Na projektu Digitální knihovny českého průmyslu, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, se podílí také Asociace komunikačních agentur (AKA). Virtuální realita podle ní pomůže kompenzovat výrazné dopady pandemie na fyzické formy prezentace. Nelze ovšem přehlédnout, že jde o projekt, který za peníze se státního rozpočtu jen dále prohloubí dopad pandemie na odvětví veletrhů a výstav. Současně vytváří státní konkurenci několika privátním projektům virtuálních veletrhů, které u nás vznikly již v loňském roce z prostředků soukromých investorů v reakci na omezení konání fyzických veletrhů.

Mnohem výhodnější postup zvolila AKA, která se již v průběhu loňského jara obrátila na MPO s návrhy, jak využít peníze určené na kofinancování oficiálních účastí českých podniků na zahraničních veletrzích i na jiné projekty, protože veletržní byznys se de facto zastavil.

„Věděli jsme, že spolufinancování ČOÚ je téměř výhradní formou marketingové podpory státu českým exportérům. Proto jsme ministerstvu poskytli přehled možností, jak doplnit fyzické veletrhy moderními technologiemi. Jsem rád, že i díky našim podnětům má už rok poté stát slibně nakročeno,“ říká ředitel AKA Marek Hlavica.

MPO na podzim loňského roku zorganizovalo soutěž Digital Promotion 4.0, díky níž se podařilo zmapovat široké portfolio firem nabízejících různé digitální nástroje virtuální prezentace. Na základě jejích výstupů nyní pracuje na unikátním projektu Digitální knihovny českého průmyslu. Ta má sloužit jako rozcestník průmyslu v České republice.

„Příkladem může být virtuální nemocnice, která bude obsahovat operační sál vybavený řešeními od českých firem. Obdobně lze sestavit třeba hangár či výrobní halu s přehlídkou českých subdodavatelů, ale také designové galerie a mnoho dalšího,“ říká Rudolf Klepáček, ředitel Odboru řízení exportní strategie a služeb Ministerstva průmyslu a obchodu, které iniciativu zahájilo. Digitální knihovna se tak bude postupně rozšiřovat přidáváním nových oborů, firem i 3D modelů.

„Projekt začne zhruba v polovině letošního roku. K zajištění technické části připravujeme výběrové řízení, kde se dá předpokládat účast dodavatelů, kteří se nám představili už v soutěži Digital Promotion 4.0.,“ dodává Rudolf Klepáček.

Hlavní výhodou připravovaného projektu je nezávislost na veletrzích a platformách veletržních správ. Firmy budou moci platformu využívat i samostatně pro vlastní účely, pro které si virtuální prostředí přizpůsobí. Na tvorbu 3D modelů a další digitální aktivity by měly vzniknout podpůrné nástroje s financováním z Evropské unie. Ty mohou firmám pokrýt až polovinu nákladů, které do tvorby virtuální prezentace investují, přičemž celkové náklady na projekt si firmy určí samy v rámci stanoveného rozpětí. Technologické řešení je ve fázi vývoje, pro pilotní provoz by mělo být vše připraveno začátkem příštího roku.

MPO na řešení jednotlivých sekcí Digitální knihovny úzce spolupracuje také s příslušnými oborovými asociacemi. Patří mezi ně například Asociace virtuální a rozšířené reality, která je technickým mentorem projektu, Asociace leteckých výrobců, Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků či Svaz průmyslu a dopravy jako zastřešující zástupce podnikatelské sféry.

„Pracujeme na rozšíření dosavadní palety proexportních nástrojů podporovaných státními institucemi. Naším cílem přitom není zapomenout na tradiční proexportní nástroje, které jsme využívali doposud. Finanční podpora prezenčních veletrhů ze strany MPO bude i nadále pokračovat,“ uvádí náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martina Tauberová a doplňuje: „Některé obchodní aktivity zůstanou nadále závislé na osobním kontaktu a fyzické prohlídce výrobků. Pro firmy je ale virtuální prezentace skvělým podpůrným nástrojem. Rozšiřuje to firmám škálu možností, aby byly lépe připravené na další krizové situace.“