Hlavní strana -> Zprávy
Aktuality -> Analýzy - Včera - redakce

V pokrytí vysokorychlostním internetem je na tom Česko nejhůře z celé EU

Z nově zveřejněného Indexu prosperity, který srovnává země EU z mnoha různých hledisek, vyplývá, že celkově Česko v tomto žebříčku stále zůstává zhruba v polovině unijní sedmadvacítky. V pilíři Digitalizace a Infrastruktura, který nás pochopitelně zajímá nejvíce, ovšem poskočilo Česko vzhůru ze čtrnácté na sedmou pozici. Za zlepšením stojí především dlouhodobě podporovaná veřejná doprava nebo posun Česka v oblasti digitalizace státní správy. Mezery zůstávají v pokrytí vysokorychlostním internetem, kde jsme na tom nejhůře z celé EU. Současný stav, kdy trh s internetovým připojením ovládá několik dominantních hráčů, tak přináší své ovoce.



V žebříčku Indexu prosperity si Česko meziročně velmi polepšilo v pilíři Digitalizace a infrastruktury. Z průměrného čtrnáctého místa v rámci unijní sedmadvacítky jsme se posunuli na sedmou příčku mezi Estonsko a Maďarsko.
 

V žebříčku Indexu prosperity si Česko meziročně velmi polepšilo v pilíři Digitalizace a infrastruktury. Z průměrného čtrnáctého místa jsme se posunuli na sedmou příčku.
 
Přední příčky v pilíři Digitalizace a infrastruktura.nadále obsazují země Beneluxu, které doplňuje Dánsko. Na opačné straně srovnání letos stanula Itálie, která spadla z 24. místa a těsně tak vystřídala na poslední příčce Řecko. Za propadem Itálie ovšem stál mimo jiné i nový indikátor, ve kterém Index sleduje přepočet autonehod s vážnějšími následky na milion obyvatel.
 

Spojení atributů digitalizace s nesouvisejícími parametry dopravy v rámci pilíře Digitalizace a infrastruktura může být matoucí. Více než celkový výsledek jsou proto vypovídající jednotlivé parametry, ze kterých se tato část indexu skládá.

Digitalizace státní správy v Česku sílí

Digitalizace státní správy byla dlouhodobě naší slabší stránkou. Patřili jsme v ní k poslední třetině evropského srovnání. Podle posledních dat srovnání DESI ale sílíme nejen ve využívání egovernmentu (tedy online komunikace s veřejnou správou), ale i v celkové digitalizaci státní správy. Místo 20. a 21. místa v těchto indikátorech nám nyní patří 16. a 15. příčka. Častější využívání online komunikace se státem potvrzuje i Jitka Brenčič, vedoucí komunikace České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ): „Každým rokem zpřístupňujeme nové online služby a formuláře na ePortálu ČSSZ. Výhodou pro klienty je pohodlné a rychlé získání informací vedených ČSSZ a možnost vyřídit své žádosti online.“ Tisková mluvčí ČSSZ však zároveň upozorňuje, že za nárůstem elektronické komunikace stojí i měnící se legislativa. „Ta činí online komunikaci povinnou například pro zaměstnavatele v souvislosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele nebo pro lékaře v rámci eNeschopenky a eDávek nemocenského pojištění,“ doplňuje Jitka Brenčič.
 
Obdobné spoléhání se na online služby státu by však nebylo možné bez dostatečného pokrytí internetem. V Česku má k němu přístup 95,5 % domácností, což je sice 11. nejlepší výsledek napříč Unií, ale pokud se zaměříme na vysokorychlostní připojení, je situace opačná. Tím totiž disponuje jen 54,7 % domácností, což je vůbec nejhorší výsledek v EU.

Internetové bankovnictví využívá 84,9 % české populace

Digitální prostředky Češi rádi využívají v osobním životě, což je vidět například v jejich styku s bankami. Internetové bankovnictví totiž využívá 84,9 % populace, což je sedmý nejvyšší výsledek napříč sedmadvaceti zkoumanými zeměmi. Češi patří v používání digitálního a mobilního bankovnictví k evropským lídrům. Pomohly tomu zejména investice českých bank do jednoduchosti a šíře digitálních služeb, ale také pragmatičnost českých zákazníků a jejich rychlé přijetí bezhotovostních plateb.
Jak ostatně říká Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny: „Dnes už pro mnoho lidí banka není místo, kam chodí, ale služba, kterou mají neustále po ruce v telefonu. Zatímco Internetové bankovnictví George dnes aktivně využívá jako hlavní kanál digitálního bankovnictví přibližně 400 tisíc klientů, téměř 86 % klientů, tedy okolo 2,7 milionu, naopak preferuje mobilní aplikaci George. Ještě na začátku pandemie v roce 2020 byl přitom poměr zcela opačný.” 
Podle něj jsou uživatelé mobilní aplikace výrazně aktivnější. Do bankovní aplikace v mobilu vstupují v průměru každý den, a to bez ohledu na věk. Stejné chování lze pozorovat u mladých klientů i seniorů. Uživatelé webového George se naopak přihlašují v průměru zhruba jednou týdně. 

Ve využívání platebních terminálů vedou jižní státy

Jisté rezervy ale máme v oblasti platebních terminálů. V Česku totiž podle dat Evropské asociace pro bezpečné transakce připadá na tisíc obyvatel méně terminálů než ve státech jižní Evropy, jako je Malta nebo Řecko. Situaci dokresluje i Ondřej Holoubek z Global Payments z vlastního šetření: „Počet platebních terminálů v ČR dosáhl 31 na 1000 obyvatel a pomalu se přibližuje evropskému průměru 34 terminálů na 1000 obyvatel. Nejvíce terminálů najdeme již tradičně na jihu Evropy, což souvisí s turismem, protože turisté hlavně kartou. V některých zemích, například v Řecku, také platí povinnost přijímat bezhotovostní platby, což turistům placení usnadňuje,” vysvětlil Ondřej Holoubek z Global Payments, který každoročně mapu terminálů sestavuje. 
„Jak vyplývá z dat našich kartových transakcí, struktuře platebních metod v Česku vládne placení kartou na kamenných prodejnách. Platby přes POS terminály v červenci zaujímaly téměř 46% podíl, což odráží vysokou oblibu bezkontaktních plateb i rozšíření mobilních peněženek. Hotovost na celkovém objemu transakcí drží zhruba třetinový podíl, její váha se ale rychle snižuje. Třetí část platebního mixu tvoří e-commerce (21 %), což potvrzuje stabilní pozici online nakupování. Celkově tedy 67 % všech platebních operací probíhá digitálně,“ uzavírá Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny a spoluautorka srpnové zprávy Vývoj obchodu v ČR.

 


 
  

- PR -

Technologie sama o sobě administrativní zátěž nesníží

V letním dvojčísle IT Systems se už tradičně věnujeme digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která je už několik let v plném proudu, i když se občas nevyhne různým zaškobrtnutím. Praxe ovšem ukazuje, že technologie sama o sobě administrativní zátěž nesníží a digitalizace bez souběžné revize procesů nestačí. Pro úspěch a skutečný přínos digitalizace tak bude rozhodující, zda stát dokáže sladit data, procesy a metodiku napříč úřady.

  

- PR -

Chodí to krásně, ale neseje

Jak vám s tím Tovek pomůže?


Je asi jen málo lidí, kteří si nevyzkoušeli postavit vlastní řešení nad generativní AI. Většina proto zná ten pocit. První demo vznikne až podezřele rychle. Model hezky odpovídá, uživatelské rozhraní je hotové za chvíli, nad dokumenty se dá ptát přirozeným jazykem, z dat lezou chytré souhrny, barevné grafy i moudře znějící doporučení. Vypadá to, jako by se ta nejdražší a nejsložitější část firemního softwaru najednou stala komoditou a bylo načase plánovat, kam nasměrovat ušetřené peníze. A pak přijde produkce. V tu chvíli se ukáže, že jsme se dostali do scény z filmu Marečku, podejte mi pero!: secí stroj v ní chodí krásně, ale neseje.