Přesné dopady zákona nejsou známé, neboť Ministerstvo financí neuvádí, jaké konkrétní technologie mají poskytovatelé použít, ani to, jakou mají mít účinnost. Naopak zástupci Ministerstva financí deklarovali, že technický algoritmus blokace není důležitý. Zajištění stoprocentního blokování je přitom technicky nemožné, což mimochodem vystavuje poskytovatele připojení k Internetu právní nejistotě. Stát také v rozporu s programovým prohlášením vlády neprovedl analýzu dopadu této nové regulace na trh poskytovatelů připojení k internetu.

„Navrhovaný způsob regulace nedokáže zamezit přístup účastníků k předmětným stránkám, a tudíž nesplní deklarovaný cíl. Navíc náklady na blokování se mohou ve svých důsledcích promítnout do cen účtovaných spotřebitelům za poskytnuté služby,“ říká Jaromír Novák, předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu. Je třeba také zmínit, že blokaci by se zcela vyhnuly aplikace pro mobilní zařízení, které nevyužívají webový prohlížeč a nejedná se o webové stránky. Výsledný efekt pro potlačení nelegálního hazardu na internetu tak bude mizivý, ovšem za velmi vysokou cenu.

„Náklady na sofistikované blokování vybraných webových stránek budou pro poskytovatele internetového připojení mnohem vyšší než ukládání provozních a lokalizačních údajů (data retention). Ty se přitom pohybují kolem 200 milionů korun ročně. V případě zákona o hazardních hrách se tak jen u poskytovatelů připojení k Internetu může jednat o stovky miliónů až miliardu korun,“ doplňuje Adam Golecký, technický ředitel sdružení NIX.CZ, které sdružuje také poskytovatele internetového připojení v České republice.

Legislativní změna, která již prošla Poslaneckou sněmovnou a o níž senátoři budou hlasovat 25. května, obsahuje i další citelné riziko. Návrh zákona sice hovoří o blokaci stránek zahraničních provozovatelů sázkových kanceláří, kteří nemají licenci pro podnikání v České republice, je však napsán tak obecně, že vystavuje ministerstvu financí bianko šek k využití proti jakékoli internetové stránce. To by umožnilo cenzurovat provozovatele „nepohodlných“ internetových stránek. Tuto cenzuru by si navíc paradoxně, v podobě vyšších plateb za internetové připojení, platili sami uživatelé internetu.

„Systém, který umožňuje, aby o blokování vybraných stránek rozhodoval úředník Ministerstva financí České republiky, nemá v Evropě obdoby. Pokud to dovolíme, vydáme se na cestu směrem k nedemokratickým režimům, které se snaží kontrolovat a ovládat Internet. Navržené opatření umožňující blokování webových stránek zároveň nebude funkční. Obejít ho mohou jak provozovatelé hazardních serverů, kterým stát dává 15 dnů, aby přesunuli obsah na jinou adresu, tak uživatelé, kteří mohou využít celé řady jednoduchých možností, včetně oblíbených aplikací v mobilních telefonech nebo použití takzvané virtuální privátní sítě (VPN). Operátoři pak místo toho, aby v souladu s plány vlády i Evropské komise investovali do rozvoje vysokorychlostního internetu a jeho rozšíření i ve venkovských oblastech, budou muset použít prostředky k tomu, aby se podrobili této regulaci,“ říká Ondřej Filip, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC, správce české národní domény.