Digitalizaci státní správy a veřejného sektoru se dlouhodobě věnuje Tomáš Lechner a ve svém článku se zamýšlí nad otázkou, proč ještě stále není celá veřejná správa plně digitální, když všechny stěžejní velké nástroje už byly realizovány. Na čem se digitalizace zadrhla? Na detailech, které je třeba „dopéct“.

 

Rovněž Zuzana Kubíková konstatuje, že základní digitální infrastruktura veřejné a státní správy v Česku existuje a většinou funguje. Přesto se v praxi setkává s paradoxem, kdy organizace sice mají technicky připravený software, ale místo slibované úlevy pociťují vyšší administrativní zátěž. Technologie je totiž pouze jednou částí digitalizační rovnice. Bez souběžné revize procesů, standardizace dat a sjednocení metodiky napříč úřady nebude mít digitalizace kýžený efekt.

 

Advokát Jiří Matzner se ve svém článku věnuje digitalizaci veřejného sektoru v kontextu řady regulatorních pravidel, která je nutné promítnout do digitální strategie veřejnoprávního subjektu. Upozorňuje, že jednotlivé regulatorní požadavky nelze posuzovat odděleně. Vedle technických parametrů se stále důležitějšími kritérii stávají kontrola nad daty, bezpečnost dodavatelského řetězce a možnost změnit dodavatele bez ohrožení kontinuity veřejné služby.

 

Také Filip Morávek upozorňuje na řadu omezení, která je zde třeba vzít v úvahu při využití AI ve veřejném sektoru. Systémy používané ve veřejné správě totiž obecně patří mezi tzv. vysoce riziková použití AI.

 

Cestu, jak využít potenciál AI ve veřejné správě bezpečně, ukazuje společnost Gordic. Uvádí, že AI je už dnes běžnou součástí práce na řadě úřadů měst, krajů i dalších veřejných institucí. Pomáhá zde zrychlit administrativu, třídit dokumenty, vytěžovat údaje z faktur nebo připravovat podklady pro rozhodování. Základním předpokladem ovšem musí být systematické řízení rizik, které je s nasazením AI spojené.

 

Vedle digitalizace veřejného sektoru se pochopitelně dostalo i na jiná témata. Například v rozhovoru s Jiřím Barošem, CEO Edhouse, jsme se zaměřili na to, proč se modernizace podnikových aplikací stává strategickou nutností, jakou roli v ní hraje kybernetická bezpečnost a umělá inteligence a jaké změny přinesou firmám nové evropské regulace i stále rychlejší tempo digitální transformace.

 

Evropským regulacím se věnuje také Jindřich Kalíšek, který ve svém článku velmi podrobně rozebírá dopady nařízení o kybernetické odolnosti (CRA). Předpovídá, že CRA svým dopadem dalece přesáhne obecnou i oborovou regulaci kybernetické bezpečnosti (NIS2, CER, DORA…).

 

Lukáš Holovský ve svém článku nabízí několik praktických rad, jak efektivně využít AI agenty ve vývoji softwaru. Na základě praktických zkušeností doporučuje přistupovat k nasazení AI podobně, jako když do práce zapojujete nového kolegu.

 

Na otázky, kde podniky při nasazování AI nejčastěji chybují a proč většina AI pilotních projektů nikdy nepřekročí fázi experimentu, nám odpověděl Ladislav Pecen, konzultant společnosti HPE.

 

Chcete-li se dozvědět víc, tak neváhejte a pusťte se do čtení nového vydání IT Systems. Věřím, že v něm opět najdete inspiraci a podněty pro vlastní projekty a rozvoj vaší firmy či organizace.