Perfektně zpracovaný Incident Response Plan (IRP) představuje klíčový dokument, který může při skutečném hackerském útoku zachránit miliony. Vystříhejte se proto 7 nejčastějších chyb, které firmy při sestavování IRP dělají:

1. Podcenění hierarchie dokumentů

Dbejte na jasnou hierarchii dokumentů, abyste se vyhnuli nadbytečnosti a zmatku mezi dokumenty kybernetické bezpečnosti. Častou chybou je, že na IRP se pohlíží jako na izolovaný dokument bez ohledu na ostatní materiály ke kybernetické bezpečnosti, které firma má. Jedině dokument přiměřené délky a hloubky detailu má šanci na to, že jej bude někdo číst a řídit se jím. Vyhněte se duplicitám a skutečné podrobnosti svěřte jiným dokumentům.

2. Přílišná obecnost

Dobrý IRP by měl odpovědět na základní otázky: „Kdo, co, kdy a jak?“ v případě kybernetického bezpečnostního incidentu:

• Kdo. Kteří pracovníci jsou součástí procesu IR, jaké dovednosti nebo schopnosti jsou u nich vyžadovány?
• Co. Jaké činnosti se provádějí v jednotlivých fázích procesu reakce na incident? Plán by měl určit postup, jak přesně identifikovat povahu incidentu, dostupné zdroje dat organizace a možné příručky, podle kterých se bude postupovat, jakmile povaha incidentu definována.
• Kdy. Je třeba předem stanovit pořadí činností, které se mají provést, kdykoli k incidentu dojde. A musí být jasné, kdo za jakou činnost odpovídá.
• Jak. IRP by měl obsahovat přehled nástrojů, které má tým k dispozici pro technickou reakci a komunikaci v případě incidentu.

3. Přílišná konkrétnost

IRP se má týkat skutečně postupů při řešení incidentů, není to uživatelská příručka s podrobným návodem, jaký stisknout kde knoflík. Do podrobností naopak musí jít návody věnované konkrétním typům incidentů.

4. Izolovaná příprava

Tvorba IRP není jen záležitostí „ajťáků“. Do přípravy zapojte další pracovníky s různými úhly pohledu. Spolupracujte s techniky, právníky, komunikačními experty, personalisty a dalšími, abyste zajistili komplexní pohled na incident.

5. Neotestovaný plán

Plán je tak dobrý, jak dobré je jeho použití během skutečného incidentu. Nejlepším způsobem, jak identifikovat případné mezery, je vyzkoušet jej v praxi. Pravidelně testujte procesy, nástroje a reakce týmů, abyste zjistili nedostatky, které je třeba odstranit.

6. Neaktuální plán

Obnovujte a aktualizujte svůj IRP alespoň jednou ročně a vždy po významných softwarových, hardwarových nebo organizačních změnách. Prověřte jej po závažných incidentech, abyste zajistili jeho trvalou účinnost.

7. Přílišné zaměření na IT

Pokud se budete příliš soustředit na technické aspekty řešení incidentu, riskujete, že vytvoříte neúplný dokument. Podpůrné týmy by měly být součástí procesu vývoje i testování. Spolupráce napříč firmou zajistí komplexní přístup k reakci na incidenty.

Tvorba dobrého IRP představuje jen jedno z úskalí NIS2. Požadavky se počítají v desítkách a řada z nich skutečně není triviálních. Vyhněte se riziku vysokých pokut a konzultujte svůj postup s odborníky. Obrátit se můžete například na alianci NIS2READY, která sdružuje technologické, poradenské i právní firmy a pomáhá podnikům s přípravou na NIS2.