Intenzivní prolnutí s praxí a průmyslem je typickým znakem studia i výzkumu na FIT VUT. Důkazem je i tato událost. „Konference studentských projektů je pro Fakultu informačních technologií charakteristická. Naši studenti a studentky jsou v řadě předmětů zvyklí aplikovat znalosti právě projektovou cestou. Účast firemních partnerů na Excelu pak odkazuje k tomu, že jsme fakulta technologická, pro niž je vazba na praxi a průmysl klíčová,“ komentuje smysl konference děkan FIT VUT Petr Hanáček.

 

 

Úterní dopoledne zahájila panelová diskuse na téma „Není ajťák jako ajťák“. Úspěšní absolventi a absolventka fakulty zaplněné posluchárně přiblížili, k čemu člověka dnes kvalifikuje studium IT a jak různorodé kariérní dráhy může nastartovat. Gabriela Nečasová, působící na fakultě a současně ve společnosti Red Hat, na příkladu své cesty „od klavíru k superpočítači“ ukázala, že vytrvalost a píle bývají důležitější než středoškolský zájem o programování. Dominik Harmim (Oracle NetSuite) připomněl, že dynamický svět IT vede člověka k velkým kariérním posunům. Dnes typicky k umělé inteligenci, která obor redefinuje. Bratři Svetozár a Matúš Noskovi vyzvedli v diskusi podporu podnikavosti studentů na fakultě. Jim samotným pomohla nastartovat řadu projektů, nejnověji unikátní řešení kyberbezpečnostní ochrany fotovoltaických panelů.

Po panelové diskusi následoval hlavní bod konference Excel@FIT: Studentky a studenti prezentovali na chodbách fakulty svůj výzkum formou posterů. U řady stanovišť se řešila společensky závažná témata, včetně např. detekce deepfake obsahů zaplavujících dnešní online svět. David Drtil se ve svém projektu DeepFaceID zaměřil na manipulace s identitou během online videohovorů: „Moje práce se zaměřuje na interaktivní testy běžící v reálném čase, které nutí uživatele k vykonání určité akce. Typicky pootočí hlavou, zakryje si oko, což napomůže rozpoznat syntetický obraz, masku.“ Na podobném poli se pohybuje výzkum Michala Friče, jehož práce zkoumá rozpoznávání hlasových deepfake nahrávek pomocí fyziologických znaků lidské řeči, například dýchání nebo hlasových projevů.

 

Řada prací se týkala veřejné dopravy. Adam Včelař vyvíjí multimodální plánovač dopravy, který zohledňuje kombinace více typů prostředků najednou – typicky chůze, automobilu či MHD. Jan Kvapil se zaměřil na hodnocení kvality veřejné dopravy při využití reálných dat. „Má práce může být přínosná pro operátory veřejné dopravy, jimž poskytne nové informace. Příkladem je nasycení poptávky po přepravě osob dle místa nebo analýza hustoty zastávek a času dojíždění.“ Početná skupina příspěvků se zaměřila na strojové učení ve zpracování obrazu a zvuku. Sathvik Udupa představil hlasový systém pro zodpovídání otázek týkajících se právě Fakulty informačních technologií – jím navržený „asistent“ propojuje velký jazykový model, syntézu hlasu a vyhledávání v odborné znalostní bázi. Dokáže pak odpovídat rychleji a spolehlivěji. Martin Pribylina svou prací zvlášť oslovil milovníky badmintonu. „Výsledek je určen trenérům i hráčům, kteří si díky videozáznamu mohou rychleji vyhledat a posoudit provedení klíčových momentů, třeba smeče. Systém rozpoznává aktivního hráče a identifikuje a rozčlení jeho pohyby.“ Veronika Nevařilová, další z oceněných vystavujících, navrhla ve spolupráci s letištěm v Kunovicích systém automatického vyplňování dokladů o letech, tzv. flight strips. Vše se děje na základě zpracování zvukových stop – výzvou do budoucna je aplikace i na dalších letištích, protože způsoby hlášení a hlášené obsahy se mohou místo od místa lišit.

 

 

Některé studentské výsledky byly navázány na již běžící výzkumné projekty. Michal Novák navrhl krok k zefektivnění práce kriminalistů při forenzní analýze velkých objemů multimediálních dat, typicky třeba obrázků z diskových úložišť. Zájem návštěvníků přitahovaly aplikované výstupy. Pavel Kejík se zabývá vývojem chytrého, na AI vystavěného řízení zadního odpružení pro elektrická horská kola. Vít Mořkovský prezentoval přesnější virtuální testování pokročilých asistenčních systémů řidiče, konkrétně automatického nouzového brzdění – a to v realistických, neideálních podmínkách. Zajímavé rozšíření práce fakultní výzkumné skupiny komentoval u svého posteru Václav Sovák: „Chceme vyplnit díru na trhu v nabídce plánovačů inspekčních misí dronů. Naše řešení umožní plánovat trasu dronu automaticky na základě skutečných 3D objektů.“ Využití? Přesná inspekce budov, tvorba 3D modelů staveb atd.

 

Spousta očí sledovala prezentaci studentské univerzitní online seznamky. Projekt ve fázi vývoje s názvem Brndr reaguje podle svých autorů Petra Obšela a Daniela Pelánka na společensky citlivé problémy, jako je netransparentnost a nezabezpečenost komunikace (postrádající end-to-end šifrování) tradičních seznamek. Ty primárně chtějí udržet uživatele v aplikaci, nikoliv jej seznámit. Dodejme, že všechny soutěžní příspěvky jsou dostupné v online sborníku konference

Soutěžní příspěvky byly hodnoceny ve čtyřech kategoriích – odborným panelem, firemními partnery, veřejností a letos poprvé také pozvanými středoškoláky, kteří se aktivně zapojili do přehlídky. Hodnotitelé se soustředili na odbornou úroveň řešení, inovativnost, uživatelskou přístupnost, ovšem brali v úvahu i společenskou relevanci. Během vyhlášení výsledků opakovaně zazněla chvála na adresu letošní výborné úrovně studentských prací. Potvrdil to i Roman Dohnal z firmy Honeywell: „Letos byly příspěvky, řekl bych, až nad očekáváním. Dominantním tématem jsou velké jazykové modely a na ně navázaná reálná řešení.“ Dohnal předal jednu z cen firemních partnerů Václavu Sovákovi za zmíněné plánování letů dronů. Milan Češka, člen programové komise Excelu, vyzdvihl různorodost projektů: „Odborné komise letos ocenily 16 příspěvků, které prezentují nejlepší výsledky našich studentů v klíčových oblastech IT. Letos vzrostl důraz na efektivní využití AI v aplikacích. Kromě aplikačních výsledků komise ocenila několik teoretických prací s výzkumným potenciálem, a to včetně inovativního využití jazykových modelů pro návrh efektivního hardwaru nebo nových metod pro zpracování 3D scanů. Nově se představily kvalitní práce z oblasti bezpečné umělé inteligence.“

 

 

Návštěvníci Excelu rozdali 2 195 hlasů, zvítězila u nich pětice projektů: kromě již zmíněných prací Michala Nováka, dvojice Petr Obšel a Daniel Pelánek a Václava Sováka šlo o Anetu Chalivopulosovou s výzkumem stylizovaných obrazových efektů na 3D displeji a Jana Štefana Hodáka s vlastní hrou v enginu Unity se systémem generování unikátních 2D světů. Excel@FIT 2026 ukázal, že výzkum studentek a studentů FITu má velmi dobrou technologickou a vědeckou kvalitu a silnou aplikovatelnost. Navíc často řeší společensky zásadní témata. Pro prezentující zůstává Excel možností vyzkoušet si veřejnou komunikaci výsledků a zažít kvalitní konfrontaci vlastní práce, včetně zpětné vazby průmyslových partnerů. Svět IT je mimořádně dynamický – Excel@FIT je příležitostí udržet si v něm přehled.