Zajímavý pohled na praktické využití AI v e-commerce přináší Robert Novotný, zakladatel společnosti Mironet. Na konkrétních zkušenostech ukazuje, že skutečný přínos AI nezávisí ani tak na výběru nejvýkonnějšího modelu, jako spíše na jasně definovaných pravidlech, kvalitních datech a kontrolních mechanismech, které umožňují její bezpečné zapojení do podnikových procesů.

 

Peter Bílik ze společnosti ANASOFT se věnuje otázce, kdy už e-shopu nestačí skladový modul ERP systému a potřebuje samostatné WMS řešení. Vysvětluje, že rozhodujícím kritériem není samotný počet objednávek, ale především rostoucí složitost skladových operací, kterou již nelze efektivně zvládat bez systematického řízení práce.

 

Možnostem využití AI v obchodním cyklu se ve svém článku věnuje Jozef Kačala ze společnosti GFI Software. Popisuje, jak může AI pomáhat obchodníkům rychleji reagovat na zákaznické požadavky, identifikovat nové příležitosti a lépe pečovat o stávající zákazníky. Opět přitom zdůrazňuje, že klíčem je schopnost propojit informace z různých systémů a využít je ve správném kontextu.

 

Specifickou oblastí digitalizace retailu se zabývá Dušan Rehák ze společnosti TULIP Solutions. Ukazuje, jak se moderní docházkové systémy mění z jednoduchých evidenčních nástrojů na komplexní řešení pro plánování směn a řízení pracovních kapacit v síti prodejen. Do budoucna přitom očekává také širší využití AI při optimalizaci personálního obsazení.

 

Jako vždy se věnujeme také kybernetické bezpečnosti. Gabriela Chumchalová ze společnosti ANAFRA upozorňuje na technologický dluh řady potravinářských podniků, které nyní musí reagovat na požadavky nové legislativy. Vysvětluje, proč by firmy neměly vnímat NIS2 pouze jako administrativní povinnost, ale také jako příležitost k modernizaci IT a posílení své provozní odolnosti.

 

Prostor dostala rovněž digitalizace veřejné správy, jejíž další vývoj komentuje Vladimír Přech ze společnosti Gordic. Připomíná, že potřebné technologie jsou již k dispozici a pro další pokrok bude rozhodující především schopnost institucí postupovat koncepčně, sjednocovat procesy a propojovat informační systémy, jejichž roztříštěnost dnes digitalizaci často komplikuje a prodražuje.

 

Zajímavý pohled na využití AI při vývoji softwaru přináší Oskar Kříženecký, finanční konzultant působící jako externí CFO. Zaměřuje se na ekonomické aspekty využívání AI nástrojů, kterým se zatím věnuje podstatně méně pozornosti než jejich technickým a bezpečnostním dopadům. Upozorňuje, že vyšší produktivita vývojářů automaticky neznamená vyšší ziskovost, a vysvětluje, proč je potřeba začít měřit skutečné ekonomické přínosy AI, včetně nákladů na její provoz.

 

Anton Arapov, provozní ředitel společnosti OpenSSL Corporation, se zase zamýšlí nad připraveností podnikových informačních systémů na nástup kvantových počítačů, které mohou v budoucnu prolomit dnes používané šifrovací algoritmy. Varuje, že samotné nasazení postkvantové kryptografie nestačí. Klíčová bude také schopnost firem zmapovat kryptografické závislosti svých aplikací, bezpečně měnit používané algoritmy a přizpůsobovat systémy novým hrozbám.

 

Významnou součástí aktuálního vydání IT Systems je také tematická příloha věnovaná ERP systémům, zejména jejich výběru a implementaci. Václav Kruliš ze společnosti Headwork v ní upozorňuje, že firmy by si ještě před pořízením nového informačního systému měly položit otázku, zda jej skutečně potřebují. Mnohdy totiž může být efektivnějším řešením úprava podnikových procesů, lepší využití stávajících aplikací nebo jejich propojení.

Vladimír Bartoš, ředitel pro strategii společnosti Minerva Česká republika, zdůrazňuje význam úvodní studie ERP projektu, která by měla jasně definovat strategické cíle, současný stav, požadované změny, rizika i náklady.

Ondřej Antonín, obchodní ředitel společnosti QI GROUP, zase rozebírá nejčastější chyby při výběru a nasazení ERP systému a vysvětluje, proč o úspěchu projektu rozhoduje kvalitní příprava, jasně stanovené kompetence, dostatečné kapacity i zapojení zaměstnanců.

Na důležitost lidského faktoru upozorňuje také Petr Prokop, ředitel implementace společnosti ITeuro. Vysvětluje, že přestože AI může významně usnadnit některé činnosti při řízení ERP projektu, nedokáže nahradit zkušeného projektového manažera, aktivní podporu vedení ani práci klíčových uživatelů. Právě podcenění lidských kapacit a řízení změn totiž bývá častější příčinou problémů než samotné technologie.

 

Na závěr bych chtěl upozornit na titulní rozhovor s Petrem Schaffartzikem, předsedou představenstva skupiny K2, ve kterém jsme se věnovali především AI v kontextu podnikových informačních systémů. Petr v rozhovoru zmínil, že systematické začleňování AI do procesů ve firmách je teprve na začátku, ale její vzestup je nevyhnutelný a už brzy začne nahrazovat nemanuální profese. Zdůraznil ovšem také, že bez proměny způsobu řízení podniku je adopce AI nereálná.

 

Chcete se dozvědět víc? Tak neváhejte a pusťte se do čtení nového vydání IT Systems. Věřím, že v něm opět najdete inspiraci a praktické podněty pro vlastní projekty a rozvoj vaší firmy či organizace.