Z našeho říjnového rozhovoru se už v podstatě stala tradice, protože každoročně se vás v tuto dobu ptám na novou verzi informačního systému K2. Uvádíte ji i letos? Jaké přináší nejvýznamnější novinky?

Ano, jako každoročně i letos uvolníme novou verzi, tentokrát to bude v poledne 4. listopadu. Novinek je celá řada, mezi nejvýznamnější z nich patří prezentace dat v grafické podobě ve webové K2 ve formě grafů a dashboardů, což ocení především majitelé firem a manažeři. Pro běžné uživatele jsme ve webové K2 připravili rozsáhlá vylepšení zjednodušující práci na mobilních zařízeních, především telefonech. Rozšiřujeme záběr K2 o vlastní docházkový systém. Pro bezproblémový provoz K2 přidáváme proaktivní monitoring výkonu a modul LoadBalancer pro dynamické rozkládání zátěže mezi více aplikačními servery. Problematika vysokého výkonu a vysoké dostupnosti se promítne i v oblasti e-commerce, kde s technologiemi Smart Search a Redis míříme i k těm nejnáročnějším hráčům na trhu.

Nejen pro výrobní firmy jsme se pak zaměřili na větší propojení K2 s internetem věcí a přidali jsme do našeho ERP systému funkcionalitu MES.

Proč jste se ve vývoji K2 zaměřili právě na tuto oblast?

S postupující digitalizací firem se začínají stírat rozdíly mezi tím, kde končí MES a kde začíná ERP systém. V prostředí K2 tak už dlouhé roky zpracováváme odvody výroby na základě dat předaných automaticky přímo ze strojů. Funguje to také opačným směrem. Do strojů a automatických linek můžeme z K2 posílat fronty práce. Letos jsme si řekli, proč nepostoupit o krok dále. Nově jsme s IoT zařízeními schopni v reálném čase monitorovat vybrané provozní parametry, jakými jsou například teplota a vlhkost, a vytvářet tak automaticky protokoly ke konkrétním šaržím ve výrobě nebo skladu. Můžeme indikovat poruchu zařízení a zakládat události v našem modulu údržby. Těch možností je prostě nepřeberné množství a trend mít dnes tzv. chytrou firmu se bude dále posilovat. Chceme, aby K2 ERP byl mozkem takové chytré firmy.

A co připravujete do kádvojky na příští rok?

Plán nové verze sestavujeme vždy prakticky ihned po uvolnění verze předchozí. Vnímáme závazek dále rozvíjet oblasti, které už naši klienti používají. Proto mohu potvrdit to, že zůstáváme konzistentními a budeme dále rozvíjet oblasti spojené s výrobou, WMS, e-commerce, jak tomu bylo i dosud. Jaká konkrétní témata a technologické novinky do další verze zařadíme, si zatím nechám pro sebe. Zeptejte se mne zase za rok.

Vloni jsme se spolu bavili o tom, jak opatření proti covidu a související změny na trhu přiměly mnoho firem přehodnotit a urychlit přístup k digitalizaci. Jak tento překotný vývoj hodnotíte s odstupem času? Sehrál covid opravdu roli katalyzátoru změn v pozitivním smyslu?

Covid pro řadu firem znamenal nepříjemné probuzení do situace, kdy najednou v práci nemohli být lidé, kteří administrativně zajišťovali dosavadní fungování. Jsme národ kreativní a nějak jsme si poradili. Někteří to pojali více systémově, někteří jen zalepili díry. Aktuálně tlak povolil, takže mám dojem, že se mnozí vrátili do svých pohodlných bublin. Navíc teď musí řešit problémy s nedostupností materiálu a s nárůstem jeho cen, s růstem cen energií nebo nedostatkem lidí, což má najednou vyšší prioritu než jakási digitalizace.

Ti, kteří šli cestou digitalizace už před covidem, v té cestě pokračují. Možná se k nim někteří další přidali. Myslím si, že spíše než s covidem to souvisí s celkovou vizí firmy. Tam, kde je digitalizace i po nedávné zkušenosti na vedlejší koleji, obvykle jasná vize firmy chybí a je nahrazena jen principy urgentní medicíny: Řeším jen to, kde to nejvíce krvácí. Hlavně aby firma přežila. Co bude za rok, je ve hvězdách.

Změnily nějak zkušenosti podniků z éry covidu jejich postoje a požadavky na ERP systémy? Jaké budou ERP systémy v době (post)covidové?

Změnu postojů a požadavků na ERP systémy vnímám jako dlouhodobý trend spíše než jako něco způsobené covidem. Co největší míra automatizace, zjednodušování související s mobilitou a důležitá data na jednom místě jsou obecné a stále platné požadavky. Opravdu nevnímám covid jako nějaký zásadní zlom, proto bych na covid budoucí trendy v ERP nevázal. A kam se budou ERP systémy vyvíjet dál? K otevřenosti, rychlosti a jednoduchosti zpracování dat, a hlavně k otevřenosti a flexibilitě, protože změny ve světě kolem nás nezpomalí.

A jak éra covidu ovlivnila vaši vlastní firmu? Přiměla i vás více digitalizovat a případně i změnit některé postupy?

Procesně nás covid ovlivnil jen nepatrně. Už mnoho let fungujeme plně digitálně. Snad největší vliv měl přesun komunikace se zákazníky do virtuálního prostředí. Naši konzultanti si už zvykli, že část svých aktivit přesunuli z osobních návštěv do online komunikace. V průběhu ústupu pandemie v letošním roce jsme se dostali do jakési rovnováhy, která dává smysl. Část aktivit se odehrává v MS Teams nebo třeba v Google Meet, část se vrátila zpět k fyzickým schůzkám. Myslím, že je to tak dobře, protože u osobních konzultací máme daleko více pod kontrolou aktivitu a vnímání zúčastněných.

Přesto u nás covid jednu zásadní změnu způsobil. Rozhodli jsme se rozšířit náš video obsah o všechna školení, která jsme běžně poskytovali pouze prezenčně. Naši zákazníci tak budou mít od ledna 2022 možnost dát svým zaměstnancům tato školení k dispozici právě tehdy, kdy je budou potřebovat.

Když už jsme u konkrétních projektů – dokončili jste v poslední době nějakou implementaci kádvojky, která může být inspirací a ukázkou pozitivního přístupu k inovacím?

Jeden ze zásadních projektů letošního roku je implementace K2 ve společnosti Digital People, kam k 1. říjnu fúzovaly e-shopy ZOOT, Different Fashion, Urban Store a Bibloo. Právě fúze byla první etapou implementace nového celofiremního ERP systému. Digital People disponují vlastním, velmi silným IT oddělením a implementace nového ERP systému je výsledkem velmi úzké spolupráce našeho a jejich týmu. Aby taková spolupráce spojená i s nutným dovývojem a integrací dalších prvků architektury byla vůbec možná, využíváme úplnou otevřenost našeho ERP systému přes K2 API. K tomu má IT tým našeho zákazníka k dispozici stejné vývojové prostředí pro customizace, jako mají naše implementační týmy. K2 se stala plnohodnotnou platformou, která zjednodušuje a urychluje dovývoj u velmi rozsáhlých implementací.

V případě K2 ERP má náš zákazník ve svých rukou volbu, zda chce dodat ERP systém na klíč, nebo zda chce pouze platformu s rozsáhlou funkčností a o zbytek se po zaškolení a pod naším dohledem postará jeho IT tým.

Je z pohledu ERP dodavatele na našem trhu ještě vůbec prostor k dalšímu růstu? Není už trh takříkajíc rozebraný? Podle statistik je u nás stále mnoho firem, zejména v segmentu SMB, které ERP systém nemají. Nejde ale jen o problém terminologie a nastavení hranice mezi účetním softwarem a ERP?

Nasycenost trhu je velmi relativní pojem. Pro nás i český trh představuje prakticky nekonečný prostor pro růst. Pokusím se to vysvětlit na přirovnání. Můžete se donekonečna snažit vylepšovat parní stroj a bojovat na obsazeném trhu nebo skutečně inovovat produkt i jinak, než svým názvem a marketingovými pozlátky. My skutečně přinášíme nová řešení. Proto při pohledu kolem sebe vidíme trh obsazený parními stroji, nebo dokonce koňskými povozy. Proto nás relativní obsazenost trhu nelimituje.

Není až tak úplně podstatné, jestli svému produktu budu říkat ERP, přestože sotva zvládá účetní agendy. Potřeba mít něco víc musí vzniknout na straně zákazníka. Nový systém si nepořizujete do vitríny a je potřeba mít na paměti, že bude zásadně ovlivňovat vaše podnikání, ať už pozitivně, nebo negativně.

Jaké vlastnosti ERP systému nejvíce ovlivňují jeho dlouhodobý přínos pro podnik? Jsou nějaké zásadní rozdíly mezi ERP systémy na trhu, kterých by si měly podniky všímat?

Rozdíly mezi systémy na trhu určitě existují. Stejně jako existují rozdíly mezi potřebami firem. V dnešní době už si už ve fázi výběru nového ERP firmy ověřují, zda poptávané systémy jejich požadavky splní. Realitou je, že často může definované požadavky splnit i několik dodavatelů zároveň.

Jsem přesvědčen o tom, že v takovém případě mnohem více než rozdíly v ceně řešení nebo momentální pocit rozhoduje pohled dopředu. Dlouhodobý rozvoj je naprosto zásadní. Podniky by si měly všímat, jaké jsou rozdíly ve vizích dalšího rozvoje systému. Implementace nového ERP systému je náročný a často i bolestivý proces a za dva nebo tři roky tím procesem nikdo nechce procházet znovu bez ohledu na to, jak dobře se rozhodl. Na druhou stranu stejně tak je ale chybou spokojit se s aktuálně nasazeným řešením zakonzervovaným na dalších deset let dopředu.

Jaké jsou rozdíly mezi implementací ERP systému v podniku, který nahrazuje nějaký starší systém, a projektem v podniku, který se systémem kategorie ERP nemá žádné zkušenosti a posouvá se takříkajíc do jiné ligy?

Firmy, kde nahrazujeme nějaký starší systém, mají už určitý stupeň procesní zralosti. Tyto firmy už si zvykly, že řízení na bázi: „Ráno si vždycky řekneme, kdo a co budeme dělat,“ není od určité velikosti tím nejlepším receptem pro zdravý život. Když to hodně zjednoduším, tak si s takovými zákazníky snadněji a rychleji v průběhu analýzy a následné implementace porozumíme. Až na výjimky už totiž také vědí, co chtějí.

Trošku složitější je to u těch, co žádný ERP systém dosud neměli. Často používají jakési slepence historických kusů morálně mrtvého softwaru a k tomu nějaký účetní systém. Nebo dokonce jako své ERP používají Excel. S nasazením skutečného ERP do takových společností bývá obvykle potíž, protože tyto firmy si ještě většinou neprošly potřebnou standardizací postupů a převychovat je bývá docela náročné. Jeden ze zákazníků nám dokonce kdysi v dotazníku napsal, že K2 neumožňuje řídit firmu punkově. Na druhé straně díky nasazení ERP systému ale tyto organizace mohou udělat mnohem větší skok dopředu.

Předpokládám správně, že výrazně jednodušší jsou projekty modernizace u firem, které už jsou vašimi zákazníky, znáte jejich procesy i klíčové uživatele?

Ano i ne. Znalost prostředí i lidí daná tím, že se u nás o servis a rozvoj zákazníků stará vždy ten tým, který na začátku řešil implementaci, je obrovské usnadnění pro obě strany. Tím, že se klíčoví uživatelé znají s našim týmem, převezmeme jejich firemní terminologii a oni tu naši, rychleji pochopíme podstatu požadavku nebo problému. Také umíme mnohem kvalitněji a rychleji dát stanovisko, zda daný modernizační projekt dle našeho názoru přinese efekty, nebo zda se jedná jen o nějaký módní výstřelek či unáhlený nápad.

Platí ale také, že stávající zákazníci chtějí zlepšovat už tak velmi dobrá řešení. Potřebujeme proto v našich týmech lidi, kteří se umí na věci dívat z nových úhlů a nápady pro modernizaci také přinášet a následně realizovat. Právě v tom našim konzultantům pomáhá i každoroční nová verze. Jsem rád, že nám zákazníci potvrzují, že je pro ně výzvou udržet s námi krok.

Platí stále, že firmy považují své procesy za velmi specifické a požadují po dodavateli ERP systému vysokou míru customizace? Jak lze najít optimální kompromis mezi přizpůsobením systému a přizpůsobením podnikových procesů, které mohou být v zajetí zvyklostí a někdy i zlozvyků a procesních chyb? Je rozumné současně digitalizovat a optimalizovat? Elon Musk říká, že nemá smysl optimalizovat nějakou součástku, dokud si nejsem jistý, že ji v systému vůbec potřebuji. Dá se to aplikovat i na informační systém?

Ano, stále platí, že firmy považují své procesy za velmi specifické. S manažery a majiteli je to podobné jako s rodiči. Ti také považují své děti za unikátní. Ne vždy tomu tak musí být. Proto se v argumentaci proti zbytečné customizaci zaměřujeme na náklady a potenciální problémy spojené s udržitelností vysoce customizovaného řešení. I tam, kde argumenty nestačí, si ve zřejmých případech stojíme za svým.

Máme třicet let zkušeností v oblasti firemního softwaru a mnoho slepých uliček jsme již za tu dobu prošli. Proto je často dokážeme odhalit mnohem lépe a dříve než zákazník, který se danou cestou hodlá vydat poprvé. Vždyť právě praxí ověřené zkušenosti z jiných firem jsou jednou z mnoha výhod implementace ERP systému. Proto se konfliktům v této oblasti nebráníme a snažíme se zákazníka od takové cesty odradit. Pokud naopak v daném nápadu vidíme potenciál, vycházíme vstříc a zařadíme jej do nové verze našeho ERP.

Ze všech stran dnes slyšíme, jak jsou lidé v IT odvětví nedostatkovým zbožím. Jak se vám daří najít a udržet dostatek kvalitních lidí pro vývoj informačního systému K2 a jeho nasazení v podnicích?

Náš úspěch stojí na lidech. Proto jim neříkáme ani lidské zdroje, ani dokonce nedostatkové zboží. Dáváme si záležet na přátelském pracovním prostředí. Na schůzkách s potenciálními uchazeči si ověřujeme jejich kompatibilitu s naší firemní kulturou, která je stejně důležitá jako odborné kompetence.

Kvalitní lidi nám pomáhá udržet pracovní prostředí a pracovní podmínky. Ještě důležitější je ale jejich osobní vazba a vztah k ERP K2. Vývojáři, konzultanti i lidé na dalších odděleních našich společností do K2 vložili a nadále mohou vkládat kus sebe a dobře si to uvědomují. To je pro ně motivační mnohem více, než právě dostupný druh kávy ve firemních kávovarech nebo 22. firemní benefit, na který už si ani nemohou vzpomenout.

Jiná je situace s novými lidmi. Tam kromě nedostatku uchazečů narážíme také na jeden stále významnější faktor. Dle mého názoru nejsou dnes absolventi nuceni překonávat překážky. V podstatě proplouvají školou a sbírají kredity. Pak k nám nastoupí s primárním cílem stejným způsobem sbírat peníze. K nárazu dochází v momentě, kdy se dostanou pod tlak termínů nebo zákazníků. Řešením překážky tohoto typu je pro ně útěk, protože v současné situaci se jinde podobným potížím vyhnou. Naštěstí i v této době k nám přichází dost lidí, kteří ve svém životě chtějí něco dokázat i v práci. Abychom tomuto trendu šli naproti, už před pěti lety jsme začali spolupracovat se středními školami zaměřenými na informatiku a zajímavým studentům nabízíme odborné kroužky, stáže a brigády. Přirozeně si tak vychováváme nastupující generaci nových vývojářů a konzultantů.

Jaké to vlastně je pracovat na vývoji informačního systému ve srovnání s jinými IT profesemi? Jsou k této práci zapotřebí nějaké zvláštní předpoklady a schopnosti?

Rozdíl vidím ve dvou věcech. Za prvé jedinec nic nezmůže, vždy je součástí většího týmu, výsledek se skládá do celku a až celek může být úspěšný nebo neúspěšný. Tím druhým rozdílem je to, že ocenění výsledku vaší práce, myslím tím reálná zpětná vazba z terénu, se k vám dostane v řádu let. U implementace je to třeba jeden rok, ale na vývoji to může být ještě mnohem déle. Už teď připravujeme novinky, které se na trh dostanou nejdříve za dva roky a reálně je zákazníci začnou používat ještě o něco později. Zjednodušeně řečeno jsme běžci na dlouhé tratě, sprinteři u nás nebývají šťastní.

Na závěr bych se rád zeptal na organizační a personální změny, které se v letošním roce odehrály ve skupině K2. Můžete prosím stručně popsat, k jakým změnám došlo a s jakým záměrem?

Dokončili jsme transformaci v rámci našeho holdingu a přesunuli jsme celý vývoj do společnosti K2 Software. Nový jednatelem této společnosti se stal náš ředitel vývoje Tomáš Szkandera. Tomáš má vývoj už několik let ve svých rukou, a proto je tato změna v podstatě jen formálním a logickým završením transformačního procesu.

Rozhovor připravil Lukáš Grásgruber, šéfredaktor IT Systems