Přestože Slovensko patří z pohledu kybernetických hrozeb mezi bezpečnější země, jasně to ukazuje, že možná rizika není možné podceňovat. Dopad podobných útoků je drtivý. Je to také mimořádné varování pro české úřady a společnosti. Zatímco Slovensko čelí dlouhodobě menšímu počtu kyberútoků, než je evropský průměr, Česká republika naopak patří mezi nejméně bezpečné evropské země. Zatímco v Evropě byl v prosinci týdenní průměr útoků na jednu společnost 1540, jedna česká společnost čelila v průměru 2046 kyberútokům týdně. Slovensko ale v prosinci zaznamenalo mimořádný nárůst hrozeb a navzdory předchozím klidnějším měsícům čelila jedna společnost v průměru 1931 kyberútokům týdně.

V průběhu prosince došlo i k masivnímu nárůstu ransomwarových útoků. V uplynulých měsících byla týdně v průměru zasažena ransomwarem každá 43. slovenská společnost. V polovině prosince ale dva týdny po sobě byla terčem ransomwaru každá 10. slovenská organizace a zdálo se, že by se tento trend mohl přehoupnout právě i do roku 2025. České společnosti čelí dlouhodobě nadprůměrnému počtu ransomwarových útoků. Za posledních 6 měsíců čelí v Evropě v průměru ransomwarovému útoku každá 36. společnost, v České republice to je dokonce každá 22. organizace.

„Stále častěji sledujeme spolupráci různých hackerských skupin, některé se specializují na průnik do sítě, další na vytvoření pozice v infikované síti a ve finální fázi nastupuje ransomware. Ransomwarové útoky jsou navíc stále sofistikovanější, cílenější a automatizovanější. Šifrování souborů je rychlejší, útočníci mají speciální stránky, na kterých mohou zveřejnit citlivá data, aby zvýšili tlak na zaplacení výkupného, a často vidíme i snahu kyberzločinců kontaktovat partnery napadené organizace, aby se tlak ještě stupňoval," uvádí k rostoucím rizikům ransomwarových útoků David Řeháček, expert na kybernetickou bezpečnost ze společnost Check Point Software Technologies.

V roce 2025 navíc můžeme očekávat i devastující útoky na dodavatelské řetězce, které budou mít sílu paralyzovat celá průmyslová odvětví. Většina vyděračských útoků začíná phishingem, který bude kvůli využití AI technologií ještě přesvědčivější a věrohodnější a bude využívat i deepfake techniky. Řada hackerských skupin také používá uniklé vzorky ransomwaru nebo starší verze, s využitím AI vylepšuje jejich schopnosti a vytváří nové varianty, které mají pokročilé schopnosti.

Když organizace musí mírnit následky útoku a minimalizovat škody, je už pozdě. Reaktivní řešení nemají v dnešním boji s kyberzločinem šanci, znovu zdůrazňujeme, že pokud společnosti chtějí být krok před útočníky, musí se zaměřit na prevenci," dodává David Řeháček.