každý vývojář by měli pamatovat na to, že low-code a no-code platformy mohou spoustu věcí efektivně vyřešit, ale také přinést spoustu starostí. Vybrat vhodný nástroj a postup tak vyžaduje především zkušenost, dobrou orientaci v jednotlivých produktech a také schopnost předvídat možná omezení. Z dlouhodobého hlediska vyhrají firmy, které si dokážou udržet skvělý přehled a najdou balanc mezi kvalitou kódu a odbouráváním rutinních činností, na které jsou low-code a no-code platformy stavěné.

Prokop Simek Autor článku je vývojář webových aplikací, analytik, architekt a týmový mentor. Je zakladatelem a CEO konzultační společnosti pro vývojáře DX Heroes, kde předává své zkušenosti z backendového vývoje i organizace týmů.