Obecně k nařízení MiCA

Evropské nařízení MiCA (z anglického Markets in Crypto – Assets) má za cíl regulovat dosud takřka neregulovanou „šedou zónu“ kryptoměn a zvýšit tím důvěru v digitální finanční svět. Nařízení se vztahuje na vydávání, veřejné nabízení a přijímání kryptoaktiv k obchodování. Nevztahuje se naopak na kryptoaktiva, na něž se vztahují jiné právní předpisy EU o finančních službách nebo na kryptoaktiva, která jsou jedinečná a nezaměnitelná s jinými (např. non-fungible tokeny, tzv. NFT). Nezaměnitelnost NFT nicméně nebude možné odvozovat jen od jejich jedinečného identifikátoru a bude třeba dbát zvýšené opatrnosti zejména při vydávání většího počtu NFT, který by mohl indikovat jejich zaměnitelnost. MiCA by se neměla vztahovat ani na oblast decentralizovaných financí (tzv. DeFi).

Kryptoaktivum je dle nařízení MiCA nově definováno jako digitální za­chy­ce­ní hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie sdíleného registru nebo pomocí po­dob­né technologie. Na základě této definice MiCA rozlišuje 3 druhy kryptoaktiv, kterými jsou (a) elektronické peněžní tokeny (tj. kryp­to­ak­ti­va, která stabilizují svou hodnotu navázáním na jednu fiat měnu), (b) tokeny vázané na aktiva (tj. kryptoaktiva, která stabilizují svou hodnotu navázáním více aktiv) a (c) jiné. První dvě kategorie představují tzv. stablecoiny, které jsou vázány na určitou hodnotu (např. fiat měnu), právo či kombinaci uvedeného. Pod třetí kategorii „jiné“ pak spadá například nejznámější kryptoaktivum bitcoin.

Služby související s kryptoaktivy

Nové povinnosti nařízení MiCA se vztahují jak na fyzické osoby, tak na právnické osoby, které se zabývají vydáváním, nabízením nebo přijímáním kryptoaktiv anebo poskytují služby související s kryp­to­ak­ti­vy. Mezi takové služby patří např. úschova a správa kryptoaktiv jménem třetích stran, provoz obchodní platformy pro kryptoaktiva (tj. provoz krypto burzy), směna kryptoaktiv za fiat měnu, která je zákonným platidlem (tj. provoz krypto směnárny), směna kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva, provádění příkazů ke kryptoaktivům v zastoupení třetích stran, uvádění kryptoaktiv, přijímání a předávání příkazů ke kryptoaktivům jménem třetích stran (tj. distribuce kryptoaktiv) nebo poskytování poradenství ke kryptoaktivům.

Obsah jednotlivých služeb souvisejících s kryptoaktivy v zásadě reflektuje tradiční investiční služby, které jsou známé například směrnice MiFID II. K poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy se bude dle nařízení MiCA vyžadovat povolení vydaného příslušným regulačním orgánem, což by mělo nejen zvýšit transparentnost a profesionalitu v dané oblasti, ale především posílit bezpečnost na kryptotrzích, která byla doposud značně volatilní.

Povolení k činnosti CASP

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy (tzv. Crypto-Asset Service Providers) (dále jen „CASP“) jsou dle nařízení MiCA de­fi­no­vá­ni jako osoby, jejichž předmětem činnosti nebo podnikání je od­bor­né poskytování jedné či více shora uvedených služeb souvisejících s kryptoaktivy třetím stranám na profesionálním základě. V praxi se jedná například o osoby provozující krypto burzy či krypto směnárny. Tyto osoby nově budou muset k poskytování uvedených služeb zís­kat povolení (licenci). Po­vo­le­ní bude platné na celém území Evropské unie a jeho vydavatelem bude s největší pravděpodobností národní regulátor kapitálového trhu, tedy Česká národní banka (ČNB). Po­vo­le­ní CASP si poskytovatel bude muset udržet po celou dobu své čin­nos­ti, přičemž regulatorní požadavky na získání povolení CASP jsou opět značně podobné těm, které musí splňovat tradiční po­sky­to­va­te­lé investičních služeb, jako např. obchodníci s cennými papíry.

Základní povinnosti vydavatelů kryptoaktiv a poskytovatelů CASP

Všeobecnou povinností vydavatelů kryptoaktiv a poskytovatelů CASP je povinnost jednat čestně, korektně a profesionálně, s vysokým standardem péče a v nejlepším zájmu držitelů kryptoaktiv. Vedle těchto obecných povinností mají vydavatelé kryptoaktiv také povinnost zveřejnit na svých webových stránkách tzv. bílou knihu kryptoaktiv a nést případnou odpovědnost za škody způsobené nesprávnými informacemi v bílé knize. Vedle toho poskytovatelé CASP mají povinnost, aby na svých internetových stránkách zveřejnili ceny, náklady, zásady poplatků a dopady jednotlivých kryptoaktiv na klima a životní prostředí a aby zavedli zásady a postupy ochrany před AML.

Bílá kniha o kryptoaktivech

Zbrusu novou povinností vydavatelů tzv. „jiných“ kryptoaktiv (označených pod písm. c) shora uvedené klasifikace) bude vypracovat, schválit a zveřejnit tzv. bílou knihu o kryptoaktivech. Bílá kniha by měla obsahovat informace specifikované v článku 5 nařízení MiCA, zejména tedy podrobný popis vydavatele kryptoaktiv a uvedení hlavních účastníků zapojených projektu, dále druhy kryptoaktiv, jež budou nabízena veřejnosti, důvody, proč budou kryptoaktiva veřejnosti nabízena, počet a emisní kurz vydávaných kryptoaktiv, podrobný popis práv a povinností souvisejících s kryptoaktivy, informace o použitých technologiích nebo informace o rizicích spojených s těžbou kryptoaktiv.

Účelem bílé knihy splňující požadavky nařízení MiCA, která by měla být schválena regulátorem, je nabídnout potenciálním investorům do kryptoaktiv úvodní vhled do projektu, který objasňuje, jak dané kryptoaktivum funguje a jaké problémy se snaží řešit. Důvodem těchto poměrně vyčerpávajících požadavků na obsah bílé knihy je mitigace rizik a jednodušší pochopení kryptoaktiv ze strany investorů, kteří uvažují o investici do příslušného kryptoaktiva. Evropský orgán pro cenné papíry (ESMA) by současně měl zřídit rejstřík bílých knih, který bude veřejně přístupný a v němž budou evidováni také všichni vydavatelé kryptoaktiv nebo poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Závěrem

Zvedení přísnějších pravidel pro kryptoměny by mělo vnést na trhy s kryptoaktivy větší transparentnost, bezpečnost a důvěryhodnost, čímž se tyto trhy mohou stát atraktivnějšími pro další potenciální investory. Podnikatelé v oblasti kryptoaktiv by si proto měli nařízení MiCA a jeho nové povinnosti řádně nastudovat a připravit se na úzkou spolupráci s národním regulátorem. Vzhledem k tomu, že nařízení MiCA představuje první vlaštovku v regulaci kryptoměn, nastává jeho účinnost v několika fázích. Povinnosti týkající se tzv. stablecoinů (tj. tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů) nabyly účinnosti již 30.6.2024, přičemž zbývající část nařízení MiCA nabývá účinnosti až od 30.12.2024.

Mgr. Ondřej Syllaba Autor článku je partnerem advokátní kanceláře Matzner & Vítek.