- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (77)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Česko v rámci EU zaostává v digitalizaci veřejných slueb a pokrytí vysokorychlostním internetem
V mezinárodním srovnání a hodnocení digitalizace a infrastruktury se Česko meziročně propadlo o 6 příček. Ukazuje to analýza Indexu prosperity a finančního zdraví, která hodnotí země unijní sedmadvacítky na základě různých kritérií. Česko mezi nimi zaostává vinou pomalé digitalizace veřejné správy i slabého pokrytí vysokorychlostním internetem, které je dostupné jen v 53 % domácností, mení podíl pokrytí má pouze Řecko.

Česko se v letoním pilíři Indexu prosperity a finančního zdraví zaměřeném na úroveň digitalizace a infrastruktury umístilo na 16. místě v unijní sedmadvacítce. Oproti předchozímu roku si tak pohorilo o 6 příček. Nadprůměrně si Česko vede v investicích státu do dopravy, kde s 3,9 % HDP obsadilo druhou příčku. Pozici vylepuje i vyuívání internetbankingu, se kterým operuje 80 % Čechů. Na lepí místa se naopak nedostáváme i kvůli horí úrovni digitalizace státní správy.
V hodnocení zaměřeném na úroveň digitalizace a infrastruktury se i letos nejlépe umisují země Beneluxu. Prvenství si drí Lucembursko s téměř univerzální dostupností internetu v domácnostech nebo vysokou hustotou platebních terminálů v přepočtu na obyvatele. Na konci ebříčku se umístily balkánské státy Rumunsko a Bulharsko. Na podprůměrném 23. místě se ale umístilo také Německo.
Infografika: Digitalizace a infrastruktura
Infografika Digitalizace a infrastruktura: rozpad indikátorů
Vysokorychlostní internet zůstává českou slabinou
Česko se v indikátorech reflektujících stav pokrytí internetem nedostává na přední příčky EU. Internet je u nás dostupný v 92,8 % domácností, meziročně tuzemsku zůstala 16. příčka. Česku se nicméně nedaří v pokrytí vysokorychlostním internetem. Takový typ připojení má k dispozici pouhých 53,2 % českých domácností, čím se Česko propadlo na předposlední příčku nad Řecko. Překvapivě na 4. příčce se umístilo Rumunsko, které si v rámci pilíře Digitalizace a infrastruktura vede celkově nejhůře, a je zde rychlým internetem pokryto 95,6 % domácností.
Internetové bankovnictví si Čei oblíbili
A 80 % Čechů vyuívá internetové bankovnictví. S takovým podílem jde v podoblasti digitalizace o indikátor, ve kterém se Česku vede nejlépe, v rámci EU je na osmé příčce. S čím dál vyí oblibou internetového bankovnictví souhlasí také Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. V současnosti ji více ne tři čtvrtiny naich klientů pravidelně vyuívají mobilní aplikaci. Do banky v mobilu se v průměru přihlásí kadý den v měsíci, přičem si nejčastěji kontrolují zůstatek na účtu, zadávají jednorázové platby nebo nastavují limit na kartě. Klienti si pouití mobilního telefonu oblíbili rovně při placení u obchodníků, říká Hrtúsová.
Podle dat Evropské centrální banky mají Čei méně moností platit bezhotovostně ne větina jiných národností v Unii. Na 1 000 obyvatel u nás připadá 23,5 platebních terminálů. Na Maltě přitom na kadé 3 obyvatele připadá přiblině jeden terminál.
Podíl Čechů vyuívající eGovernment se zvýil na 77 %
Přibývá Čechů, kteří záleitosti s veřejnou a státní správou řeí digitálně s pomocí slueb eGovernmentu. Jak uvádí srovnání DESI 2024 dalo anci řeení byrokracie po internetu téměř 77 % Čechů vyuívajících internet. Podle Jana Hainze z Digitální a informační agentury (DIA) stojí za vyí mírou vyuívání postupný nárůst slueb, které online vyřídit lze: Jedná se například o rozvoj uivatelsky přívětivého Portálu občana, jeho mobilní verzi jsme letos představili. Díky BankID se zase zjednoduil a rozířil přístup k elektronické identifikaci, kterou se občané mohou k online slubám přihlaovat, vyjmenovává Hainz.
V celkové úrovni digitalizace státní správy se ale Česko umisuje jako druhé nejhorí. Zaostává v mnoství dat, která jsou předvyplněná v online formulářích veřejných slueb; nízké skóre má také v přístupu k elektronickým zdravotním záznamům. V cestě za efektivnějí digitalizací správy ale stojí několik hlavních problémů: Největí překáky vidíme ve svazujícím legislativním prostředí, sloitosti veřejných zakázek, nebezpečí tzv. vendor lock-inu, a v palčivém nedostatku IT odborníků ve státní správě, říká Jan Hainz z DIA. Pomoci zlepit úroveň digitalizace státní správy má do budoucna Zákon o právu na digitální sluby; soubor opatření pro veřejné orgány, který se bude vztahovat na desítky informačních systémů jednotlivých resortů. Platit má od 1. února 2025.
Formulář pro přidání akce












