IT SYSTEMS 3/2026 , AI a Business Intelligence

Budoucnost práce není v soupeření s AI,

ale v její orchestraci

František Zeman


V éře před nástupem generativní AI byl zaměstnanec v podnikovém procesu často v roli „unaveného sólisty“. Musel ovládat nástroj (software), znát noty (procesy) a fyzicky odehrát každý takt. Dnes se však nacházíme v bodě zlomu. Role člověka se transformuje: přestáváme být těmi, kdo procesy vykonávají, a stáváme se těmi, kdo je řídí. Na to je potřeba se připravit a podle toho řídit i přípravu a vzdělávání lidí.


Dirigent orchestru AI agentů

Moderní podnikový proces už není na sebe navazující řetězec lidských úkonů. Je to dynamický ekosystém autonomních a semi-autonomních AI agentů. Každý agent má svou specializaci – jeden analyzuje data, druhý generuje kód, třetí komunikuje se zákazníkem a tak podobně. Je toho málo, co by nešlo agenty vyřešit. Stačí být kreativní.
Role člověka v pozici „dirigenta“ spočívá především v tom, že dává celé skladbě smysl, směr a řád. Člověk nastavuje vizi, to znamená, že určuje, kam má celek směřovat a jaký je skutečný cíl, tedy business objective. Zároveň zajišťuje synchronizaci, dohlíží na to, aby jednotlivé výstupy, které vznikají u různých agentů, na sebe logicky a funkčně navazovaly a společně tvořily soudržný celek. Neméně důležitá je také role korekce a práce s nuancemi. Zatímco AI dokáže „hrát“ technicky velmi přesně, člověk do procesu vnáší kontext, empatii a strategický nadhled, tedy schopnost číst situaci, chápat souvislosti a jemně ladit výsledek tak, aby odpovídal realitě i záměru. Jinými slovy: AI má nástroje, člověk má taktovku.
Přestáváme být těmi, kdo procesy vykonávají, a stáváme se těmi, kdo je řídí.

Musí dirigent umět hrát na nástroj?

Tohle je klíčová otázka digitální transformace. Musí manažer AI agentů umět programovat nebo psát SQL dotazy? Odpověď zní: Musí rozumět mechanice nástroje a základům hudby, ale nemusí na něj umět virtuózně hrát.
Dirigent, který nikdy nedržel v ruce housle, nepozná, kdy orchestr „řeže“ tóny. V IT kontextu to znamená, že člověk musí mít vysokou úroveň AI gramotnosti. Musí chápat limity modelů, rozumět principům halucinací a umět dekonstruovat složitý problém na úkoly pro agenty. Zručnost ve výkonu práce je nahrazována zručností v zadávání (Prompt Engineering) a kritickém hodnocení.
Úspěšné firmy nebudou ty s nejvýkonnějšími modely, ale ty s nejlepšími dirigenty.

Proměna konkrétních podnikových procesů

Transformace z hráče na dirigenta se propisuje napříč celou strukturou firmy:
 
Proces Původní role (Hráč) Nová role (Dirigent)
Vývoj SW Psaní řádků kódu, manuální testování. Definice architektury, revize kódu generovaného AI, orchestrace CI/CD.
Marketing Psaní řádků kódu, manuální testování. Strategické cílení, schvalování kreativních konceptů, ladění brand voice.
Zákaznická podpora Odpovídání na tickety a dotazy. Designování konverzačních stromů, řešení eskalovaných (emočně náročných) případů.
Analýza dat Čištění dat, tvorba kontingenčních tabulek. Formulace hypotéz, interpretace souvislostí a strategická doporučení.
 

Když dirigent ztratí pozornost

Největším rizikem není, že by nás AI nahradila, ale že jako dirigenti „usneme na stupínku“. Pokud člověk ztratí schopnost kriticky posoudit výkon orchestru, hrozí tzv. procesní degradace. Podnik se může začít řídit podle halucinací nebo neefektivních algoritmů, které nikdo nerozporuje.

Závěr

Budoucnost práce není v soupeření s AI, ale v její orchestraci. Úspěšné firmy nebudou ty s nejvýkonnějšími modely, ale ty s nejlepšími dirigenty. Lidem se uvolní ruce od rutiny, což nám dává šanci vrátit se k tomu, v čem jsme nejlepší: ke kreativitě, strategii a lidskému úsudku.
 
František Zeman
Autor článku je CEO společnosti Algotech.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Jak proměnit výrobní data v podklady pro správná rozhodnutí

V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili především na digitalizaci výrobních podniků, které zažívají velmi složité období. V posledních letech prošel český průmysl pandemií a energetickou krizí, k tomu stále trvá geopolitická nejistota a hrozba zásadního narušení dodavatelských řetězců a obchodních vztahů. Změnila tato zkušenost postoj výrobních firem k digitalizaci? Tuto otázku jsem položil hned na úvod rozhovoru s Robertem Fárkem, který stojí v čele firmy ITeuro a specializuje se na IT řešení pro výrobní firmy.