facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 11/2019 , ITSM (ITIL) - Řízení IT , Veřejný sektor a zdravotnictví

IT v nemocnicích je podfinancované

říká David Zažímal, který řídí IT v Nemocnici Jihlava

Jan Škrabánek


David ZažímalDavid Zažímal řídí IT v Jihlavské nemocnici. Bavili jsme se o tom, jak vypadá kritický výpadek v nemocnici, jaké specifické problémy řeší a proč musí nakupovat odolnější popisky počítačů než v jiných provozech.


V čem je IT ve zdravotnictví odlišné od jiných provozů? Jaké specifické problémy řešíte?

Specifik IT ve zdravotnictví je poměrně dost. Jedna z věcí, se kterou se musíme vyrovnávat, je obrovské množství různorodého hardwaru a softwaru. Je to dáno tím, že ve zdravotnictví najdete velké množství firem dodávajících zdravotnickou techniku a prostředky. Například jenom u rentgenových přístrojů existuje spousta různých modalit (CT, magnetická rezonance, PET/CT), kdy každá může mít jiného výrobce. Mnoho z nich má vzdálený dohled nad modalitou. Výrobce nebo oddělení zdravotechniky zodpovídá za zařízení. K tomu zařízení je ale často napojený monitor nebo aktivní prvek, který už může nebo nemusí být naší zodpovědností. Pro nás je to potom hodně o „síťařině“, vzdáleném přístupu dodavatele a hlavně bezpečnosti.

Udržet jednotné IT prostředí je někdy hodně složité. Nemocnice je pochopitelně primárně o lidech a zdravotní péči. Často ale funguje jako milion ostrovů, kdy komunikace pokulhává. Potom se třeba stane, že se koupí nový přístroj pro léčbu a teprve následně se řeší, že potřebuje nějaké zapojení do sítě, diskové kapacity, server… Tohle se snažíme měnit. Problém je i legacy hardware a software. Na mnoha počítačích musíme udržovat opravdu pravěký software ke specifickým přístrojům, kdy výrobce už dávno negarantuje žádnou údržbu ani rozvoj.


Co logistické problémy? Na operační sál asi nemůžete přijít, kdykoliv se vám zachce…

Všechny servisní zásahy a údržbu je potřeba dobře plánovat. Když třeba chtějí na operačním sále posílit WiFi, nemůžeme tam jít druhý den tahat kabely. Musíme počkat třeba i měsíc, až budou mít sanitární den. Pak jsou místnosti, kde se řeší cytostatická léčba, a tam opravdu nesmí nikdo. Musí se dopředu domluvit, za jakých podmínek se tam dá jít. Výjimečně dojde i na situaci, kdy je třeba nutné na sále rychle vyměnit monitor v průběhu operace. Potom se technik musí kompletně převléct a umýt stejně jako zdravotní personál. To prostředí se někdy projevuje i v takových drobnostech, že když vybíráme samolepky na označení počítačů, musí být odolné nejen vůči vodě, ale taky dezinfekcím, atd.


Jaké jsou kritické systémy v nemocnici? Co se stane, když dojde k výpadku? Jaké budou důsledky pro pacienty?

Když vypadnou kritické systémy, tak to nemocnici paralyzuje v chodu. Není to tak, že by se přestalo léčit. Operace se kvůli tomu nepřeruší. Pacient bude ošetřený stejně. Jde ale o veškerou další komunikaci, která je na léčbu navázána. Nemocniční informační systém obsahuje zdravotní dokumentaci pacienta. Ta se sice sekundárně tiskne a ukládá do archivů, kdo by se ale v dnešní době vydal do archivu a nechal pacienta čekat? Podobně je na tom systém na vyhodnocování rentgenových snímků, které jsou dnes pouze v elektronické podobě. Od výsledků se odvíjí další léčba a bez informačního systému by se informace musely předávat telefonicky nebo papírově. Potom jsou to věci jako laboratoř, hemodialýza nebo lékárna. Konkrétně na lékárnu jsou navázané teploty lednic, které se musí neustále monitorovat. Tam by delší výpadek mohl způsobit ztráty v řádech milionů korun, protože je v nich uložená biologická léčba a další drahé léky. To ale samozřejmě předpokládáme selhání preventivní ochrany. Celkově bych ten výpadek přirovnal k tomu, když vám v autě vypadne turbo. Nezastavíte se, ale dokud to neopravíte, pojedete 20 km/h. A to nemluvím o tom, že po vyřešení incidentu byste musel všechnu chybějící dokumentaci dohrát a doplnit.

Zmínil jste, že hlavní důraz je v nemocnici na lidi, nikoliv na techniku. Na oddělení většinou bývá pouze několik počítačů, jak prakticky řešíte bezpečnost a přihlašování?

V tomhle nemocnice připomíná tovární provoz. Na oddělení je počítač, u kterého se lékaři a sestry střídají. Pro personál je práce s informačním systémem jen jeden z mnoha kroků. Sestra například zapíše, že pacientovi podala léky, a hned jde pracovat dál. Tenhle způsob práce má ale bezpečnostní i praktická úskalí. V IT obecně sleduji trend vázat vše na uživatele, nikoliv na zařízení, protože zařízení je anonymní. My využíváme takzvané univerzální účty do Windows. Aby to bylo bezpečné, musíme PC degradovat na kioskový režim s obrovským omezením funkcí. Na Windows jste přihlášení jedním univerzálním účtem, ale v rámci systému již není možné cokoliv udělat, aniž by se člověk identifikoval. Snažíme se zachovat potřebnou bezpečnost, ale přitom nekomplikovat lékařům a sestrám běžnou práci.


Z osobních návštěv v nemocnicích mám pocit, že sestry a doktoři jsou poslední v republice, kdo ještě používá jehličkové tiskárny. Jak jsou na tom nemocnice technologicky?

Zrovna s těmi tiskárnami je to jednoduché. Některé typy propisovacích dokumentů, jako je např. neschopenka nebo recepty na opiáty, prostě nevytisknete jinak než na jehličkové tiskárně. A na tom můžeme situaci v nemocnicích docela dobře ilustrovat. Bylo by samozřejmě možné nahradit je laserovými tiskárnami, ale toner do nich stojí 1 000 korun. Páska do tiskárny vyjde na 60 korun. Tak zavřete oči, že to řve, blbě to vypadá, dlouho to trvá, a tisknete levně. Ideálem by samozřejmě byly eNeschopenky. Ty ale od 1. 1. 2020 už budou povinné, takže zde jsme se po eReceptu dočkali další elektronizace. Obecně je ale IT v nemocnicích spíše několik let pozadu. Zažil jsem i případy, kdy se z nemocnice data do pojišťovny nosila na CD, byť bylo možné je poslat elektronicky. Jinde měl zase tým IT kancelář a „serverovnu“ v jedné místnosti. Řekl bych, že IT je v nemocnicích ČR hodně podfinancované. V Jihlavě je IT součástí vedení a máme kromě provozního rozpočtu i investiční rozpočet, což nám umožňuje dlouhodobě rozvíjet služby IT oddělení. Mezi nemocnicemi jsme ale spíše výjimka. V některých nemocnicích si IT nerozhodne ani o nákupu toneru. Tím rostou administrativní náklady na rozhodování a IT je celkově hrozně zabrzděné. Pro mnohé pracovníky je to pak demotivující a odcházejí do soukromého sektoru.

Bavili jsme se o kritických systémech. Máte prostor věnovat se i drobnějším každodenním zlepšením?

IT může samozřejmě také přispět k lepšímu pobytu v nemocnici pro pacienty. V Jihlavě se snažíme o kvalitní pokrytí signálem WiFi, protože jde v současné době o nejvyužívanější „službu“ ze stran pacientů. Paradoxní na tom je, že zajištění kvalitní, rychlé, bezpečné WiFi sítě je velice nákladné a časově náročné, ovšem zdroje musí nemocnice hledat sama – ze zdravotního pojištění takové věci opravdu hrazeny nejsou. Další službou, kterou postupně rozšiřujeme, jsou televize na pokoj pacientů, postavené na IP technologii – centrálně řízené a kompletně fungující na počítačové síti. V současnosti jich máme více jak 170.

Rozhovor připravil Jan Škrabánek, Alvao
Foto: archiv Nemocnice Jihlava
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.