Zajímavý pohled na digitalizaci výroby nabízí ve svém článku Daniel Bičík ze společnosti SAP. Tak trochu nostalgicky se zamýšlí nad budoucí rolí lidské intuice v moderní výrobě, kde stále větší roli hraje kvalita dat, schopnost s nimi pracovat a správně se podle nich rozhodovat.

Na význam práce s daty ve výrobě upozorňuje ve svém článku také Tomáš Hradský ze společnosti Pharis. Zdůrazňuje ovšem, že musí jít o reálná data z výroby, a ne papírové výkazy, které se vyplňují se zpožděním a často i nechtěnou kreativitou. Nestačí vědět, co se stalo včera. Pokud nevíte, co se děje ve výrobě právě teď, tak ji vlastně neřídíte, ale jen na ni reagujete. Využití dat ve výrobě se ve svém článku věnuje také Lukáš Pour ze společnosti Trustsoft, a to z pohledu řízení údržby.

 

Významnou součástí aktuálního vydání je příloha věnovaná kybernetické bezpečnosti. Jde o téma, kterému se věnujeme prakticky v každém čísle, ale tentokrát jsme mu mohli dát mnohem více prostoru. 

Zbyněk Lebduška z Fortinetu tak měl k dispozici dost místa, aby podrobně popsal dva klíčové pilíře moderní kybernetické bezpečnosti, kterými jsou princip nejmenších oprávnění (PoLP) a správa privilegovaného přístupu (PAM).

Štěpán Bínek ve svém článku upozorňuje na skryté náklady spojené s výpadky způsobenými narušením bezpečnosti a předkládá praktická doporučení, jak těmto škodám předejít.

Jakub Radiměřský ze společnosti Top Solution se ve svém článku věnuje problematice bezpečnostní dokumentace dle nového zákona o kyberbezpečnosti. Doporučení, jak z této papírové „nutnosti“ udělat funkční nástroj řízení, uvádí ve svém článku také Romana Chmelová a Roman Vontor ze společnosti Premium Systems

Nad budoucností bezpečného přenosu souborů v éře AI a kvantových hrozeb se zamýšlí Marek Kocan, manažer pro kybernetickou bezpečnost ve společnosti ComSource. Milan Jakubec z Edhouse vám vysvětlí, proč je pro bezpečnost softwaru důležitý SBOM. 

 

Ani tentokrát pochopitelně nemůže chybět téma AI, kterému se ve svém článku věnuje například Andrej Hájek ze společnosti FLO. Varuje před unáhlenými kroky při zavádění AI a uvádí šest pastí, do kterých firmy při zavádění AI nejčastěji padají. Úspěšné využití AI podle něj nebude o tom, kdo má „nejchytřejší model“, ale o tom, kdo dokáže své lidi provést nasazením AI tak, aby ji přijali za svou.

Příčinám, proč implementace AI ve firmách často selhává, se věnuje také David Strejc ze společnosti Apertia Tech. O praktickém využití AI v oblasti datové analytiky jsme hovořili s Bořivojem Kostkou, výkonným ředitelem společnosti Tovek.

Využití AI ve specifickém prostředí justice se věnují Jaroslav Tajbr a Debora Cibulková z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland. Vidí v AI velký potenciál pro zvýšení efektivity i kvality. Pokud totiž AI převezme jednodušší a rutinní úkony, ušetří soudům i soudcům značné množství času, který může být věnován hlubší analýze případů, větší specializaci jednotlivých soudců a kvalitnějšímu, informovanějšímu rozhodování.

 

Velký tematický blok je v tomto vydání věnovaný problematice digital compliance, tedy zajištění souladu digitalizace s různými předpisy, nařízeními a zákony. Jde o velmi komplexní problematiku, kterou pochopitelně nelze zcela postihnout na několika stranách, přesto se ve spolupráci s předními experty na právo IT snažíme postihnout alespoň to nejdůležitější. Příkladem může být článek, ve kterém zkušený advokát Jiří Matzner upozorňuje na povinnosti poskytovatelů systémů AI. Průřez danou problematikou pak nabízí článek Jindřicha Kalíška ze společnosti regfor. Advokát Josef Balín ve svém článku poukazuje na mnohdy problematické právní aspekty automatizovaného shromažďování dat na internetu (zejména metodou web scrapingu).

 

Chcete se dozvědět více? Tak neváhejte a pusťte se do čtení nového vydání IT Systems.