Elektronické lékařské předpisy (ePrescription/ePreskripce) jsou podobně jako celá koncepce eHealth v poslední době velmi často diskutovaným pojmem. Mnohdy se však za elektronickou preskripci označuje pouze část tohoto rozsáhlého řešení, které se většinou omezuje jen na problematiku elektronického vystavení receptu lékařem a na následný transport receptu do lékáren. A za hlavní přednost takto popisovaného systému elektronické preskripce se většinou označuje pouze zabránění padělání recepturních tiskopisů pacienty. Dalším hlavním cílem současných řešení ePreskripce je především nasměrování uplatnění lékařského předpisu do vybrané, většinou nemocniční lékárny.

Komplexní systém elektronických lékařských předpisů s různou šíří funkcionality je dnes součástí dodávek komplexních nemocničních informačních systémů v řadě zemí. I v České republice ale nejdeme existující řešení, například projekt 2C06022 v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, webové aplikace ELRES-MEDIWEB, ePrescription ACURE Server, či lokální řešení v některých nemocnicích moravskoslezského kraje.
S ohledem na všeobecně uznávané perspektivy a potenciální přínosy elektronických předpisů se pokusím popsat funkcionalitu systému ePreskripce v celé jeho možné šíři. Vycházím přitom nejenom z dostupných referencí zahraničních produktů, z poznatků získaných v rámci společností DURG (Drug Utilisation Resarch Group) a EuroDURG, ČFES (České farmakoekonomické společnosti), SRL ČLS JEP (Společnosti revizního lékařství), ale i z vlastních mnohaletých zkušeností z analýz preskripce realizovaných během mého patnáctiletého působení na všech úrovních řízení VZP ČR, stejně jako z výsledků revizí, kontrol a z kasuistik v oblasti farmakoterapie.