Hlavní strana -> Zprávy
Aktuality -> Analýzy - 31. 10. 2025 - redakce

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti vstupuje v platnost

Od 1. listopadu 2025 začíná v České republice platit nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který přináší zásadní změnu v tom, jak musí firmy, instituce i veřejné organizace přistupovat k ochraně svých informačních systémů. Nová legislativa, která do českého právního rámce převádí evropskou směrnici NIS2, se dotkne tisíců organizací napříč sektory – od poskytovatelů digitální infrastruktury přes energetiku a vodohospodářství až po zdravotnická zařízení či dopravní podniky.



Na rozdíl od dosavadního zákona, který se vztahoval pouze na úzký okruh provozovatelů kritické infrastruktury, se nová legislativní úprava dotkne mnohem širšího spektra subjektů. Do skupiny regulovaných organizací nově spadají střední a velké podniky s více než 50 zaměstnanci nebo obratem nad 10 milionů eur, které působí v odvětvích považovaných za zásadní pro fungování společnosti a ekonomiky. Podle odhadů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) tak povinnost řídit kybernetickou bezpečnost přibude přibližně šesti tisícům českých organizací.
Firmy budou muset zásadně změnit přístup k řízení rizik. Nový zákon přenáší odpovědnost za kybernetickou bezpečnost přímo na management.

Nové povinnosti a vyšší odpovědnost managementu

Zákon přináší důraz na proaktivní řízení kybernetické bezpečnosti, nikoli jen na reakci na incidenty. Organizace budou muset provádět systematickou analýzu rizik, v jejímž rámci identifikují a evidují svá aktiva, hrozby a zranitelnosti, a zároveň zavádět adekvátní technická i organizační opatření. Součástí jejich povinností bude také vedení záznamů o incidentech a jejich hlášení v krátkých lhůtách, zajištění plánů obnovy a pravidelných školení zaměstnanců. Každá regulovaná organizace navíc musí určit manažera kybernetické bezpečnosti, který bude za celý proces odpovědný.
Novinkou je rovněž zvýšená osobní odpovědnost vedení organizace za zajištění bezpečnosti. Manažeři tak ponesou přímou odpovědnost za to, že jejich organizace dodržuje stanovené bezpečnostní standardy, průběžně vyhodnocuje úroveň ochrany a přijímá účinná opatření k minimalizaci rizik.
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti přináší jasné pravidlo: kybernetická bezpečnost už není pouze dílčím úkolem IT oddělení, ale strategickým tématem celé organizace. 
 

Změna, která přináší i příležitost

Ačkoli nové povinnosti mohou působit administrativně náročně, pro většinu organizací představují především příležitost. Zpracování analýzy rizik umožňuje lépe pochopit hodnotu a zranitelnost klíčových aktiv, a tím pádem i efektivněji investovat do bezpečnostních opatření. Zkušenosti ukazují, že tam, kde je kybernetická bezpečnost řízena systematicky, dochází nejen ke snížení rizika útoků, ale i k úsporám času a nákladů při řešení mimořádných událostí.
Podívejte se na záznam z diskuse zaměřené na klíčové změny v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti, které přináší nová legislativa. Odborníci společnosti Gordic zde rozebírají směrnici NIS2 a zákon o kybernetické bezpečnosti, jejich dopady na firmy i veřejnou správu a ukazují, jak efektivně řídit rizika, zavádět bezpečnostní opatření a řešit incidenty.
Zdroj: Gordic

 
  

- PR -

Informační systém MoNET

Moderní GIS jako klíč k efektivní správě vodárenské infrastruktury pro města a obce


Vodárenská infrastruktura patří k systémům, u nichž se význam kvalitních dat a jejich dostupnosti naplno projeví až ve chvíli, kdy je potřeba rychle řešit konkrétní provozní situaci. Evidence vodovodních a kanalizačních sítí, jejich technických prvků, tlakových a monitorovacích zón, hydrantů, výustních objektů nebo vztahů k okolním pozemkům vytváří rozsáhlý datový celek, který už dnes není možné efektivně spravovat pouze pomocí tabulek, dokumentů a izolovaných aplikací. Moderní vodárenská organizace potřebuje mít informace o své infrastruktuře propojené, aktuální a dostupné lidem, kteří s nimi pracují v kanceláři i přímo v terénu.