V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 37 procent softwaru nelegálně. Kvůli pirátství tak tuzemské softwarové firmy přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun. Nová míra pirátství bude vyhlášena letos v květnu.

Stále viditelnějším trendem je snaha vedení přistižených firem zbavit se odpovědnosti a svést pirátství na někoho jiného. Z loňské analýzy BSA vyplynulo, že nejčastějším argumentem manažerů je: „Za software neodpovídám, obraťte se na správce sítě. O užívání nelegálního softwaru jsem vůbec nevěděl!“ Piráti z řad domácností se zase nejčastěji ohánějí tvrzením „byla to jen záložní kopie“ nebo „to mi nainstaloval na počítač kamarád, já počítačům moc nerozumím“.

Manažeři či vlastníci firem se navzdory výmluvám zodpovědnosti nevyhnou. Ze zákona zodpovídají za chod společnosti, a tedy i za možné užívání nelegálního softwaru. Odpovědnosti se nelze vyhnout ani za předpokladu, že manažer instalace nelegálních kopií nenařídil ani se instalace nezúčastnil. Pachatelům pirátství hrozí vysoké peněžité tresty, propadnutí věci, či dokonce trest odnětí svobody až na dobu pěti let. Musí rovněž poškozeným firmám zaplatit již zmiňovanou náhradu škody.

V domácnostech na rozdíl od firem pirátství dlouhodobě roste. BSA odhaduje jeho vzestup v průměru okolo dvou až tří procentních bodů ročně. Pirátství tlačí nahoru zejména vyšší počet osobních počítačů a snadný přístup k internetu, kde lze nelegální software snadno dohledat.

Fenoménem letošního roku bude růst počtu uživatelů, kteří se stanou obětí internetových podvodníků. Mnoho uživatelů se snaží na nákupu komerčních titulů ušetřit. Proto hledají na internetu nabídky softwaru z druhé ruky, které jsou k dispozici za zlomek původní ceny. Případně se nechají zlákat nízkými cenami údajných legalizačních sad, legalizačních nálepek a podobně, které jsou obvykle pouze podvodem. Nejvíce stoupá počet podvodů realizovaných prostřednictvím aukčních portálů. Ročně vzroste počet takových případů o zhruba 40 %.

Stahování pirátských programů ani jejich nákup z druhé ruky není bez rizika. Takový software často bývá nakažen viry či slouží jako zadní vrátka pro internetové zločince, kteří je využívají k ovládnutí počítače a získání osobních údajů, třeba přístupu k bankovnictví či jiným osobním datům. Navíc se u softwaru pořízeného z pofidérních zdrojů těžko prokazuje jeho legálnost, což se může vymstít při policejní prohlídce.

Shrnutí hlavních závěrů:

• V česku se užívá pirátsky 37 procent softwaru. Nová míra pirátství bude ohlášena v květnu.
• Pirátství ve firmách pokleslo 3 procentní body a v domácnostech naopak stouplo o 2-3 procení body.
• Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se letos zvýší na 260 tisíc korun.
• Kvůli pirátství tak tuzemské softwarové firmy přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun.
• Vedení přistižených firem zbavit se odpovědnosti a svést pirátství na někoho jiného.
• Letos o 40 % vzroste počet podvedených uživatelů, kteří si na internetu za úplatu pořídí nelegální software.
• Zdroje oznámení pirátství jsou: firmy stěžující si na nekalou konkurenci (50 %), zaměstnanci (40 %) a ostatní (10 %).
• Důvody pro oznámení pirátství ve firmě: pomsta zaměstnavateli (71 %) a nesouhlasím s pirátstvím (29 %).