Více než dvě třetiny firem (68 %) si čtvrtou průmyslovou revoluci spojují se současným trendem digitalizace, polovina respondentů (48 %) pak se systémovou integrací. „České podniky zatím v rozhodující většině řeší a testují parciální témata a nevyužívají potenciál nových technologií pro zásadní transformaci a rozvoj.“ uvedl k výsledkům studie Petr Knap ze společnosti EY.
Od Průmyslu 4.0 respondenti očekávají hlavně zvýšení produktivity (57 %), vyřešení nedostatku pracovní síly (50 %) a dosažení větší flexibility výroby (36 %). „Avšak české výrobní firmy neumí ani zdaleka využít potenciál digitalizace. Firma totiž není jen výroba nebo sklad. Čeští podnikatelé mají velký potenciál pro inspiraci v zahraničí, kde firmy k digitalizaci přistupují komplexněji a strategičtěji,“ upřesňuje Jan Burian z oddělení podnikového poradenství společnosti EY.

Graf č. 1: Význam čtvrté průmyslové revoluce

Společnosti se zaměřují hlavně na oblast Big data (26 %), tedy na analýzu interních dat, v rámci které očekávají součinnost státu v podobě podpory při budování klíčové sdílené ICT infrastruktury. Skoro dvě třetiny respondentů (62 %) považují modernizaci výrobních pracovišť za krok k usnadnění implementace nástrojů Průmyslu 4.0. „Implementace Průmyslu 4.0 nestojí jen na technickém a technologickém vybavení a na lidech, kteří se bezprostředně podílejí na výrobě. Klíčové budou ale i organizační změny a smart řešení v oblasti managementu výroby. Tuto potřebu si však české firmy zatím příliš neuvědomují,“ uvádí Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory České republiky.

Graf č. 2: Opatření usnadňující implementaci nástrojů Průmyslu 4.0

Graf č. 3: Překážky implementace nástrojů Průmyslu 4.0

Polovina společností, zapojených do studie, považuje za překážku implementace nástrojů a technologií Průmyslu 4.0 nedostatek kvalifikovaného personálu. Současně je ovšem vyčerpaný trh práce také hlavním motivátorem pro investice do nových technologií.
Nedostatek kvalifikovaného personálu by dle českých společností (38 %) pomohla řešit státní podpora v oblasti rozvoje nových studijních oborů zaměřených mezioborově. „Omezené množství odborníků na technologie spojení s Průmyslem 4.0 na trhu práce je mimo jiné důsledkem nedostatečné nabídky relevantních studijních oborů na technických středních a vysokých školách, přičemž technologie Průmyslu 4.0 představují v současné situaci růstu české ekonomiky a nedostatku kvalifikované pracovní síly účinný nástroj umožňující zvýšení produktivity výroby a efektivity práce,“ říká Jan Burian.

Téměř polovina respondentů (43 %) plánuje zavést nástroje Průmyslu 4.0 vlastními silami, přičemž obdobné množství společností (44 %) se chystá vynaložit více než 10 % svých investičních výdajů do nástrojů Průmyslu 4.0 v následujících třech letech. „Průmysl 4.0 pojímáme především jako digitalizaci firemních procesů a jako práci s daty, především v oblasti obchodu a marketingu. Ještě větší pozornost upínáme k Zemědělství 4.0, od kterého si jakožto významní pěstitelé révy vinné slibujeme zvýšení efektivity a účinnosti agrotechnických postupů, a alespoň částečnou náhradu v tomto oboru tolik chybějící pracovní síly,“ uvádí Ondřej Beránek, jednatel a ředitel společnosti BOHEMIA SEKT, s.r.o.
„V rámci budoucího vývoje Průmyslu 4.0 očekáváme otevřené platformy pro snazší vertikální integraci systémů, které mezi sebou budou komunikovat a budou tak zajišťovat plynulé přechody mezi jednotlivými řídícími procesy ve výrobní společnosti. Důležitá bude právě oblast dat a jejich zpracování až po implementaci samoučících systémů, které pomohou odbourat náročnou analytickou práci, která je momentálně mnohdy zastávána ručním zpracováním dat,“ dodává Vlastimil Cech, ze společnosti Meopta – optika, s.r.o.

Graf č. 4: Překážky implementace nástrojů Průmyslu 4.0

Text i použité grafy čerpají z tiskových materiálů společnosti EY a Hospodářské komory ČR.