Hlavní strana -> Zprávy
Energetika a utility, GIS - geografické informační systémy, Veřejný sektor a zdravotnictví, Aktuality -> Analýzy - Dnes

Veolia pomáhá obcím v boji se suchem

a díky systému GIST Aplikace dokáže také lépe čelit povodním

-PR-

Společnost Veolia pracuje již řadu let na projektu řízení propojených vodovodních soustav v Česku. Její systém chytrých dispečinků umožňuje obcím redistribuci upravené vody do lokalit s akutním nedostatkem. Jde o příklad projektu, který pomáhá bojovat s klimatickou změnou na regionální úrovni. Součástí softwarového řešení chytrých dispečinků je také Povodňový informační systém vyvinutý ve spolupráci společností Středočeské vodárny a GIST Consulting. Povodňový informační systém funguje jako modul platformy GIST Aplikace.


Význam propojování vodovodních soustav

Podle odborníků čelí Česko největšímu suchu za 500 let. Z důvodu klimatických změn nedostatek vody již nesužuje pouze zemědělce, lesníky či zahrádkáře, ale i běžné obyvatele měst a obcí. Každoročně jsou stovky obcí odkázány na dovoz vody v cisternách. Prevencí a účinným řešením proti suchu může být propojování vodárenských soustav. S výstavbou tzv. vodních dálnic se u nás započalo již v minulém století, jejich skutečný význam jsme však docenili teprve v posledních letech.
Příkladem může být tzv. východočeská vodní dálnice, která byla realizována v letech 1993 až 1999 a přispěla k významnému rozvoji veřejného zásobování pitnou vodou v daném regionu. Umožňuje převádět vodu z míst, kde jí je nadbytek, do míst jejího nedostatku. Toto potrubí, které měří přes 100 kilometrů a zásobuje pitnou vodou zhruba půl milionu lidí, je pro oblast zásadním projektem i pilotním projektem pro celou ČR. Dalším takovým příkladem je i vodárenské propojení ve středních Čechách. Od počátku 90. let minulého století existuje i přivaděč mezi Prahou a Kladnem. Dlouhé roky nebyl využíván, místní zdroje byly dostatečné, jeho význam v posledních letech ovšem neustále roste.

Chytrý dispečink

Řízení propojených vodovodních soustav zajišťuje systém chytrých dispečinků společnosti Veolia. 
Například ve Smart centru v Hradci Králové je umístěno vodárenské řídící středisko, které dohlíží na běžný provoz Východočeské vodárenské soustavy. Nadstavbou tohoto projektu je však i další nadregionální využití. Centrum může být v budoucnu využíváno i pro krizové řízení východočeské vodárenské infrastruktury v případech extrémních klimatických jevů. Dispečink je schopen fungovat i v případě výpadku elektrické energie a plně splňuje kritéria kybernetické bezpečnosti pro krizovou infrastrukturu. Obdobný systém existuje i v Kladně.
„Tento systém sbírá data z okolních měst, vidí aktuální zásoby i spotřebu a dokáže tomu přizpůsobit výrobu vody, případně jí z jednoho okresu poslat do druhého,“ vysvětluje Bohdan Soukup, zástupce technického ředitele skupiny Veolia pro Zónu střední a východní Evropa.
 
 
Kromě prevence lokálního nedostatku pitné vody pomůže chytrý dispečink také se snižováním ztrát, což představuje další podporu boje proti suchu i nezanedbatelnou finanční úsporu. V minulosti ve středočeském a východočeském kraji dosahovaly ztráty průměrně 25 procent. „Na další snižování už konvenční metody moc nefungují. Chytré dispečinky umožňují přesnější monitoring poruch a úniků, i proto jsme ztráty snížili na 14 procent,“ uvedl Bohdan Soukup.

Unikátní povodňový systém

Součástí vybavení chytrých dispečinků je i unikátní Povodňový informační systém, který poskytuje ochranu pro další klimatický extrém. Povodňový systém, který je součástí softwarového řešení GIST Aplikace, umožňuje sledovat aktuální i dlouhodobé předpovědi, využívat historické zkušenosti z minulých povodní a vytvářet mapy povodňového nebezpečí. Následně poskytne seznamy potenciálně ohrožených objektů a zařízení a navrhne preventivní opatření. Je tak zajištěna ochrana vodohospodářské infrastruktury před povodněmi, jejichž pravděpodobnost vlivem nárůstu počtu klimatických extrémních událostí roste. Do budoucnosti by tento systém mohl před povodněmi chránit i obecní majetek.
Odpovídá Ing. Bohdan SOUKUP, Ph.D., MBA
zástupce technického ředitele společnosti Veolia pro region CEE a také technický ředitel a člen představenstva společnosti Středočeské vodárny, a.s.

Veolia provozuje několik chytrých dispečinků, které řídí provoz propojených vodárenských soustav. Můžete prosím podrobněji popsat, jak chytré dispečinky pracují? Co je jejich primárním úkolem a jaké situace musejí běžně řešit?

„Chytrost“ našich dispečinků spočívá zejména v propojení a automatické výměně dat mezi jednotlivými informačními systémy. Kombinace dat nám umožňuje naprogramovat pokročilé úlohy, jako je například modul údržby, kde se automaticky shromáždí požadavky na pravidelné úkony údržby, ty jsou seskupeny podle geografických oblastí, aby údržbáři nepřejížděli mezi objekty moc daleko a ještě je vygenerován seznam potřebných náhradních dílů a nářadí pro dané úkony. 
Další úlohy, které dispečinky denně řeší, jsou poruchy a vyhledávání skrytých úniků na vodovodní síti, kde nám systém automaticky generuje alarmy tam, kde je zjištěna vyšší spotřeba než obvykle. 
Podobné problémy řeší dispečinky i v oblasti odkanalizování odpadních vod, kde naše systémy řídí plynulé předávání čerpaných splašků z jedné čerpací stanice do druhé tak, aby nedocházelo ke kumulaci odpadních vod v některé z čerpacích stanic. 
Samostatnou kapitolou jsou potom čistírny odpadních vod, což jsou velice složitá zařízení, kde monitorujeme a řídíme stovky nejrůznějších měřičů a ovládacích prvků tak, aby vyčištěná voda, která je vypouštěna do toků, splňovala jedny z nejpřísnějších požadavků v Evropě. 

Pokud vím, jsou dispečinky připraveny také na mimořádné situace, jako jsou povodně. Součástí jejich vybavení je proto unikátní Povodňový informační systém. Jak už název napovídá, jde o systém určený pro zvládání krizových situací spojených s povodněmi. Jaká data tento systém zpracovává a jaké funkce je v případě podvodní připraven plnit?

PIS je opět založen na kombinaci dat z několika informačních systémů. Zpracovávají se data z GISu, kde jsou zakresleny polohy našich objektů na mapách. Ten nám v kombinaci s mapami zaplaveného území automaticky vyfiltruje seznam objektů, kterým při daném stupni povodně hrozí zaplavení. U všech těchto objektů potom sáhneme do TISu, což je registr všech technických zařízení uvnitř našich objektů. Tak se nám vygeneruje přehledný seznam zaplavených objektů a seznam zařízení, která je z nich možné odvézt dřív, než přijde povodeň. Odvážená zařízení jsou přehledně seřazena podle priorit a je u nich i případná poznámka, zda je potřeba k jejich odmontování nějaké speciální vybavení nebo například přítomnost elektrikáře, nebo to, že dané čerpadlo je velmi těžké a musíme použít zvedací zařízení. 

Je tento systém nějak využitý i při běžném provozu dispečinku?

Při běžném provozu dispečinku systém PIS nevyužíváme, ale jeho význam je nedocenitelný v okamžiku, kdy přijdou povodně, což je v poslední době čím dál častěji. I díky PISu jsme minulé povodně v září 2024 zvládli se zcela bezeškodním průběhem. 

Pracují s povodňovým systémem pouze pracovníci dispečinku, nebo se k němu v případě potřeby mohou připojit i další oprávněné osoby, např. starostové obcí?

Kromě dispečinku mají systém k dispozici na svých mobilních zařízeních i naši pracovníci v terénu. Tam mají možnost se podívat do mapových podkladů, ověřit si, že z daného objektu odvezli opravdu všechno, co je možné odvézt, ale i najít na jednom místě všechny informace o tom, jak povodeň postupuje a jak rychle na jednotlivých měrných profilech stoupá hladina v tocích. To je ve chvílích, kdy jde o každou minutu, velice užitečné. 

Povodňový informační systém je součástí širšího softwarového řešení GIST Aplikace, které vyniká schopností přizpůsobit se konkrétním požadavkům. Řešili jste i ve vašem případě se společností GIST Consulting, nějaké specifické úpravy?

Ano, naše systémy se neustále vyvíjejí tak, aby odrážely nejnovější zkušenosti a požadavky našich provozů. Na základě zkušeností z povodní v minulém roce vzniklo zadání, které posune PIS zase o nějaký kus dopředu a zpříjemní pro naše pracovníky práci v tomto systému. 

Vaše společnost je součástí kritické infrastruktury, a proto podléhá požadavkům nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který právě vstoupil v platnost. Jste již na nové legislativní požadavky připraveni?

Musím říci, že Skupina Veolia bere kybernetickou bezpečnost velice vážně. Proto jsme nečekali na žádný zákon, ale zabýváme se touto oblastí systematicky již několik desetiletí. Provedli jsme si důkladné audity, vyhledali zranitelná místa a ty průběžně zabezpečujeme. Kromě běžných bezpečnostních opatření jsme uvedli do provozu již v roce 2019 náš Dispečink kybernetické bezpečnosti, který dohlíží na bezpečnost počítačových sítí a dat Skupiny Veolia v Zóně střední a východní Evropa. Pro krizové situace máme vypracované přesné scénáře, jak postupovat dále. Kromě toho pracujeme i na vzdělávání pracovníků v oblasti kybernetické bezpečnosti a jejich ostražitost je pravidelně prověřována interními kampaněmi.

GIST Aplikace

Systém GIST Aplikace (GA) je softwarové řešení, které dokáže pokrýt specifické potřeby firem a organizací, které potřebují zpracovávat firemní data z různých datových zdrojů.  GA jim zabezpečí jednotné komfortní uživatelské prostředí a požadované výstupy, což vede k efektivitě jednotlivých firemních činností.
Součástí řešení je i modul PIS – Povodňový informační systém, což je řešení, které zajišťuje přehlednou identifikaci provozních objektů, kterým hrozí zatopení při povodních. U těchto objektů jsou konkrétní pracovní postupy s informacemi, jak v případně různých povodňových stavů postupovat. Informace o objektech jsou postupně rozšiřovány o další informace, dokumenty a například fotografie. Data z modulu PIS mohou být využita k dalšímu zpracování v rámci řešení GIST Aplikace a také k propojení s daty z dalších systémů. Hlavními uživateli modulu jsou uživatelé z úseku dispečinku, technici a pracovníci z úseku pro zajištění bezpečnosti.
 

Ucelené informace na jednom místě

Povodňový informační systém nabízí funkcionality sběru technických dat zahrnující odečty srážkoměrných a limnigrafických stanic s vazbou na provozní objekty v rámci vodovodní a kanalizační sítě. Součástí řešení může být také správa příslušných číselníků a souvisejících agend. Modul nabízí také možnosti sledování a vyhodnocování aktuálního stavu na mapových podkladech. V souvislosti s provozními objekty je vhodné řešit také jejich správu v podobě „Databáze objektů“. 
Do systému se v pravidelných intervalech načítají data z portálu ČHMÚ o stavu, průtoku a případně teplotě vody na vybraných měrných stanicích. Systém umožňuje také načítání hodnot z vlastních a veřejných srážkoměrů. Tyto informace mohou být pouze informativního charakteru. V rámci implementace systému je možné doplnit data z historických záznamů o proběhlých povodních. Systém PIS také umožňuje formou poznámek vedení „povodňového deníku“ s možností zápisu záznamů s vazbou na měrnou stanici a provozní objekt. Systém tak nabízí na jednom místě kompletní informace o provozních objektech a aktuální povodňové situaci.

Flexibilní systém připravený na změny

Povodňový informační systém je koncipován jako flexibilní řešení, ve kterém lze realizovat funkčnost dle konkrétních požadavků zákazníka s možností budoucích úprav a rozšíření dle jeho dalších požadavků. 
Samozřejmostí je také možnost vzájemného provázání s dalšími moduly GIST Aplikace. Nejčastěji jsou to: databáze objektů, majetková a provozní evidence nebo například evidence investičních zakázek.