Z nově vydaného celosvětového indexu dopadu kybernetických hrozeb, který zveřejnila společnost Check Point, vyplývá, že v únoru došlo k významnému nárůstu zneužití zranitelnosti, která pomáhá šířit botnet Mirai. Ten infikuje IoT zařízení a lze jej použít k masivním DDoS útokům.

Vydán byl i žebříček zemí, které jsou nejčastěji terčem kyberútoků. Česká republika se posunula mezi bezpečnější země a patřila jí 93. příčka, což je posun o 4 místa oproti lednové 89. pozici. Slovensko se naopak drží mezi nebezpečnějšími zeměmi na 44. pozici, jedná se jen o mírný posun oproti lednové 47. příčce.

Výzkumný tým společnosti Check Point také varuje, že Emotet, v únoru druhý nejoblíbenější malware a nejrozšířenější aktivní botnet, se šířil především dvěma kanály. Phishingová SMS (smishingová) kampaň se zaměřila na uživatele v USA, kde se SMS zprávy maskovaly jako zprávy od oblíbených bank a lákaly oběti ke kliknutí na škodlivý odkaz, který by do zařízení stáhl Emotet. Emotet pro šíření také zneužíval Wi-Fi a snažil se proniknout do dostupných sítí hrubou silou pomocí běžně používaných Wi-Fi hesel. Emotet se primárně používá pro distribuci ransomwaru nebo jiných škodlivých kampaní.

Emotet měl v únoru dopad na 7 % organizací po celém světě, oproti 13 % v lednu, kdy se šířil prostřednictvím spamových kampaní, včetně kampaní s koronavirovou tématikou. Ukazuje se, jak rychle kyberzločinci reagují na aktuální situaci a mění témata útoků, aby útoky byly co nejúspěšnější.

„Podobně jako v lednu představovaly i v únoru hrozby s největším dopadem univerzální škodlivé kódy, jako jsou XMRig a Emotet. Zločinci se, zdá se, snaží vytvořit co největší sítě infikovaných zařízení, která pak mohou zneužívat například k ransomwarovým nebo DDoS útokům,“ říká Peter Kovalčík ze společnosti Check Point. „Pro šíření těchto hrozeb jsou používány hlavně e-maily a SMS zprávy, takže by organizace měly znovu proškolit zaměstnance a naučit je identifikovat různé typy nebezpečného spamu. Zároveň je potřeba používat pokročilá bezpečnostní řešení, která zabrání hrozbám proniknout do sítě.“

Top 3 - malware:
XMRig se stal v únoru nejpopulárnějším škodlivým kódem použitým k útokům na podnikové sítě a měl dopad na 7 % organizací po celém světě. Emotet na druhém místě ovlivnil 6 % společností a JSEcoin na třetím místě 5 %.

1. XMRig – XMRig je open-source CPU mining software využívaný pro těžbu kryptoměny Monero. Poprvé byl detekován v květnu 2017.
2. Emotet – Pokročilý, modulární trojan, který se sám umí šířit. Emotet byl využíván jako bankovní trojan a také pro šíření dalších malwarů a škodlivých kampaní. Používá řadu metod a technik, aby nebyl odhalen. Navíc může být šířen prostřednictvím phishingového spamu, který obsahuje škodlivé přílohy nebo odkazy.
3. JSEcoin - JavaScript těžící kryptoměny, který lze vložit do webových stránek. Těžbu lze spustit přímo v prohlížeči výměnou za zobrazení bez reklam, herní měnu nebo jiné výhody.

Top 3 - mobilní malware:
Škodlivým kódům nejčastěji použitým k útokům na podniková mobilní zařízení vévodil v únoru znovu xHelper. Na druhou příčku se posunul malware Hiddad a na třetí místo klesl mobilní malware Guerrilla.

1. xHelper - Škodlivá aplikace pro Android, která byla poprvé detekována v březnu 2019. Používá se ke stahování dalších škodlivých aplikací a zobrazování reklam. Aplikace je schopna skrýt se před uživatelem a mobilními antivirovými programy a znovu se nainstalovat, pokud ji uživatel odinstaluje.
2. Hiddad - Android malware, který přebaluje legitimní aplikace a pak je umísťuje do obchodů třetích stran. Jeho hlavní funkcí je zobrazování reklam, ale může také získat přístup ke klíčovým bezpečnostním informacím obsaženým v operačním systému, což umožňuje útočníkovi získat citlivá uživatelská data.
3. Guerrilla – Malware pro Android zaměřený na podvodná reklamní kliknutí, který může komunikovat vzdáleně s C&C serverem, stahovat další škodlivé plug-iny a agresivně klikat na reklamy bez souhlasu nebo vědomí uživatele.

Top 3 - zranitelnosti:
Check Point analyzoval také nejčastěji zneužívané zranitelnosti. Kyberzločinci se pro útoky na podnikové sítě snažili znovu zneužívat především zranitelnost MVPower DVR Remote Code Execution s dopadem na 31 % organizací. Následovala zranitelnost OpenSSL TLS DTLS Heartbeat Information Disclosure (CVE-2014-0160; CVE-2014-0346), která měla dopad na 28 % společností a zranitelnost PHP DIESCAN information disclosure na třetím místě ovlivnila 27 % organizací.

1. MVPower DVR Remote Code Execution – Zranitelnost, umožňující vzdálené spuštění kódu, byla objevena v zařízeních MVPower DVR. Útočníci mohou vzdáleně zneužít slabinu a spustit libovolný kód v daném routeru prostřednictvím speciálně vytvořeného požadavku.
2. OpenSSL TLS DTLS Heartbeat Information Disclosure (CVE-2014-0160; CVE-2014-0346) - V OpenSSL existuje zranitelnost umožňující přístup k informacím. Zranitelnost je způsobena chybou při zpracování TLS/DTLS heartbeat paketů. Útočník může využít tuto zranitelnost k odhalení obsahu paměti připojeného klienta nebo serveru.
3. PHP DIESCAN information disclosure - Zranitelnost PHP stránek, která by v případě úspěšného zneužití umožnila útočníkům získat ze serveru citlivé informace.

Check Point analyzoval i malware útočící na podnikové sítě v České republice. Emotet se sice stále drží na první příčce, ale jeho dopad výrazně klesl z lednových téměř 32 % na méně než 10 %. Podobně jsou na tom i Trickbot a XMRig na druhé a třetí příčce, jejichž dopad v ČR klesl v únoru oproti lednu o více než 50 %. Do žebříčku se vrátila i řada staronových škodlivých kódů, celkově byly hrozby tentokrát více rozprostřené.