facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 11/2021 , Veřejný sektor a zdravotnictví

Virtuální realita pomáhá s léčbou i vzděláváním zdravotníků a lékařů

Jan Frič


Oblastí, ve které se virtuální realita etablovala velice rychle a neustále zlepšuje své pozice je vzdělávání. Díky digitální povaze VR obsahu je přitom možné příslušný software rychle distribuovat po celém světě a neprodleně reagovat na aktuální problémy. Typickou ukázkou byl i rychlý vznik aplikace COVID-19 VR Strikes Back, která již od června 2020 vzdělávala pracovníky odběrových center. A dnes již nalezneme i aplikace napomáhající s rekonvalescencí dechových schopností post-covid pacientů. VR tak dnes pomáhá ve zdravotnictví nejen při plánování těch nejnáročnějších operací, ale i při získávání těch zdánlivě nejbanálnějších návyků zdravotnického personálu a samotné léčbě.  Samozřejmostí je pak díky technologii sledování očí i nasazení ve výzkumu. Levně a bez ohrožení či diskomfortu pacientů.



Obr. 1: S novými nezávislými headsety jako je HTC VIVE Focus 3 lze provádět jakékoli simulace realističtěji než kdy dřív. Napomáhá špičkové rozlišení, široký zorný úhel i sledování pohybu rukou.

Příprava pacientů i terapie

Nezanedbatelnou oblastí, ve které je virtuální realita nápomocnou je příprava a vzdělávání pacientů. Typickým příkladem je aplikace VRemedies - CT Procedure Experience, která hravou formou seznamuje děti s pro mnohé stresujícím CT vyšetřením. Dětští pacienti tak mají nejen informace od rodičů, ale také vlastní virtuální zkušenost, takže výrazně lépe spolupracují a nejsou vystaveni zbytečnému strachu.


Obr. 2: Aplikace VRemedies - CT Procedure Experience pomáhá s přípravou dětí na náročná vyšetření.

Dospělí pacienti pak ocení další z volně dostupných aplikací na platformě Viveport jménem Sharecare VR. Ta umožňuje nahlédnout do živé simulace lidského těla, které je možné personalizovat a simulovat na něm nejrůznější nemoci. Uživatelé tak mohou nastavit vlastní choroby a odhalit, jaké standardní postupy léčby se nabízí, stejně jako pozorovat jejich efekt. Přínosná je tak nejen pro pochopení základních tělesných funkcí, což může vést k lepší péči o vlastní zdraví, ale také k pochopení problémů a mechanismu jejich léčby.

VR stále častěji proniká i do sféry léčby a terapie. Zcela samozřejmé jsou dnes terapie léčící duševní poruchy a fóbie. Nic není jednodušší než pacienta s fóbiemi vystavit virtuální obdobě podnětu, který jeho problémy způsobuje. Například strach z létaní jednoduše vyřeší postupné vystavování delším a delším virtuálním letům. Pacient tak nabere zkušenosti, které mu umožní po relativně krátkém nácviku absolvovat i skutečný let. Velice podobně probíhá i léčba OCD (obsedantně kompulsivní poruchy), kde si terapeuti převážně pochvalují možnost nabídnout pacientovi bezpečné vystavení podnětu, které obsesi způsobují. Jako velký benefit uvádí i možnost dodržet naprosto totožný scénář pro více pacientů a lépe tak pochopit spouštěče problémů.


Obr. 3: Aplikace NeurorehabVR urychluje znovunabytí pohybových schopností například po úrazu.

Relativně nečekanou oblastí, kde VR přispívá k léčbě jsou pohybové potíže, nebo například dechová nedostatečnost po absolvování nákazy koronavirem. Ukazuje se totiž, že spojení pohybových či dechových cvičení s vizuální stimulací vede k rychlejší obnově poškozených nervových spojení. Studie týkající se dechu zatím probíhají, ale v oblasti pohybové rehabilitace je již VR v plném zápřahu. Výrazně k tomu přispívají i nezávislé headsety, které je možné pacientům zapůjčit i domů.

Vzdělávání lékařů i příprava na nejnáročnější operace

Unikátní kombinace virtuální reality a MRI skenů lidského těla dokáže holé zázraky. Přesvědčují se o tom nejen lékaři, ale také medici celého světa. Trojrozměrná rekonstrukce tělesných struktur totiž umožňuje nejen dokonalou přípravu a identifikaci všech potenciálních problémů před operací, ale také zpřístupňuje realistickou simulaci zákroku medikům. To oceňují především američtí studenti, kterým je z etických důvodů zapovězena možnost studia s pomocí tradičních anatomických pitev.


Obr. 4: Možnost práce s měřítkem propůjčuje aplikaci Body VR schopnost názorně prezentovat podstatné biologické funkce.

Simulace má však překvapivě výhody i pro evropské studium. S prakticky neomezenými možnostmi změny měřítka zobrazení dává virtuální realita možnost nahlédnout nejen anatomii lidského těla, ale také stavbu buňky a jednotlivých organel. I zdánlivě obyčejný zážitek Body VR pro studenty středních škol, zdarma dostupný v platformě Viveport, umožní zmenšit se do velikosti molekuly a osobně vstoupit do lidského těla tak jako v pořadu Byl jednou jeden život. Návštěvník má pak možnost sledovat akci bílých krvinek při imunitní reakci a vstoupit do buněčného světa, aby zjistil, jak funguje buňka i molekulové motory, které pohání její vnitřní procesy. Studenti prvních ročníků medicíny pak mohou využít aplikace 3D Organon VR Anatomy, která jim umožní nastudovat celý anatomický atlas včetně všech souvislostí. Nechybí ani možnost každý orgán uchopit a prostudovat jeho detaily.


Obr. 5: Anatomický atlas 3D Organon VR poskytuje možnost studia jednotlivých orgánových ústrojí i jejich souvislostí. Přesné pohybové ovladače zajišťují pohodlnou interakci s modelem.

Velký ohlas mezi lékaři vzbuzuje například aplikace Surgical Theater Precision VR, kterou dnes využívá například Univerzitní nemocnice George Washingtona, nebo Stanfordská Lékařská fakulta. Ta dokáže zpracovat MRI a CT skeny do podoby trojrozměrné rekonstrukce pacienta vhodné pro prezentaci ve VR, kterou lze následně využít pro plánování zákroků i vzdělávání. Lékaři tak dostávají stejné možnosti, které v minulosti využívali špičkový piloti bojových letounů díky simulátorům. Jednoduše předem absolvují celou akci ve virtuálním prostředí. Mohou naplánovat nejrychlejší, nejméně invazivní, a především bezpečný postup operace. Záznam celé procedury ve VR si navíc mohou ponechat jako vodítko pro skutečnou operaci. To vše napomáhá snižovat rizika neočekávaných komplikací a umožňuje vzít v potaz specifickou stavbu anatomie každého jednotlivého pacienta.

Nová technologie otevírá dveře i postgraduálnímu vzdělávání a tréninku chirurgů. Těm se totiž zpřístupňuje sdílení složitých případů, díky kterým mohou konzultovat nácvik a plánování procedury přímo ve VR bez ohledu na geografickou lokaci. Ze schopností těch nejlepších operatérů tak budou brzy profitovat i pacienti, kteří by se s nimi v reálném světě dříve setkat nemohli.

Zdravotnický personál ví vždy kam sáhnout

Jak se ukazuje v posledních letech, velice důležitou roli ve zdravotnictví hrají i sestry a zdravotníci. Ani těm nejsou přínosy virtuální reality cizí. Virtuální realita jim umožňuje nacvičit základní úkony v průběhu kontroly pacienta i postup při ovládání lékových pump a ventilátorů. Bavíme se přitom o obsluze relativně komplikovaných přístrojů, práci s potenciálně nebezpečnými léčivy a v neposlední řadě i citlivými pacienty. Díky virtuální realitě lze to vše provádět naprosto bez rizika ale zároveň tak realisticky, aby se projevily obecně známe výhody VR v procesu učení. Je třeba naučit personál, jak obsluhovat nejnovější přístroje, které se vyskytují na jednotce intenzivní péče? Není problém jednoduše sáhneme po headsetu, který za zlomek ceny skutečného přístroje poskytne jeho přesnou simulaci.

Pokrok ve sféře headsetů přitom umožní zahrnout do simulace i pacienta a přirozené uspořádání nemocničního lůžka. Vysoké rozlišení umožní perfektní čitelnost všech displejů i balení s léky a široký zorný úhel eliminuje nutnost nepřirozeného otáčení hlavy při kontrole přístrojů a pacienta. Do záběru se dostane vše podstatné. Posun z hlediska přirozenosti nácviku představuje i nová možnost sledování pohybu rukou, díky které odpadá nutnost používat ovladače.

Výzkum a terapie na míru

S častým využitím virtuální reality se dnes setkáváme i v oblasti neurologie a psychiatrie. Můžeme se setkat například s výzkumy pozornosti u dětí s její poruchou i komplexním studiem epizodické paměti. Zde se například využívá možnosti replikovat s minimálními odchylkami předdefinované scénáře a pozorovat, jak si pacient na prožitou situaci vzpomíná pomocí EEG. Výzkum tak může obsáhnout nejen jednoduché vizuální stimuly, ale i roli prostorové orientace a pohybové paměti. Díky technologii sledování pohybu očí headsetu HTC Vive Pro Eye mohou vyhodnocovat i významnost jednotlivých vizuálních prvků při ukládání paměťových vjemů.

Jan Frič
Autor článku je kulturolog a PR manager zaměřující se na oblast VR (email@fricjan.cz).
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.