První den konference proběhl pod názvem Business Suite Innovation Day. Jednalo se o společný program pro všechny účastníky zaměřený na představení vize SAPu pro budoucnost řízení podniků a konkrétní inovace v SAP Business Suite. Nechyběly ale ani inspirativní případové studie. Sám jsem program prvního dne sledoval pouze zprostředkovaně a nejvíce mě zaujalo vystoupení, ve kterém Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR, a její kolega Michal Říha uvedli, jak se globální strategie SAPu uplatňují v českém prostředí. Bylo potěšující nejen v této, ale i v následujících přednáškách slyšet, jak úspěšné jsou tuzemské podniky ve využití vyspělých technologií a řešení, která jim pomáhají k růstu.

 

 

Osobně jsem se mohl zúčastnit až druhého dne konference, který byl velmi intenzivní. Program byl totiž rozdělen do pěti souběžných konferenčních proudů, každý v jiném sále Cubex Centra:

Po oba dny byly navíc připraveny dvě expertní zóny, které nabídly kombinaci prezentace, praktických ukázek a individuálního poradenství. V hodinových blocích zde proběhla nejprve krátká prezentace a zbytek času byl věnován konzultacím daného tématu s experty. Tento formát umožňoval propojit teorii s praxí, inspiraci s individuálním poradenstvím.

Účastníci akce si tak mohli vybrat nejen téma, které nejlépe odpovídá jejich zájmu, ale i styl, jak získat nové informace a podněty pro řešení konkrétních potřeb ve svém podniku.

Pro mě bylo vodítkem doporučení expertů ze SAPu, kteří mě zlákali ke sledování programového bloku Data Summit. Zde jsem proto strávil většinu času a rozhodně jsem nelitoval. Aniž bych chtěl podceňoval význam inovací v oblastech, kterým se věnovaly ostatní programové bloky, tak právě nové možnosti transformace dat jsou podle mě klíčem k odemknutí potenciálu digitálních inovací.

Program Data Summitu zahájila, po nezbytném úvodním přivítání, přednáška Christiana Scheidela, ve které představil nové možnosti, které firmám nabízí SAP Business Data Cloud (BDC). Jde o platformu, která integruje různé zdroje dat a klade silný důraz na dostupnost dat a jejich efektivní využití, jak ze strany podnikových aplikací, tak i ze strany AI. V současné době totiž velká část dat zůstává nevyužita, protože jsou obtížně dostupná a zpracovatelná, což Christian Scheidel přirovnal k syrovým potravinám a ingrediencím, ze kterých je obtížné něco chutného uvařit . Důležitou součástí BDC jsou proto datové produkty (Data Products) – předem připravené a spravované datové nástroje, které mají definované metriky, kvalitu, kontext a mohou být znovu použity napříč odděleními. To umožní rychlejší nasazení analytiky, AI a dalších inovací bez toho, aby každý projekt musel řešit „od nuly“ propojení datových zdrojů.

 

 

Scheidel dále představil integraci SAP Business Data Cloud s řešením Databricks pro pokročilou analytiku s využitím technologií AI, strojového a hlubokého učení. Podnikům se tak otevírá možnost využít Databricks jako platformu pro zpracování velkých objemů dat, trénink modelů a experimentování, zatímco BDC poskytuje strukturu, zabezpečení, správu metadat a propojení podnikových procesů. Kombinace BDC a Databricks je tak cestou, jak spolehlivě a bezpečně napojit AI na firemní data.

Na vystoupení Christiana Scheidela plynule navázal Te Tan právě ze společnosti Databricks, který ukázal možnosti této platformy jak pro explorativní práci s daty, tak pro nasazení AI/ML modelů v produkčním provozu, a to s výhodou maximální škálovatelnosti, paralelního zpracování a podpory moderních datových architektur. 

 

 

 

 

Po vystoupeních Christiana Scheidela a Te Tana zazněly i prezentace z praxe, které ukázaly, jak se dají moderní datové přístupy realizovat v konkrétních firmách. Tyto případové studie pro mě byly mimořádně zajímavé a inspirativní, protože ukázaly, jak datová transformace ovlivňuje každodenní chod podniků.

Tomáš Patsch a Milan Faltus popsali, jak ve společnosti HARTMANN - RICO, což je významný výrobce zdravotnických prostředků, pomáhá sjednocená datová vrstva odhalovat úzká hrdla ve výrobních procesech, monitorovat spotřebu materiálu a sledovat efektivitu výrobních linek v reálném čase.

Zajímavé je, jak v této společnosti kladou důraz na uživatelskou dostupnost dat – vizualizace a reporty nejsou připravené jen pro manažery, ale i pro mistry výroby a vedoucí směn. Ti tak mají okamžitý přehled o stavu výroby a mohou rychleji reagovat na odchylky. Praktickým přínosem je nejen lepší plánování a snižování zmetkovitosti, ale také možnost podpořit rozhodování o investicích do nových technologií na základě reálných dat.

 

 

 

 

 

Další ukázky z praxe nabídli experti z Datasentics, kteří předvedli, jak lze nad firemními daty stavět aplikace strojového učení a umělé inteligence. Jejich příspěvek byl velmi praktický – nešlo o akademickou ukázku, ale o reálné příklady projektů, kde AI přináší hmatatelnou hodnotu.

Jedním z příkladů bylo prediktivní plánování poptávky v oblasti farmacie, kde AI modely pomáhají odhadovat, jaký bude zájem o konkrétní produkty, a tím zlepšit skladové hospodářství i logistiku. Dalším tématem byla predikce kvality jedné z úvodních fází výrobního procesu v gumárenském průmyslu, kde pečlivě vytrénovaný model dokáže s velkou úspěšností předpovědět, zda je kvalita polotovaru vhodná k dalšímu zpracování, nebo k recyklaci, nebo zda je třeba před posunutím do další fáze výroby čekat na výsledek laboratorní zkoušky. Model přitom využívá i data o surovinách a provozu, která dříve zůstávala nevyužita.

Ačkoli jsem sledoval především program Data Summitu, stihl jsem odpoledne i dvě přednášky z jiných sekcí konference.

V bloku Spend Connect věnovaném řízení výdajů a nákupu jsem stihl přednášku Tomáše Veita ze společnosti Asahi nazvanou Trojice strategického nákupu: přehled, plánování, sourcing. Tomáš Veit v ní zdůraznil, že strategický nákup není jen o tendrech či vyjednávání – je to proces, který musí začínat u kvalitních dat a přehledu o tom, kde a jaké výdaje vznikají, pokračuje plánováním (krátkodobým i dlouhodobým) a slučováním sourcingu do širší strategie. Uvedl konkrétní metriky, které lze sledovat – náklady vs. hodnota, doba dodávky, udržitelnost, dopad na dodavatelský řetězec – a také jak SAP nástroje mohou pomoci automatizovat některé části výdajového procesu, zlepšit transparentnost a umožnit lepší komunikaci s dodavateli. Z ohlasů publika bylo zřejmé, jak moc je zaujala tato velmi otevřená přednáška postavená na reálných zkušenostech.

 

 

Já jsem ale v tu chvíli již musel spěchat do sousedního sálu, kde probíhal HR Connect a právě začínala společná přednáška Lenky Helclové a Michaela Evanse o tom, jak TESCAN zmodernizoval a oživil své HR procesy díky nasazení SuccessFactors. Bylo to velmi inspirativní vystoupení: TESCAN si totiž prošel rokem poměrně intenzivní transformace HR procesů. Roztříštěné agendy založené na excelovských tabulkách nahradil moderním systémem, což změnilo přístup zaměstnanců i HR oddělení. Dozvěděli jsme se, jak TESCAN nastavil jednotlivé procesy, jak nasadil moduly pro nábor, on-boarding, performance management, vzdělávání a rozvoj…

 

 

Michael Evans pak doplnil další plánovaný vývoj řešení SuccessFactors a věnoval se integraci s platformou BTP (SAP Business Technology Platform), což posiluje analytiku a reporty pro HR. Chybět pochopitelně nemohly informace o stále širším využití AI v HR procesech (např. pro doporučení kandidátů, pro sestavení plánu rozvoje dovedností apod.).

Konference SAP Innovation Day 2025 přinesla nejen přehled aktuálních inovací, ale i inspiraci a konkrétní doporučení, která mohou české podniky využít při svých dalších krocích k digitální transformaci. Program byl velmi bohatý a konference rozhodně nebyla jen o tom, co SAP nabízí. Nabídla účastníkům spoustu námětů, jak inovace do svého podniku zavést – a to nejen technologicky, ale i organizačně. Velkou přidanou hodnotou konference byly expertní zóny, které umožnily účastníkům konzultovat konkrétní otázky s odborníky. Celkově se akce nesla v duchu hledání cest, jak propojit technologie s byznysem tak, aby firmy dokázaly růst, rozhodovat se na základě kvalitních informací a efektivně reagovat na měnící se tržní prostředí. Některé přednášky navíc ukázaly, že nejde o inovace dostupné jen pro velké korporace, ale že i středně velké firmy se mohou posunout výrazně směrem k modernějším procesům, pokud mají vedení otevřené změnám a dobře definované cíle.

Z mého pohledu konference SAP Innovation Day Prague 2025 také potvrdila, že budoucnost digitální transformace podniků stojí především na transformaci dat a umělé inteligenci. 

 

Pokud vás program konference zaujal a chtěli byste se zúčastnit další podobné akce, zapište si už nyní do kalendáře SAP NOW AI Tour, která proběhne 15.–16. září 2026 v Ostravě.