Bezpečnostní experti z technologické společnosti ANECT letos ve své novoroční predikci vývoje bezpečnostních hrozeb upozorňovali mimo jiné na rostoucí význam zneuití přístupových oprávnění a zneuívání nástrojů umělé inteligence při phishingových kampaních i samotných útocích. V kombinaci s tím, e útočníci jsou schopni výrazně zkracovat dobu mezi průnikem do firemní sítě a exfiltrací či zaifrováním dat, roste podle nich důleitost netechnických table-top cvičení, která simulují úspěný hackerský útok nebo jiné krizové situace. Management si na nich můe v bezpečném prostředí vyzkouet, jak bude firma schopná reagovat ve chvíli, kdy vekeré ochranné bariéry selou. Jak takové cvičení vypadá a proč by mělo být v repertoáru kadé firmy, vysvětlují Radim Kozák a Petr Mojí.
Table-top cvičení si můeme představit jako obdobu poárního cvičení pro kybernetickou bezpečnost. Přestoe vichni pracujeme v budovách, které splňují normy poární ochrany, mají detektory kouře či sprinklery, tak vechny mají také evakuační plán a tento evakuační plán se jednou za čas nacvičuje. Protoe poár můe vypuknout i při sebelepích preventivních opatřeních a v takové chvíli chladná a koordinovaná reakce pomáhá zachraňovat lidské ivoty, přibliuje Petr Mojí, Security Architect ve společnosti ANECT. V případě hackerského útoku můe jít například o to, jak vysoké budou finanční dopady incidentu, ale v extrémním případě také o přeití napadené společnosti.
V rámci kybernetické bezpečnosti se vichni hodně zaměřujeme na začátek, tedy nepustit útočníky do organizace. Ale stejně důleitý je i opačný přístup, tedy vědět, co budu dělat, kdy ve sele, říká Radim Kozák, SOC Security Architect ve společnosti ANECT. Table-top cvičení si proto podle něj zaslouí stejnou pozornost jako penetrační testy: Zatímco na digitálně vyspělejích trzích je poměrně běné, e se tato cvičení pravidelně opakují, v Česku jsou spíe přehlíena a řada firem je nevyzkouela ani jednou, upozorňuje.
Ve chvíli ohroení nemůe management sedět v koutě a schovávat se za technické pozice.
Table-top jako kybernetická úniková hra pro vedení společnosti
Netechnická table-top cvičení jsou určena primárně irímu vedení společnosti. Ve chvíli ohroení nemůe management sedět v koutě a schovávat se za technické pozice, ale musí převzít iniciativu a rychle rozhodovat o dalích krocích. Ostatně nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který začne platit ve druhé polovině letoního roku, počítá s tím, e za kybernetickou odolnost je zodpovědné právě vedení. Vedení firmy je tak v přeneseném smyslu zodpovědné za přijetí vhodných protipoárních opatření, zajitění funkčních hasicích přístrojů či za to, e někdo zpracuje evakuační plán. A také za to, e vichni vědí, jak se podle něj chovat.
Dobře provedené cvičení můe v důsledku znamenat rozdíl mezi dobře zvládnutým incidentem a pokozením firmy.
Pravidelná cvičení reakce na incidenty jsou navíc nákladově efektivním multiplikátorem investic do kybernetické odolnosti. Předně testují funkčnost existujících plánů reakce, kontinuity a obnovy a spolu s tím také to, jestli jsou nejen dobře sepsané, ale jestli budou v případě potřeby také dobře provedené. Ukáou, zda vichni včetně nejvyího vedení vědí, co mají dělat a kdy to mají dělat. Kdo s kým komunikuje, kdo o čem rozhoduje? Co a kdy řekneme zaměstnancům a co zákazníkům a veřejnosti? To vechno jsou věci, které často v krizových plánech nenajdeme a které ve chvíli útoku způsobují zmatky, chyby a prodlení. Dobře provedené cvičení proto ve výsledku můe znamenat rozdíl mezi dobře zvládnutým incidentem a pokozením pověsti, stejně jako pomoci zachránit miliony korun, říká Petr Mojí.
Cvičení musí být konkrétní a dobře naplánované
Z výe uvedeného také vyplývá, e table-top cvičení je určeno předevím pro firmy, které se skutečně starají o svoji kyberneetickou odolnost, mají zpracované krizové plány a tyto plány odpovídají situaci ve firmě a nejsou jen výsledkem formální přípravy na potenciální audit. Simulace ověřuje, jestli klíčoví lidé ve firmě tyto plány znají, zda jsou funkční a kde mají slepá místa. Cvičení si samozřejmě můe vyzkouet jakákoli firma, ale pokud nemá tyto metodiky zpracované, výsledkem bude větinou pouze zjitění, e je skutečně potřebuje, upozorňuje Radim Kozák.
Pravidelná cvičení reakce na incidenty předně testují funkčnost existujících plánů reakce, kontinuity a obnovy.
Samotné table-top cvičení začíná důkladnou přípravou. Nejprve je potřeba definovat, čeho by se mělo týkat, jakou situaci chceme vyzkouet. Častým omylem firem je, e existuje jedno cvičení, které kompletně otestuje jejich připravenost na kybernetický útok. To ale není moné, protoe v dnení době existují desítky různých více či méně pravděpodobných scénářů a situací.
I zde tak přichází na řadu jedna ze základních rad, které by si vedení firem mělo vzít k srdci: popřemýlejte, jaké nejhorí scénáře vám hrozí, jaké sluby a procesy jsou ve firmě klíčové a jak je chráníte. A poté lze vyzkouet reakci na situaci, e ochrana sele. U někoho to můe být ransomware útok, u někoho jiného exfiltrace dat a hrozba jejich zveřejnění, někde to můe být pouhá dlouhodobějí nedostupnost sluby nebo pokození pověsti skrze kompromitaci webu. Ale testovali jsme třeba také reakci na podezření z interní krádee dat a dalí scénáře, říká Petr Mojí.
Poté se připraví scénář, který obsahuje základní incident a následně strom moných reakcí vech zainteresovaných osob včetně útočníků a to, jak konkrétní reakce ovlivní celý proces vypořádávání se s incidentem. Co se stane, kdy okamitě zaplatíme? Co se stane, kdy zkusíme vyjednávat? Nebo co se stane, pokud začneme bez uváení obnovovat data, ani bychom zkontrolovali, zda nae zálohy nejsou kompromitované?
Typické chyby: chybí recovery plán, nejsou vyjasněné kompetence
Kadé cvičení přitom podle Radima Kozáka odhalí řadu nedostatků, slepých míst a nedorozumění. Ukáe se, kdo tápe, kdo přebírá odpovědnost a kde chybí návaznost. Také se ukáe, jaké aspekty nejsou vyjasněné a k čemu to můe vést. Proto by simulace měla být vnímána jako bezpečný prostor pro selhání. Můe se ukázat, e někdo zanedbal své povinnosti a e ne ve funguje, jak má. Cvičení je ancí, jak odhalit chyby bez následků a napravit je dříve, ne bude pozdě. Jeho výsledkem by měla být sada konkrétních opatření, nikoli hledání viníků, upozorňuje.
Prakticky kadé cvičení odhalí řadu nedostatků, slepých míst a nedorozumění.
Mezi typické nedostatky, které podobná cvičení odhalí, patří nedostatečně zpracovaný plán obnovy dat. IT sice zálohuje data, segmentuje sí a sleduje síový provoz, má seznam záloh a krizové kontakty. Chybí ale jasný proces a sekvence kroků, včetně doporučení, jak se v konkrétních situacích zachovat. To mimo jiné souvisí s tím, e firmy nemají jasně stanovené, co je pro ně z pohledu byznys kontinuity opravdu kritické, jak bylo zmíněno výe.
Ve chvíli útoku tak vedení a často ani techničtí specialisté nevědí, co z pohledu byznysové kontinuity musí běet za kadou cenu a bude se obnovovat jako první. Dalím slabým místem bývá právě komunikace a koordinace uvnitř firmy i navenek. Simulace tyto nedostatky nejen odhalí, ale umoní je také sepsat a napravit dříve, ne půjde o vechno.
Firmy často nemají jasně stanovené, co je pro ně z pohledu byznys kontinuity opravdu kritické.
Table-top cvičení je dnes z pohledu efektivity nejlevnějí způsob, jak odhalit chyby, selhání a nejasnosti dřív, ne na ně ukáe ostrý útok. Směrnice NIS2 výslovně ukládá odpovědnost za kybernetickou připravenost vedení firem. Kybernetická odolnost ale není o regulaci, je o firmě jako takové. A zde platí jednoduché pravidlo: v krizi nevyhrává ten, kdo má napsaný plán, ale ten, kdo si ho vyzkouel a ví, co má dělat, uzavírá Petr Mojí.