google plus
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály

Dotace na vývoj ICT

Vývoj nových ICT řešení a ICT nástrojů je v dnešní době zásadní, ale finančně velice náročný proces.

1. až 2. díl >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

1. až 6. díl >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

1. až 6. díl >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

1. až 13. díl >>

 

Podnikové portály

Portály patří k oblíbeným technologiím, na kterých staví společnosti svá řešení. Ta jsou vstupní branou...

1. až 5. díl >>

 

Pokročilá analýza provozu datových sítí

V tomto čtyřdílném seriálu vás seznámíme s různými metodami a přístupy...

1. až 4. díl >>

 

Cesta k efektivnímu identity managementu

Správa identit a přístupů (IAM) je klíčová oblast pro zaručení bezpečnosti...

1. až 9. díl >>

IT SYSTEMS 3/2013 , Banky a finanční organizace

Rozhovor: Jiří Havel, TurboConsult

„Požadavky na bankovní systémy ovlivňuje flexibilita klientů i mobilní technologie“



TurboConsultPodle ČNB je český bankovní sektor v dobré kondici. Tuzemské banky disponují dostatečným kapitálovým „polštářem“ a v rámci svých vlastnických skupin jsou převážně čistými věřiteli. Zdá se to být dobrá pozice pro rozvoj vlastního podnikání, a tedy i příležitost pro dodavatele informačních systémů. Jak tato situace dopadá na trh systémů pro bankovní, ale i nebankovní finanční organizace ve skutečnosti? Které trendy jím hýbou? O to se s námi podělil Jiří Havel, vedoucí oddělení organizace a managementu společnosti TurboConsult.


V oboru IT řešení pro finanční organizace se pohybujete téměř dvacet let. Jakým vývojem poslední dobou prochází bankovní sektor v oblasti investic do IT?

Bankovní sektor je poměrně zdravé odvětví. Na druhou stranu, naše země prochází obdobím určité hospodářské recese a v poslední době se navíc v bankovnictví výrazně zostřuje konkurenční boj, především kvůli nástupu nových bank. V oblasti investic do IT je stále větší důraz kladen na kontrolu nákladů a na nejrychlejší možnou návratnost vložených prostředků. Dle mých zkušeností to přitom automaticky neznamená, že by prostředků na IT bylo méně, ale spíše je podstatně více sledována a vyhodnocována efektivita jejich vynakládání. Největší noční můrou jsou IT projekty, které se vymknou kontrole a v jejichž průběhu dochází k masivnímu zpožďování, nárůstu nákladů, a fungující řešení je stále v nedohlednu.

Má to nějaký vliv na poptávku po informačních systémech?


Na rozdíl od minulosti je stále méně časté, aby si některá banka nechávala od dodavatele připravit IT řešení na míru, anebo si jej dokonce realizovala sama vlastními prostředky. A to právě z důvodu vysokých nákladů a nebezpečí nezvládnutí celého, často unikátního, projektu. I proto se na trhu čím dál víc prosazují standardizovaná a rozsáhle parametrizovatelná řešení určená k využití ve více organizacích.

Na trhu se čím dál víc prosazují standardizovaná a rozsáhle parametrizovatelná řešení.

Vaše společnost dodává informační systémy poměrně širokému spektru finančních institucí (družstevní záložny, stavební spořitelny, nebankovní poskytovatelé úvěrů). Liší se podle toho nějak hlavní požadavky na informační systémy?

Rozdíly mezi požadavky na IT řešení pro banky, stavební spořitelny a družstevní záložny nejsou velké. Samozřejmě ale určité rozdíly existují, například v potřebě IT podpory regulatorního výkaznictví mezi bankami a družstevními záložnami nebo potřebě IT řešení státní podpory u stavebního spoření. Nicméně v zásadě se dá říct, že požadovaná úroveň IT podpory je velmi podobná. Zcela jiná je však situace v sektoru nebankovních poskytovatelů úvěrů. Zde existuje poměrně široká škála subjektů, od velkých společností, které potřebují IT podporu poskytování úvěrů téměř na úrovni bank, až po velmi malé subjekty, které si v mnoha případech vystačí s evidencí v MS Excel. Obecně se však dá říct, že v tomto segmentu jsou nároky na IT řešení výrazně nižší a jsou zde také výrazně nižší možnosti investic do IT řešení.

Skýtá tento segment z pohledu dodavatele nějaké příležitosti?

Na rozdíl od bank a družstevních záložen zde působí mnohem více subjektů, řádově stovky. Proto se jedná o velmi vhodné pole pro uplatnění standardních IT řešení nabízených bez potřeby velké počáteční investice, například v režimu SaaS.

Chování spotřebitelů na trhu finančních služeb bylo a je považováno za poměrně rigidní. Již jste zmínil důsledek vstupu nových bank na trh, tedy zostřující se konkurenční boj. Ten akceleruje i lepší informovanost, a tedy vyšší „flexibilita“ zákazníků. Jak na vás tato situace zprostředkovaně dopadá?

Klienti finančních organizací jsou skutečně flexibilnější a mnohem lépe orientovaní v nabídce jednotlivých subjektů, než tomu bylo v minulosti. Je to způsobeno i tím, že je trh finančních služeb v České republice již rozebrán a jediná šance k růstu nových bank a finančních institucí je získat zákazníky od existující konkurence. Proto nové finanční organizace maximálně podporují flexibilitu spotřebitelů a tato jejich kampaň postupně přináší ovoce. Spotřebitelé si tak čím dál víc uvědomují svoji „zákaznickou cenu“, neváhají velmi podrobně posuzovat jejich nabídku a v případě nalezení nějaké výhodnější i změnit banku. Stále častěji se tak objevují požadavky na IT podporu umožňující co nejsnadnější zakládání nových produktů pro existující i nové klienty, a zejména požadavky na IT podporu refinancování úvěrů. Právě toto refinancování je „hitem“ poslední doby a také my se na jeho IT podporu výrazně zaměřujeme.

Spotřebitelé si čím dál víc uvědomují svoji „zákaznickou cenu“, velmi podrobně posuzují nabídku a v případě nalezení výhodnější neváhají změnit banku.

Silným trendem v bankovnictví je také samoobslužnost klienta. V několika posledních letech proto došlo k rozvoji internetového bankovnictví, e-billingu v segmentu firem, a dnes se banky zaměřují na mobilní bankovnictví. Jak vnímáte tento trend a kam dál by se mobilní bankovní služby měly posunout?

Tento trend souvisí jak se snahou uspořit náklady na obsluhu klientů na straně bank, tak se snahou zvýšit pohodlí klienta při poskytování finančních služeb a podle mě bude sledovat aktuální rozvoj elektronických komunikačních zařízení. Vedle dnes již standardního internetového bankovnictví dochází s nástupem smartphonů a tabletů k velkému rozvoji mobilního bankovnictví. Paralelně s tím se stále zvyšuje kvalita aplikací provozovaných na těchto zařízeních, zejména jejich vizuální stránka, intuitivnost, přizpůsobitelnost individuálním požadavkům, možnost navázat v případě potřeby přímou komunikaci s osobním bankéřem atp. V bankovnictví se ale neřeší pouze samoobslužnost klienta, ale rovněž maximalizace vzdálené podpory pro obchodní zástupce jednotlivých bank a zprostředkovatelských společností. I zde očekávám masivní rozvoj vzdáleně dostupných podpůrných aplikací pro obchodní síť, tak aby většinu obchodních úkonů bylo možné realizovat přímo během návštěvy u klienta. Výše uvedená témata samozřejmě považujeme za velkou příležitost pro IT firmy. Aktuálně největší příležitostí je přitom právě oblast mobilního bankovnictví, kde registrujeme poměrně silnou poptávku ze strany více finančních organizací.

Vedle dnes již standardního internetového bankovnictví dochází s nástupem smartphonů a tabletů k velkému rozvoji mobilního bankovnictví.

Již jste zmínil prosazování cloudových řešení u menších společností poskytujících nebankovní úvěry. Má podle vás cloud potenciál uchytit se i u větších organizací typu bank?

Cloud computing je nepochybně jedním z významných trendů, který souvisí s již dříve zmíněným tlakem na snížení IT nákladů ve finančních organizacích. Jedná se o zajímavou možnost, jak se vyhnout vysokým pořizovacím a provozním nákladům na IT řešení. Na druhou stranu, jeho většímu rozvoji ve finančnictví zatím brání vysoká konzervativnost tohoto segmentu a rovněž obava z přílišné závislosti dané organizace na poskytovateli cloudových služeb. Navíc ne všichni dodavatelé IT řešení pro finančnictví a jejich produkty jsou pro takový způsob kooperace se svými zákazníky připraveni. V budoucnu však očekávám, že cloud computingu „přijdou na chuť“ i větší finanční organizace, protože například bankám přináší také významné výhody.

Jiří Havel je v TurboConsultu zodpovědný za project management a obchodní aktivity společnosti. Má zkušenosti s vedením úspěšných projektů vývoje a implementace bankovních řešení v různých typech finančních organizací, a to jak v ČR, tak v zahraničí. Mezi jeho úspěchy patří mimo jiné uvedení bankovního informačního systému Elbos na trh a získání zákazníků z řad družstevních záložen, nebankovních poskytovatelů úvěrů a bank.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.