IT SYSTEMS 9/2019 , Plánování a řízení výroby

Jak přežít krizi i digitální transformaci aneb Budoucnost českých výrobců strojů

Petr Šperka


ITeuroČeská republika je 15. největším výrobcem obráběcích a tvářecích strojů na světě. Vezmeme-li v úvahu velikost naší země, je to skutečně úctyhodná pozice. Ale podaří se tuzemským výrobcům tuto příčku dlouhodobě udržet? Nebo dokonce zlepšit? Podle predikcí renomovaných agentur dojde ve srovnání s loňskem ke globálnímu poklesu poptávky po obráběcích strojích. Pokles se však nemusí týkat všech. Výrobci světové třídy totiž projdou krizí lépe. A to i ti čeští. Jak ale být výrobní firmou světové třídy?


Nejprve se podívejme na trh. S nižší poptávkou se konkurenční boj ještě přiostří. Dále budou rozhodovat kvalita a cena, nicméně na významu získají i další faktory. Z pohledu kvality jsou české obráběcí a tvářecí stroje rozhodně konkurenceschopné. To je možné díky kvalitní pracovní síle a neustálým inovacím. Cena, ta prostě musí být stanovena tak, aby konkurenceschopná byla. A od ní se pak odvíjí zisk, který už ale nemůže stát jen na levné pracovní síle. Zvyšující se náklady na materiál i mzdy musejí být kompenzovány vyšší efektivitou. Ale kde pořád brát, jak na ni? O vyšší efektivitu se přece každý výrobce snaží pořád.

Přitom zrovna výrobci strojů to mají už tak dost těžké. Musejí umět nalézt optimální konfiguraci produktu, která splňuje specifické požadavky zákazníků, a přitom zůstat v oblasti technických, kapacitních a ekonomických možností firmy. Navíc potřebují fungovat v režimu vývoj na zakázku (ETO – Engineer to Order) a výroba na zakázku (MTO – Make to Order), ale zároveň se blížit efektivitě režimu výroba na sklad (MTS – Make to Stock). To už je samo o sobě výzva.

Cesta k opravdu významnému zvýšení efektivity, a tudíž i přežití, může být přes následující kroky:

  1. Využití určité metodiky, zajišťující komplexní přístup ke zlepšování
  2. Strategie obsahující digitální transformaci podniku

World Class Manufacturing

Jednou z použitelných metodik je koncept World Class Manufacturing (WCM), který od roku 1986 popularizoval ekonom Richard J. Schonberger. Ten byl inspirován japonským řízením společností a navrhl integrovaný výrobní systém, který zahrnuje veškeré procesy organizace. Myšlenka je jednoduchá – pokud chtějí podniky dosáhnout světové třídy, musejí nestále vyhledávat příležitost ke zlepšování a zvýšení své výkonnosti.

Metoda WCM je tedy nástroj ke zvýšení celkové efektivity organizace neustálým zlepšováním všech deseti pilířů, na kterých obrazně firma stojí. Těmito pilíři jsou například bezpečnost a zdraví, řízení nákladů, rozvoj zaměstnanců, zákaznický servis a podobně. Aby se podnik stal výrobcem světové třídy, musí nalézat nové koncepty a postupy, které povedou k efektivnějším vztahům v řetězci dodavatel–výrobce–zákazník. Všechny zlepšovací aktivity by měly směřovat k těmto výsledkům:

  1. Zkracování dodacích lhůt
  2. Zrychlování uvedení nových výrobků na trh
  3. Snižování provozních nákladů
  4. Překonávání očekávání zákazníků
  5. Zlepšování měřitelnosti výkonnosti podniku
  6. Pružnému využívání outsourcingu
  7. Zlepšování podnikání v globálním měřítku

Digitální strategie

V průběhu let se výrobci snažili dosahovat zlepšení v uvedených parametrech pomocí různých nástrojů. Od těch primitivních (grafy z ručně naměřených dat na nástěnkách) přes základní automatizaci až k počítačově podporovaným procesům a informačním systémům rozmanitého rozsahu, původu a kvality.

I to už je ovšem málo. Zastaralý univerzální ERP systém, mohutně modifikovaný a doplňovaný všelijakými „udělátky“, nestačí na pokrytí tak komplexních požadavků a specifik spojených s výrobou strojů ani dnes, natož v budoucnu.

Přitom překotný vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií dává výrobcům k dispozici nástroje, o kterých se jim před pár lety ani nesnilo. Dají se na nich postavit zcela nové obchodní modely umožňující jak mnohem lepší zákaznický servis, potažmo zkušenost, tak fungování se špičkovou efektivitou. A to může vést ke zvýšení podílu na trhu.

Například díky webově přístupným konfigurátorům (CPQ – Configure Price Quote) propojeným s pokročilým plánováním výroby (APS – Advanced Planning and Scheduling) a řízením dílny (MES – Manufacturing Execution System) lze rapidně zkrátit dodací doby. S pomocí systému řízení životního cyklu produktu (PLM – Product Lifecycle Management) integrovaným s ERP se dá zrychlit uvádění výrobků na trh. Možností konfigurovat si výrobky, plněním termínů dodání a extrémně rychlým a spolehlivým servisem svých výrobků (díky CPQ, APS a Field Service v rámci jednoho ERP) zase firma překoná očekávání zákazníka. Dodavatelské portály pak zjednodušují a zrychlují využívání outsourcingu.

A tak by se dalo pokračovat. Zlepšování každé z uvedených charakteristik World Class Manufacturingu má dnes obrovskou informační podporu. Jenže… Jak vyplývá z průzkumů agentur, čeští výrobci (včetně výrobců strojů) jsou v porovnání se zbytkem Evropy v oblasti zavádění těchto moderních nástrojů velmi zdrženliví. Pro tuzemské výrobní podniky je přitom digitalizace jejich byznysu otázkou přežití. Více než třetina evropských firem prý už proces digitální transformace rozběhlo a další spustily alespoň pilotní projekty. Firmy, které nástup Průmyslu 4.0 zaspí, přestanou být konkurenceschopné.

Kde je problém? Často se v diskuzích na toto téma objevuje argument, že na digitální transformaci nemá podnik dost kvalifikovaných, schopných lidí. Není to ale spíše tak, že i kdyby bylo vhodných lidí dost, situace by byla podobná? Bez větších pochyb ano. Podniky totiž nemají onu nezbytnou digitální strategii. A že by na ni bylo ještě dost času? To v žádném případě.

Jak tedy přežít

Majitelé a šéfové firem by měli co nejdříve konfrontovat svou firemní strategii s tím, co se děje kolem jejich společností. S dost velkou pravděpodobností zjistí, že je potřeba předefinovat způsob podnikání. Z toho pak vzejdou požadavky na informační podporu inovovaného obchodního modelu a/nebo firemních procesů. A z toho už se digitální strategie (nebo požadavky na digitální transformaci, chcete-li) definují snadněji. A když už má management jasno v tom, co chce, lidé se vždycky najdou. Schopní lidé preferují práci ve společnosti s jasnou, ambiciózní vizí.

Navíc není od věci si připomenout, že Průmysl 4.0 a digitalizace lidem přisuzuje produktivnější činnosti, zatímco ty jednoduché a opakující se mají vykonávat stroje. Tím spíše je důležité lidem předkládat konkrétní myšlenky, plány a dávat jim možnost podílet se na jejich realizaci.

Začít se samotnou digitalizací v podniku, kde existuje strategie a pro ni motivovaní lidé, už tak těžké není. Tedy pokud firma vybere vhodného partnera, který bude v souladu se zamýšleným směřováním navrhovat jednotlivé kroky, doporučovat vhodné nástroje a zaštiťovat implementované změny. Lze postupovat od zavedení digitálního sběru dat z výroby formou terminálů až po celkovou obměnu informačního řešení.

Na partnera musí společnost klást maximální nároky a hned při jeho výběru požadovat doložení kompetencí. Nezbytné jsou jak zkušenosti z projektů, tak znalost jím využívaných a nabízených nástrojů. Ty by měly odpovídat nárokům metodiky World Class Manufacturing.

Času je totiž málo, zato nástrojů pro zlepšování nepřeberné množství. Důležité je začít. A začít správně. Svět nečeká.

Petr Šperka Petr Šperka
Autor je obchodním ředitelem softwarové a konzultační společnosti ITeuro, která se specializuje na informační řešení pro výrobní firmy. ITeuro je také český Gold Channel Partner mezinárodní společnosti Infor, implementuje ERP systém Infor CloudSuite Industrial (SyteLine) a zároveň připravuje jeho lokální jazykovou a legislativní verzi.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

AI jako motor výroby a datové inteligence

ITS_6Jak jste si jistě všimli, aktuální vydání IT Systems je první, které má nové logo. Po dlouhé době jsme se rozhodli oživit nejen logo časopisu, ale také navazujících online médií. Právě výraznější provázání loga časopisu IT Systems, webu SystemOnLine a newsletteru SystemNEWS bylo hlavním cílem modernizace, ke které jsme přistoupili teprve podruhé v téměř třicetileté historii našeho časopisu.