Jen mezi červencem a srpnem letošního roku zaznamenal NÚKIB zdvojnásobení počtu kybernetických incidentů a řada českých bank tehdy čelila takzvaným DDoS útokům, které se kvůli výpadkům bankovních služeb dotkly i široké veřejnosti. Situace se nyní opakuje a útokům čelí i státní správa.

I proto, aby si s podobnými situacemi, které jsou v posledních letech k vidění stále častěji, uměla poradit IT oddělení v českých firmách, vznikl nový unikátní profesní vzdělávací program proCyber (procyber.vut.cz) zaměřený na kyberbezpečnost. Stojí za ním odborníci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT, ale i z Fakulty informačních technologií VUT či Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

„Důvodů, proč jsme se rozhodli takový program otevřít, je víc. Jedním z nich je, že máme už bakalářský a magisterský program Informační bezpečnost, o který je dlouhodobě velký zájem. To nás motivovalo oblast bezpečnosti ještě více rozvíjet. Také vedení univerzity profesnímu vzdělávání fandí a programy by měly postupně vznikat i na dalších fakultách. Následně se k tomu přidal i zájem ze strany firem, které stále shání nové odborníky,“ popisuje Jan Hajný z FEKT VUT, garant nového programu.

Nabídka rekvalifikačních kurzů či programů profesního vzdělávání je navíc podle Hajného nyní velmi omezená. „Státní sféře i firmám se tak těžko hledají noví lidé s potřebnými znalostmi a zkušenostmi,“ upozorňuje.

Česká legislativa podle něj přitom v návaznosti na tu evropskou začne stále více vyžadovat pozice odborníků na kyberbezpečnost. „Například u organizací spadajících pod kritickou infrastrukturu, jako jsou nemocnice nebo sektor energetiky, kde bude nutné zřídit nové pozice zaměřené na kyberbezpečnost,“ upřesňuje Jan Hajný.

Zaměření na praxi i moderní laboratoře

Právě tento problém by ale nový dvouletý program proCyber na VUT mohl vyřešit. Zaměstnanci totiž díky němu mohou získat nadstavbu, případně se rekvalifikovat pro práci v kybernetické bezpečnosti. „Firma už v mnoha případech má IT specialistu, který doposud řešil IT infrastrukturu, komunikační systémy a potřebuje se doškolit v oblasti kyberbezpečnosti. Následně pak může pozici obsadit,“ dodává Hajný s tím, že jediný požadavek na zájemce o studium je bakalářský titul.

Výuka je převážně distanční, počítá ale i s jedním týdnem práce v laboratořích za semestr. „Částečně jsme využili předměty a garanty, kteří učí v bakalářském a magisterském stupni. Posluchači tak absolvují například předměty zaměřené na kryptografii či síťovou bezpečnost. Jsou tam ale i úplně nové předměty. Snažili jsme se program sestavit tak, abychom posluchače nezahltili teorií a nabídli spíše výuku zaměřenou na praktické činnosti v zaměstnání,“ přibližuje Hajný. Za každý uzavřený blok předmětů navíc posluchači získají takzvané mikrocertifikáty, které by měly být v budoucnu uplatnitelné jak u zaměstnavatelů, tak v případném dalším studiu.

Po absolvování společných základních předmětů si budou účastníci programu vybírat jednu ze tří specializací - specialista bezpečnosti sítí, vývojář bezpečných aplikací a teamleader v kyberbezpečnosti. Jan Hajný dodává, že program lze do značné míry přizpůsobit konkrétním posluchačům. „Máme k dispozici unikátní laboratoře a vybavení. Například takzvanou Kybernetickou arénu BUTCA, což je platforma pro personalizovaný trénink v kyberbezpečnosti, průmyslu nebo energetice. Ta nám umožňuje ušít vzdělávací program na míru danému podniku a jeho zaměstnancům,“ říká.

Program vítá i samotný Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, podle kterého odborníci na trhu stále chybí. „Nedostatek odborníků na kyberbezpečnost je celosvětový problém a Česká republika v tom není výjimkou. Vítáme proto veškeré aktivity, které mohou pomoci tento stav zlepšit,“ říká Alena Tovarňák Leciánová, ředitelka Odboru cvičení a vzdělávání NÚKIB.