V současné složité ekonomické situaci je důležité, aby firmy kladly důraz na snižování nákladů a efektivní využití stávajících investic. Ekonomické tlaky povedou k několika trendům, mezi něž patří snaha o omezení monopolního postavení velkých hráčů, podpora finanční inkluze a zajištění spravedlivého konkurenčního prostředí.

Spotřebitelé a obchodníci mění své finanční návyky, regulace ovlivňují trh a společnosti hledají nové způsoby, jak si udržet loajalitu zákazníků. Platební preference a finanční technologie se neustále vyvíjejí, což má významný dopad na všechny účastníky trhu. Jaké inovace a regulace budou mít největší dopad a jaké výzvy čekají firmy i spotřebitele?

Platební sektor na prahu transformace

Platební ekosystém prochází v roce 2025 zásadní proměnou, kde se propojují nové technologie s regulacemi na podporu bezpečnosti, efektivity a zákaznické zkušenosti. Digitální platby, umělá inteligence (AI) a otevřené bankovnictví přinášejí nové možnosti, zatímco legislativní rámec se adaptuje na dynamický vývoj platebního trhu. Mezi trendy, které letos formují sektor, patří zcela jistě pokročilá AI, okamžité platby, tokenizace dat a finální přijetí nové unijní směrnice PSD3 a nařízení PSR.

AI jako motor platebních inovací

Generativní AI a AI agenti mění způsob, jakým firmy komunikují se zákazníky a optimalizují finanční operace. Inteligentní systémy dokáží nejen analyzovat chování klientů, ale i předpovídat jejich potřeby a nabídnout personalizované služby v reálném čase. Například AI-driven voice banking umožňuje zákazníkům provádět bankovní operace prostřednictvím hlasového asistenta, což výrazně zrychluje procesy a snižuje administrativní zátěž.

Podle odhadů společnosti Ark Investment Management by do roku 2030 mohli AI agenti zprostředkovávat až 25 % globálních e-commerce transakcí, což představuje trh v hodnotě 9 bilionů dolarů. Chatboti tak budou schopni řešit komplexní finanční dotazy, autonomně provádět platby nebo spravovat investiční portfolia. Implementace AI do platebního sektoru bude znamenat efektivnější a přesnější finanční operace, které ale budou bezpečné a uživatelsky komfortní.

Personalizace skrze integrované platby

V roce 2022 jsme zaznamenali nárůst používání digitálních plateb o 89 %, což potvrzuje, že tyto metody jsou stále populárnější. Předpokládá se, že do roku 2026 bude více než 60 % světové populace pravidelně používat digitální peněženky a že již v roce 2025 objem transakcí provedených prostřednictvím těchto peněženek přesáhne 10 bilionů dolarů. V České republice, kde jsou okamžité platby a bezkontaktní transakce již běžnou praxí, se stále více prosazují takzvané integrované platby (embedded payments), které jsou zabudovány přímo do prostředí obchodníků.

Integrované platby nejenže usnadňují platby, ale také umožňují firmám sbírat data o chování zákazníků, která lze využít k lepšímu přizpůsobení služeb. Díky tomu mohou firmy oslovovat zákazníky s relevantnějšími nabídkami a snižovat náklady na marketing a podporu prodeje. Data z integrovaných plateb lze například využít k automatizaci věrnostních programů nebo k vytváření personalizovaných nabídek přímo v místě prodeje.

Zároveň dochází k významné změně v přístupu zákazníků k digitálním finančním službám. I když používání chytrého bankovnictví v posledních letech prudce vzrostlo, důvěra zákazníků se snížila. Proto banky i nebankovní společnosti musí vyvíjet stále bezpečnější a transparentnější řešení, aby si zákazníky udržely.

Mobilní aplikace a digitální peněženky hrají v současné době již nezastupitelnou roli ve správě financí. Oproti tradičním bankovním službám nabízejí rychlejší a snadněji dostupné prostředí, kde mohou uživatelé nejen platit, ale také sledovat výdaje, provádět převody a investovat. Růst digitálních peněženek je podporován jejich pohodlím a dostupností chytrých telefonů a mobilního připojení, zejména na rozvíjejících se trzích. Očekává se, že do roku 2026 bude digitální peněženky používat více než 60 % populace, takže pro firmy je zcela nezbytné přizpůsobit své služby mobilnímu prostředí.

PSD3 a PSR: Regulace formující budoucnost plateb

Evropská směrnice PSD3 a nařízení PSR výrazně promění oblast platebních služeb. Hlavním cílem je zvýšit transparentnost, posílit ochranu uživatelů a vytvořit spravedlivější konkurenční prostředí mezi finančními institucemi. Evropská komise představila návrhy těchto legislativních změn v červnu 2023 s vizí modernizace a harmonizace pravidel v rámci celé EU. Klade důraz na vyšší bezpečnost transakcí a sjednocuje podmínky napříč členskými státy. Očekává se, že směrnice PSD3 bude schválena v roce 2025, poté budou mít členské státy 18 měsíců na její transpozici do národních právních řádů, zatímco PSR začne platit okamžitě.

PSD3 zavádí nové standardy pro API, což umožní bezproblémovější integraci finančních služeb do řešení třetích stran. Zároveň se sjednotí regulace na úrovni celé Unie, čímž se odstraní rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a vytvoří se stabilnější prostředí pro poskytovatele platebních služeb. Pro banky bude znamenat PSD3 a PSR nejen nutnost splnit přísnější technické a regulační požadavky, ale také výzvu v podobě rostoucí konkurence ze strany fintechových společností a nebankovních poskytovatelů.

Některé banky, jako HSBC nebo Monzo, již zareagovaly zavedením vlastních BNPL (kup teď, zaplať později) řešení, která jim umožňují konkurovat fintechům poskytujícím tuto službu jako standardní součást svého portfolia. Dalším trendem, který banky aktivně sledují, je nárůst A2A (account-to-account) plateb. V důsledku toho se očekává, že banky budou ve větší míře spolupracovat s A2A poskytovateli, aby maximálně využily přínosy nové regulace PSD3.

Jedná se tak o další regulaci, která bankovní sektor změní v rámci roku 2025. V lednu již vstoupilo v platnost Evropské nařízení o digitální provozní odolnosti, známé pod zkratkou DORA. Hlavním cílem DORA bylo zavedení strategií pro řízení ICT rizik a posílení ochrany před kybernetickými incidenty. Platební instituce díky nařízení musí nyní splňovat vysoké standardy, které zaručí, že systémy jsou schopné odolávat útokům a v případě potřeby zajistí rychlou obnovu operací. Vidíme tedy trend zvyšování nároků nejen na bezpečnost, ale i transparentnost a inovace na poli bankovnictví.

Digitální euro a CBDC

S rozvojem digitálních měn centrálních bank (CBDC) začal evropský projekt digitálního eura čelit rostoucím výzvám, zejména v kontextu sílící role stablecoinů denominovaných v amerických dolarech. Trumpova podpora dolarových stablecoinů může urychlit legislativní proces v EU, ale zároveň vyvolává zásadní otázky ohledně budoucnosti evropského finančního systému.

Zatímco digitální euro by mohlo posílit finanční infrastrukturu EU a zvýšit efektivitu plateb, bankovní sektor se obává, že by vedlo k odlivu vkladů do bezpečných digitálních peněženek garantovaných ECB. Banky by tak mohly přijít o významnou část likvidity, což by ovlivnilo jejich schopnost poskytovat úvěry.

Navzdory strategické důležitosti digitálního eura zůstává legislativní proces pomalý. Evropská komise představila návrh regulace v polovině roku 2023, ale kvůli skepticismu některých zákonodárců a bankéřů se nepodařilo dosáhnout výraznějšího pokroku. ECB v tomto směru čelí silnému tlaku ze zahraničí.

Již nyní mají centrální digitální měny například Nigérie, Jamajka a Bahamy, zatímco Čína, Rusko, Austrálie a Brazílie jsou v pokročilé fázi pilotních testů. USA pod Trumpovou administrativou přijetí vlastní CBDC odmítly, což naznačuje, že Washington vsadí spíše na dolarové stablecoiny řízené soukromými subjekty. To by mohlo USA umožnit zachovat globální dominantní postavení dolaru i v éře digitálních financí.

Shrnutí

Technologické inovace a nové regulace vytvářejí v roce 2025 nové standardy v platebním sektoru. Firmy, které se těmto trendům přizpůsobí, získají nejen konkurenční výhodu, ale také si udrží důvěru zákazníků v rychle se měnícím digitálním prostředí. Dynamika platebního sektoru neustále roste, a tak bude klíčové sledovat nové legislativní změny i technologické inovace, které formují budoucnost finančního trhu.

Matěj Novák Autor článku je CEO společnosti EasyChange.