Průzkum, kterého se zúčastnilo přes 2 600 respondentů starších 18 let z 12 zemí světa, se zaměřil na aktuální výzvy a příležitosti v souvislosti s používáním umělé inteligence. Z průzkumu vyplynulo, že počet uživatelů pravidelně používajících generativní umělou inteligenci se meziročně téměř zdvojnásobil, přesto jde pouze o menšinu uživatelů (23 %). Třetina respondentů ji používá spíše nepravidelně a 44 % lidí AI nepoužívá vůbec.

Celkem 63 % spotřebitelů věří, že AI může být užitečná, zejména jako pracovní asistent, na druhou stranu se 84 % respondentů studie obává možného zneužití dat. Ani tyto obavy však uživatelům nebrání ve sdílení důvěrných informací s nástroji umělé inteligence. Více než třetina respondentů (37 %) uvedla, že již někdy poskytla umělé inteligenci údaje o svém zdravotním stavu či práci. Minimálně čtvrtina uživatelů sdílela další typy osobních údajů, například jména, adresy, finanční údaje, čísla bankovních účtů nebo informace týkající se náboženství a etnické příslušnosti.

Ukazuje se také, že dostatečné povědomí o zákonech na ochranu osobních údajů zvyšuje důvěru spotřebitelů v technologie AI. Informovanost o této legislativě každoročně významně roste a v aktuálním průzkumu ji poprvé uvedla nadpoloviční většina respondentů, konkrétně 53 %. Mezi uživateli, kteří mají povědomí o této legislativě, jich 81 % věří, že jejich data budou ochráněna. Naproti tomu mezi těmi, kdo o legislativě nemají povědomí, jich pouze 44 % věří v dostatečnou ochranu svých dat.

Zejména mladí lidé aktivně řeší ochranu svých osobních údajů a věří, že své soukromí dokážou ochránit. Ve věkové skupině 25-34 let uvedlo celých 49 % respondentů, že změnili dodavatele produktů nebo služeb kvůli tomu, že jim nevyhovovali podmínky ochrany osobních údajů. Ve věkové skupině 75+ to udělalo jen 18 % respondentů.