„Vzhle­dem k pro­vá­za­nos­ti Čes­ka s ně­mec­ky mlu­ví­cí­mi země­mi je stu­die klí­čo­vým uka­za­te­lem tren­dů, které se dříve či poz­dě­ji dot­knou také tu­zem­ských orga­ni­za­cí. Mno­ho témat je celo­ev­rop­ských, na­pří­klad směr­ni­ce CSRD o po­vin­nos­ti ne­fi­nan­ční­ho repor­tin­gu, nebo dokon­ce celo­spo­le­čen­ských, jako je kli­ma­tic­ká kri­ze či demo­gra­fic­ké změ­ny, jež ohro­žu­jí kon­ku­ren­ce­schop­nost a moti­vu­jí fir­my k ino­va­cím,“ vy­svět­lu­je Bernd Bugelnig, Country Manager Capgemini Česká republika, a dodává: „Informační technologie mají potenciál tyto výzvy usnadnit, zmírnit dopad změn a zlepšit naši schopnost se přizpůsobit. Právě proto je důležité sledovat, jak organizace k IT přistupují, co považují za důležité a jaké jsou jejich cíle.“

Agilita, cloud a bezpečnost

V České republice jsou současnými klíčovými IT trendy agilní transformace, cloud computing a kybernetická bezpečnost. Agilita zde znamená přechod k flexibilnějším a dynamickým pracovním metodám, které umožňují rychle reagovat na změny a nové požadavky trhu. Tento trend je úzce spojen s internalizací IT expertů, což představuje posilování interních zdrojů a odborných znalostí, aby firmy mohly efektivněji a autonomněji řídit své IT projekty a inovace. Přechod do cloudu, který je obzvláště zřetelný u velkých a mezinárodních společností, reflektuje snahu o zvýšení operativní efektivity, snížení nákladů na IT infrastrukturu a zlepšení škálovatelnosti a dostupnosti služeb. V neposlední řadě se firmy stále více zaměřují na kybernetickou bezpečnost, reagujíce na rostoucí počet kybernetických hrozeb a potřebu chránit citlivá data a systémy. Normy a regulace, jako jsou ESG reporting a DORA, také formují strategie bezpečnosti a compliance. Rostoucí význam umělé inteligence, aplikované ve stávajících obchodních procesech pro hyper-personalizaci nabídek, otevírá nové možnosti pro inovace a konkurenceschopnost na trhu.

IT v roce 2024 a dál: Na co se připravit?

S cílem odhalit situaci a hlavní trendy v IT oslovila společnost Capgemini celkem 112 osob s rozhodovacími pravomocemi ze soukromých firem, úřadů a nevládních organizací v Německu (96 respondentů), Rakousku (11 respondentů) a Švýcarsku (5 respondentů). Většina z těchto organizací má roční obrat vyšší než jednu miliardu eur. Průzkum se konal v období od 5. září do 25. října 2023 a vyplynulo z něj devět hlavních zjištění.

Důležitost na stupnici od 1 (velmi důležité) do 6 (zcela nedůležité).

1. Firmy se letos soustředí na vývoj IT systémů, veřejný sektor na úspory

Veřejný sektor v Německu už nemůže nadále těžit podporu z fondů na implementaci zákona o elektronizaci veřejné správy, což utlumilo investice do IT systémů. Z toho důvodu velká část organizací nezvyšuje své rozpočty na IT (v porovnání s předchozím obdobím), na druhou stranu ale nedochází ani k masivním škrtům. Výše výdajů na modernizaci systémů se ve veřejném sektoru drží na podobné úrovni jako v minulém roce. Přesto je hlavním cílem následujícího období urychlení vývoje.

Na rozdíl od šetřícího státního sektoru investují soukromé firmy do implementace a vývoje větší podíl svých IT rozpočtů a výrazně spokojenější jsou také s jejich rychlostí. Důvodem jsou zejména agilní metody, které zásadně změnily proces nasazení nových systémů.

Všeobecně je v oblasti IT cílem organizací posílit zabezpečení, zvýšit tempo a zlepšit integraci aplikací a systémů. Navzdory nejistým eko­no­mic­kým vyhlídkám se zdá, že podniky budou pokračovat v naplá­no­va­ných projektech, stejně jako v investicích do nových tech­no­lo­gií. Změna se v tomto ohledu nepředpokládá ani v roce 2025.

2. Každá pátá pracovní pozice není obsazená, přesto demografické změny už tolik neděsí

Nedostatek kvalifikované pracovní síly hlásí více než tři čtvrtiny respondentů průzkumu Capgemini. V důsledku toho je téměř každá pátá pracovní pozice neobsazená. Problémy v tomto ohledu trápí zejména nevládní organizace a veřejný sektor, ale ani soukromé firmy na tom nejsou o mnoho lépe.

Jedním z důvodů chybějící pracovní síly jsou demografické změny. Z odhadů respondentů vyplývá, že v příštích deseti letech odejde do důchodu téměř 20 % jejich zaměstnanců. I přesto jsou předpovědi o něco mírnější než v předchozích letech – více zaměstnanců odchod do penze odkládá, případně pokračuje v práci na částečný úvazek.

S tím souvisí i fakt, že organizace vyhlížejí důsledky demografických změn s menšími obavami než dříve. Mnozí manažeři s náhradou odchozích zaměstnanců nepočítají, neboť se domnívají, že jejich dovednosti už nebudou potřeba. Většina pak předpokládá, že bude možné zaměstnance nahradit mladšími kolegy. Nedostatek kva­li­fi­ko­va­né pracovní síly přesto patří k nejčastěji zmiňovaným následkům demografických změn ve společnosti, spolu s vyšší pracovní zátěží, ztrátou odborných znalostí a vyššími náklady na nábor zaměstnanců.

3. Pozitivní zkušenosti povedou k rozvoji občanských vývojářů

Občanští vývojáři (z anglického termínu citizen developers) jsou zkušení podnikoví uživatelé, kteří vyvíjejí software pro svou oblast nebo oddělení pomocí low-code či podobných platforem. Aby mohl být citizen development úspěšný, je třeba takové projekty vhodně naplánovat (od alokace pracovníků přes správné zadání až po potřebná školení zaměstnanců) a mít přiměřená očekávání. Jen tak se maximalizuje přidaná hodnota tohoto konceptu. Z průzkumu vyplývá, že dobře provedený citizen development pomáhá optimálně sladit nové aplikace nebo procesy s potřebami organizace, zvyšuje rychlost vývoje a snižuje zátěž IT oddělení.

Zatímco veřejný sektor citizen development téměř nevyužívá, soukromým firmám tento přístup není zcela cizí. Až 46 % respondentů z řad firem s občanskými vývojáři spolupracuje a má s nimi pozitivní zkušenosti. Přesto ani v podnikatelské sféře nejde o masovou záležitost. Ve velkém měřítku využívá občanské vývojáře méně než 10 % dotázaných.

4. Využití umělé inteligence bude výrazně narůstat

Po dvou letech stagnace razantně roste míra využívání inteligentních technologií – své aktivity v této oblasti rozšířily jak firmy, tak veřejný sektor. Zejména soukromé podniky pak zaměřily svoji pozornost na potenciál umělé inteligence (AI). Za svoji rostoucí popularitu vděčí AI technologickému pokroku i novým službám, které usnadňují její využití. V tomto ohledu nelze nezmínit nástup generativních systémů, jako je ChatGPT.

Dopad generativní AI však není univerzální – na organizace, které dosud inteligentní systémy nepoužívaly, nemá nástup generativní umělé inteligence téměř žádný vliv. Podniky, jež inteligentní systémy využívaly už předtím, naopak do AI investovaly a rozšířily její využití. Přesto je u většiny organizací využití generativní umělé inteligence ve svých prvopočátcích, a tak je ještě příliš brzy na to, aby se tato technologie stala součástí každodenního provozu.

Ve střednědobém horizontu je však nástup generativní AI nejspíš nevyhnutelný. Očekává se, že v příštích dvou letech vzroste podíl intenzivních nebo velmi intenzivních uživatelů ze současných 20 % na více než 50 % dotázaných. Využití najde tato technologie zejména v oblasti tvorby textu, obrazu, zvuku či videa a také prognóz a simulací. Respondenti průzkumu si zároveň velmi dobře uvědomují možná negativa. Nejvíce se obávají rizik v oblasti bezpečnosti a odpovědnosti.

5. Organizace budou muset řešit čím dál nižší dostupnost dat

Množství dat se celosvětově neustále zvyšuje. Přesto jich mají organizace k dispozici stále méně: podíl dostupných dat klesl z průměrných 53 % na 41 %. Co je příčinou tohoto paradoxu? Především datová sila, ve veřejném sektoru se k nim navíc přidávají i interní a externí předpisy. To může do budoucna představovat problém, neboť data jsou základem pro vývoj AI řešení a umožňují také lepší rozhodování, vznik nových služeb a optimalizaci procesů. Tzv. data-driven přístup – ať už se týká způsobu řízení nebo rovnou celých organizací – však zatím není příliš populární.

Na stupnici od 1 (velmi důležité) do 5 (zcela nedůležité) je význam datově řízené organizace v soukromém sektoru na úrovni 2,65, ve veřejném sektoru je to ještě o něco méně. Míra implementace je v obou sektorech srovnatelná. Čím to je? Z průzkumu vyplývá, že v organizacích chybí zejména kultura práce s daty. Mnoho zaměstnanců si zkrátka význam dat a jejich sdílení neuvědomuje. Nelze však opominout ani technický aspekt – čím je sdílení dat jednodušší (například pomocí IT platformy pro publikaci a komercializaci dat), tím více podporuje jejich využití.

6. Z rozmachu cloudu budou těžit hyperscalers, veřejný sektor se zaměří na vlastní cloudy

V následujících pěti letech dojde k rozmachu cloudových služeb – jejich využití ve všech typech organizací se zvýší na téměř 84 % (v současné době cloud představuje průměrně 55 % všech IT služeb). Tento posun bude probíhat především na úkor IT systémů v lokálních datových centrech. Téměř všichni respondenti uvádějí jako důvod přesunu služeb z vlastního datového centra na cloud zvýšení výkonnosti a efektivity IT. Více než tři čtvrtiny z nich chtějí rozšířit své inovační možnosti a přibližně 60 % plánuje přesunem snížit náklady.

Prospěch z rozmachu cloudu budou mít v čím dál větší míře tzv. hyperscalers, které se – společně s poskytovateli SaaS – chystá využívat zejména soukromý sektor. Veřejný sektor oproti tomu plánuje přesun on-premise IT služeb spíše do vlastních cloudů, jež by měly do pěti let obsáhnout asi 49 % IT služeb.

S rozmachem cloudu se urychluje vývoj cloud-native aplikací. Silný růst se proto očekává také u poskytovatelů cloudových softwarových řešení, zatímco využití lokálních poskytovatelů veřejných cloudů se bude zvyšovat jen mírně.

V České republiky dochází k přesunu do cloudu především u nadnárodních společností a s důrazem na využití jednoho ze tří největších poskytovatelů cloud řešení. Zároveň je zde trend nových řešení, která jsou výhradně vyvíjena jako cloud native aplikace a jsou převážně poskytována jako SaaS. Tento posun je motivován potřebou zvýšit efektivitu, flexibilitu a inovativní potenciál podniků. Cloudové technologie umožňují firmám rychle reagovat na měnící se tržní požadavky a optimalizovat své IT náklady.

7. Emise skleníkových plynů se budou dále snižovat – a především počítat

V následujícím období budeme svědky rostoucího důrazu na měření emisí a celkového dopadu organizace na životní prostředí. Jedním z impulsů jsou bezesporu nová pravidla Evropské unie o povinnosti nefinančního reportingu, tzv. směrnice CSRD. Ta se dotkne více než poloviny respondentů průzkumu z řad soukromých firem, přičemž této povinnosti přikládají vysokou důležitost.

Mnohem více společností tak začalo plošně měřit své emise, přičemž platí, že čím větší společnost, tím větší důraz počítání uhlíkové sto­py. Téměř 44 % soukromých podniků má nyní úplný přehled o emisích (loni to bylo jen 36 %) a přibližně každý čtvrtý účastník studie uvedl, že emise zaznamenává alespoň v některé oblasti. V otázce snižování emisí však oproti loňskému roku zvýšily podniky své cíle jen nepatrně: průměrně plánují snížit své emise za pět let o 43 %.

ESG reporting se stává reálným tématem i pro podniky působící v České republice, kde převážná většina mezinárodních firem proaktivně implementuje opatření na snížení CO₂ emisí a následný reporting. Toto téma začíná být reálné i pro středně velké podniky (nad 500 zaměstnanců), u kterých bude povinnost ESG reportingu od roku 2025 dle schválené CSRD EU směrnice. České podniky tak čelí výzvě adaptovat své procesy a strategie tak, aby odpovídaly novým požadavkům a předpisům. Přechod na ESG reporting vyžaduje nejen zavedení nových systémů pro sběr a analýzu dat, ale také rozvoj interních kapacit pro hodnocení udržitelnosti a komunikaci s veřej­nos­tí. Přestože může být tento proces náročný, nabízí také pří­le­ži­tos­ti pro inovace, zlepšení efektivity a posílení firemní repu­ta­ce. Vedle toho se očekává, že důraz na ESG faktory bude hrát stále větší roli při rozhodování investorů, což zvyšuje motivaci českých podniků zaměřit se na udržitelný rozvoj a transparentní reportování.

8. Flexibilita se stane čím dál důležitější vlastností lidí i systémů

Posledních několik let se neslo ve znamení velkých změn, od pandemie covidu-19 přes energetickou krizi a nástup AI až po narušení dodavatelských řetězců. S cílem zjistit, jak pružně na ně organizace dokážou reagovat, zkoumal průzkum Capgemini vnímanou flexibilitu IT systémů a ochotu zaměstnanců ke změnám. Respondenti měli zhodnotit současnou situaci ve své organizaci a kýženou úroveň přizpůsobivosti změnám.

Výsledky ukazují, že v průměru čtyři z deseti front-endových a back-endových systémů nejsou dostatečně flexibilní. Rozdíl mezi skutečností a cílem je větší ve veřejném sektoru, soukromé podniky jsou na tom o něco lépe. Stejně tak respondenti z řad firem hodnotí lépe ochotu zaměstnanců ke změnám. Nejmarkantnější rozdíl průzkum ukázal v oblasti řízení: zatímco vedení soukromých podniků získalo na stupnici od 0 (neschopen změny) do 100 (extrémně schopen změny) přibližně 51 bodů, vedoucí pracovníci veřejných orgánů byli hodnoceni jako výrazně méně flexibilní (38 bodů). Znatel­ně si také pohoršili v porovnání s loňským rokem, kdy získali 52 bodů.

9. V trendech vede Zero Trust, nejméně táhne kvantové počítání

Respondenti průzkumu dostali na závěr za úkol posoudit význam 26 technologií a jejich vliv na sektor. Ukázalo se, že ředitelé a vedoucí IT oddělení přikládají největší význam konceptu Zero Trust, ochraně před útoky pomocí AI, multicloudovým řešením, generativní umělé inteligenci a inteligentní automatizaci procesů. Nejméně důležité jsou v jejich očích vývoj a využívání tržišť (marketplaces), například pro cloudové služby nebo data, 5G, virtuální a rozšířená realita, grafové databáze a kvantové výpočty.

IT security a Zero Trust Policy je velkým tématem i pro český trh, s důrazem nejenom na implementaci, ale i kontinuálního proškolování zaměstnanců a realizaci zkušebních testů. Tento trend je umocněn jednak EU regulacemi, novými trendy, ale i sílícími útoky na podniky působící v České republice a v zahraničí.