Kromě výrazného zvýšení sankcí se mění především nároky na ověření identity zákazníků při platbách – a netýká se to jen bank, ale i obchodníků. Prověřovat se navíc budou i transakce v malém objemu a vzniknou také národní registry majitelů firem a bankovních účtů.

Nový předpis tak zavádí výrazné změny v povinnostech finančních institucí velmi brzy po přijetí předchozí čtvrté směrnice. Důvodem je skutečnost, že se legislativa musí pružně přizpůsobovat neustálému vývoji rizik a reagovat na nové hrozby. Jaká konkrétní opatření tedy „zefektivnění boje proti financování terorismu a zajištění vyšší transparentnosti finančních transakcí” přináší pro české firmy, instituce a spotřebitele?

Hloubková kontrola plátců

Z hlediska retailu a spotřebitelů se změny se dotknou zejména ověřování totožnosti u dosud neznámých zákazníků. U předplacených produktů se hranice pro hloubkovou kontrolu (CDD) snižuje z 250 eur na 150 eur a dotkne se tedy širšího okruhu lidí. Poskytovatelé platebních služeb budou muset zjišťovat totožnost klienta u platebních transakcí na dálku nad 50 eur, do tří let pak u všech. Nově budou muset zesílenou hloubkovou kontrolu klienta provádět i další typy podniků, jako jsou realitní makléři a zprostředkovatelé pronájmu nemovitostí (u transakcí 10 000 eur za měsíc) nebo platformy pro směnu virtuálních měn a poskytovatelé virtuálních peněženek.

Propojený registr vlastníků

Členským státům vznikne povinnost vytvořit národní registr skutečných majitelů obchodních společností. Registrováni budou muset být i vlastníci všech bankovních účtů a bezpečnostních schránek. Jednotlivé národní registry budou napojené na centrální evropskou platformu. K údajům budou mít přístup i fyzické a právnické osoby, prokážou-li oprávněný zájem na získání informací o skutečném vlastnictví. Údaje o vlastnictví nemovitostí budou dostupné pouze orgánům veřejné správy. Regulované subjekty potom budou muset před navázáním obchodního vztahu s osobou, která podléhá takové registraci, získat potvrzení o registraci nebo výpis z registru skutečných majitelů.

Zpřesněná pravidla ověřování

Pro boj proti praní peněz nebo financování terorismu je nezbytná správná identifikace a ověření údajů fyzických a právnických osob. Směrnice bere v úvahu, že nejnovější technický vývoj v oblasti digitalizace transakcí a plateb umožňuje bezpečnou identifikaci na dálku nebo elektronickou identifikaci. „Český zákon AML, jímž se směrnice 5MLD transponuje do našeho právního řádu, však například nebude připouštět video identifikaci v jakékoli podobě. A to přesto, že je tato metoda v jiných členských státech přípustná,” upozorňuje Oldřich Kotas ze společnosti Trask solutions, která vyvíjí informační systémy pro finanční organizace. Zákon také omezí možnosti převzetí identifikace – zakáže řetězení, kdy by instituce převzala identifikaci od jiné, která ji neprovedla sama, ale také převzala.

Vysoké pokuty i osobní odpovědnost

Směrnice výrazně zvyšuje finanční postih za porušení povinností – sankce je možné uvalit až do výše dvojnásobku hodnoty prospěchu z porušení zákona nebo jednoho milionu eur. U úvěrových a finančních institucí se pokuta zvyšuje na pět milionů eur nebo 10 % celkových ročních výnosů. Další postih představuje zveřejnění prohřešku, což může mít za následek poškození reputace nebo i odebrání či pozastavení licence. Předpis zavádí také osobní odpovědnost managementu s hrozbou dočasného zákazu výkonu funkce nebo pokuty do výše pěti milionů eur. Jako varování slouží možnost nařídit zdržení se protiprávního jednání.