Příkladem může být hned titulní rozhovor, ve kterém Martin Srdínko ze společnosti Panasonic Automotive Systems popisuje zkušenosti s nasazením systému SAP Digital Manufacturing a vysvětluje, proč je jednotná datová základna klíčovým předpokladem pro další rozvoj řízení výroby.

V bezprostředně navazujícím článku Jaromír Barták ze společnosti FLO popisuje, jak se díky stále detailnější traceabilitě mění řízení kvality a efektivity výroby. Data, která v minulosti znamenala administrativní zátěž, se proměňují v cenný zdroj informací.

Automobilovému průmyslu se ovšem věnujeme nejen z pohledu řízení výroby. Jakub Radiměřský ve svém článku vysvětluje, co se skrývá za zkratkou TISAX, která se už stala etalonem informační bezpečnosti a klíčovou podmínkou pro spolupráci s OEM lídry v automobilovém průmyslu. Problematice kyberbezpečnosti v průmyslu se věnuje také jeho kolega Martin Vyšata, který podrobně rozebral dopady nařízení CRA z hlediska automotive a hi-tech odvětví. Uvádí, že CRA udělá z kyberbezpečnosti doslova vstupenku na trh EU. Kdo nebude bezpečný, nebude prodávat.

 

Do automatizace a digitalizace výroby se často investují obrovské částky, ale přitom se zapomíná na nejdůležitější článek procesního řetězce – pracovníky v první linii. Jak efektivně propojit lidi s technologiemi, daty a podnikovými procesy? Jedno z možných řešení vám představí Miloš Klapal ze společnosti InfoConsulting.

Tomáš Hradský zase připomíná, že moderní MES systémy nemají být pouze nástrojem pro sběr dat a reporting, ale především platformou pro aktivní a automatizované řízení výrobních procesů.

O teorii omezení (TOC) určitě nelze říct, že jde o moderní metodu. Už několik desetiletí totiž patří k nejcitovanějším koncepcím průmyslového managementu. Přesto pro většinu podniků zůstává jen teorií a její uvedení do praxe nedostupnou vizí. Roman Slanina proto podrobně popisuje, jak lze principy teorie omezení (TOC) přenést z manažerských učebnic do každodenní praxe plánování diskrétní výroby.

 

Velkým tématem aktuálního vydání IT Systems je opět umělá inteligence. Věnujeme se předpokladům bezpečného a efektivního využití AI v podnicích. Po počáteční vlně nadšení se totiž stále více ukazuje, že skutečný přínos AI nezávisí pouze na kvalitě modelů, ale především na kvalitě dat, firemních procesů a schopnosti organizace nové technologie efektivně využít.

Ján Zajíc ve svém článku upozorňuje, že úspěšné AI projekty musí stát na pevných datových základech a jasně definovaných byznysových cílech. Paul Eichenberg pak přináší pohled na nástup agentní AI v automobilovém průmyslu a vysvětluje, proč budoucnost neleží jen v generování doporučení, ale stále více v automatizovaném provádění provozních rozhodnutí.

Jaroslav Menčík ve svém článku rozebírá dopady nařízení AI Act a varuje, že jeho implementace je komplexnější, než si část firem připouští. Již brzy (srpen 2026) by přitom měly být plně funkční národní orgány dozoru nad trhem a tzv. regulatorní sandboxy, jakožto prostředí umožňující testování produktu s dohledem a metodickou podporou pro splnění regulatorních požadavků.

Velmi praktický návod nabízí ve svém článku Michal Petrák. Radí v něm, jak odbourat nedůvěru k AI. Doporučuje metodu postupného předávání kompetencí, kdy si nejprve necháte od AI asistenta pouze připravit podklady a máte nad výstupy 100% kontrolu. Až když vás AI přesvědčí, že dokáže kvalitně pracovat se znalostní bází, kterou jí poskytnete, může postupně dostat více důvěry a samostatnosti až k plné automatizaci.

 

Chybět nemůže ani naše pravidelná rubrika IT právo. Martin Bartoň se v ní věnuje otázce ochrany duševního vlastnictví v éře AI. Poradí si právo se změnami, které umělé inteligence přináší?

Také advokát Jíří Matzner se ve svém článku věnuje právním aspektům umělé inteligence, konkrétně otázce autorských práv k dílům vytvořeným pomocí AI. Rozebírá tuto problematice ve světle nové judikatury a konstatuje, že rozhodnutí soudů v této oblasti jsou logická a srozumitelná.

 

Protože jaro bývá velmi bohaté na IT konference, přinášíme vám ohlédnutí hned za několika z nich. Konference K2 idea factory se letos zaměřila především na změny, které přináší AI. Konference ISSS představila vizi nového českého eGovernmentu a KARAT Konference představila novinky IS KARAT verze 26. také tradiční akce ITeuro Solution Day se v odborné části programu věnovala novinkám v systémech Infor SyteLine, Infor LN a produktům z rodiny InduStream.

 

Přeji vám inspirativní čtení a mnoho podnětů pro vlastní projekty digitální transformace.