Úroveň podpory z veřejných zdrojů do výstavby telekomunikační infrastruktury v odlehlých lokalitách překračuje v okolních zemích EU hranici 90 %. V odůvodněných případech může dosahovat až 99 %. Vyspělé země EU investují do podobných projektů řádově vyšší objem finančních prostředků.

Jestliže ČR plánuje v rámci Národního fondu obnovy investovat do zlepšení mobilní telekomunikační infrastruktury na železničních koridorech částku okolo 14 milionů EUR, Španělsko investuje do podobných projektů přes 160 milionů EUR, Itálie či Německo dokonce více jak dvě miliardy EUR.

Vyplývá to z aktuální studie společnosti Grant Thornton, která se zaměřila na porovnání výše podpory v zemích EU, směřující do výstavby pasivní mobilní telekomunikační infrastruktury v odlehlých lokalitách.

Využití evropských zdrojů pro investice na železničních koridorech přináší významný veřejný užitek:

"Jestliže podél koridorů postavíte z evropských zdrojů kvalitní, dostatečně robustní telekomunikační věže, bude z toho profitovat celá společnost. Např. Správa železnic si na věž zavěsí potřebné technologie pro moderní zabezpečení koridoru, mobilní operátor osadí věže mobilními anténami a cestující bude profitovat z daleko kvalitnějšího mobilního připojení k internetu po celou dobu své cesty," říká Zbyněk Bolcek, Managing Partner Grant Thornton Advisory.

Provozovatelé mobilních telekomunikačních sítí mají v každé zemi EU povinnost plnit tzv. licenční kritéria pokrytí. Programy evropské veřejné podpory pro budování pasivních prvků telekomunikační infrastruktury jsou určeny zejména pro zlepšení mobilního pokrytí nad rámec těchto licenčních kritérií.

V ČR ze závazku aukce 5G licencí vyplývá povinnost pro všechny tři mobilní operátory do roku 2028 pokrýt signálem 5G 90 % obyvatelstva a 70 % území každého okresu. Do roku 2031 dokonce 99 % obyvatel a 90 % území. Zároveň podmínky ukládají úplné pokrytí hlavních i vedlejších koridorů, avšak na úrovni signálu, která není dostatečná k průniku do vagónů. Na zlepšení kvality pokrytí nad rámec tzv. licenčních kritérií, či na dokrytí tzv. bílých míst (která se mohou nacházet až na 10 % nepokrytých území) lze v současnosti využít dva programy podpory Evropské unie.

• Prvním z nich je přeshraniční Connecting European Facility (CEF), jehož cílem je vytvořit do konce programu (2027) úplnou celoevropskou silniční a železniční síť 5G koridorů.
• Druhým programem je Recovery and Resilience Facility (RRF), jež je součástí unijního nástroje na podporu oživení NextGenerationEU a z jehož prostředků čerpá český Národní plán obnovy (NPO). Z pohledu 5G sítí je klíčová zejména podoblast Digitální vysokokapacitní sítě. V rámci této komponenty je alokováno na výstavbu infrastruktury pro zlepšení pokrytí železničních koridorů 350 mil. Kč a dalších 300 mil. Kč je alokováno na dokrytí bílých míst mobilní signálem. Cílem je zajistit v maximální možné míře přístup k mobilním službám, zejména ve venkovských oblastech a ve vlacích a dosáhnout stavu, aby bylo možné fakticky bez omezení využívat potenciál technologického vývoje a digitalizace na celém území státu.

Čerpání programů EU se v kontextu 5G sítí vztahuje na dokrytí nyní nepokrytých, investičně i provozně náročných a vysoce nerentabilních „bílých oblastí“ a železničních koridorů. V zemích, které již programy využily, činila míra podpory vždy více než 90 % způsobilých výdajů. Je tedy zřejmé, že pokrytí těchto oblastí s nízkou koncentrací trhu, je bez využití veřejné podpory zcela nereálné.

Využití vhodného programu ke zlepšení pokrytí železničních koridorů mobilními sítěmi, jakožto jednoho z cílů v programovém prohlášení vlády, podpoří rozvoj digitální společnosti. Zároveň se dá očekávat, že dostupnost rychlého internetu ve vlacích výrazně zvýší zájem o železniční přepravu, což je jedním z cílů Evropské komise.

V rámci naší studie jsme připravili benchmark klíčových parametrů programu v porovnání s úspěšnými zahraničními notifikacemi. Více zde (stáhnout white paper).

V Grant Thornton již mnoho let pomáháme státním institucím v oblasti řízení dotačních projektů. Naše zkušenosti a schopnost zajistit vše potřebné od komunikace a administrativy přes zpracování studií proveditelnosti až po Cost Benefit analýzy nám pomohly vybudovat důvěru u orgánů státní správy i velkých soukromých firem.