V posledních několika málo letech jsme svědky výrazné pozitivní změny v postoji uživatelů k aplikačním službám nabízeným vzdáleně přes internet, ať již se nazývají jakkoliv a týkají se čehokoliv. Takováto řešení již nejsou vnímána jako něco pouze pro odvážné. Pozitivní změnu postoje můžeme bez obav označit jediným slovem: úspěch. Jak k tomu došlo? Co je příčinou aktivního zájmu o cloudová řešení? Došlo k nějaké revoluční změně technologií, která by to způsobila?
Po technologické stránce sice došlo k mnoha vylepšením, ale nedomnívám se, že některé z nich by bylo pro úspěch cloudových řešení klíčové. Za nynější nárůst popularity zřejmě nevděčíme technologiím, ale jevům spíše psychosociálním. V tomto článku se zamýšlím nad „netechnologickými“ aspekty tohoto úspěchu.

Pro jednoznačnost si ještě upřesněme pojem „uživatel“ v kontextu tohoto článku. Za uživatele nepovažuji jen IT specialisty, kteří nákup realizují, ale každého, kdo má vliv na rozhodování, jaký provozní model bude pro jím používané aplikace zvolen. Velmi často je to – z pohledu IT – laická veřejnost. Personální ředitel má jistě co mluvit do toho, kde budou uložena data vašeho personálního informačního systému. A malý živnostník se sám musí rozhodnout, zda umístění dat v cloudu prostě riskne, nebo se bude trápit s lokálním provozem ekonomického informačního systému. Také ne každý generální ředitel je IT specialista.

Marketing

Ale vraťme se poněkud do historie. Cloudová řešení jsou na trhu již více než deset let. Jasný lídr trhu, společnost SalesForce, byla za tímto účelem založena již v roce 1999. Před více než osmi lety začala nejprve na českém a v zápětí na slovenském trhu nabízet naše společnost Vema vlastní cloudové řešení, tehdy ještě pod názvem ASP. Překvapivě jsme se prakticky vůbec nepotýkali s technologickými problémy. Potýkali jsme se s osvětou. Řešili jsme, jak říct uživatelům, co to máme, že je to fajn a vůbec to není drahé. V té době bylo poskytování takovýchto služeb marketingem v IT de facto neuchopené a veřejnost, s výjimkou menšího počtu IT odborníků, o něm neměla ani tušení. Marketingoví specialisté tápali, jak výstižně potenciálnímu uživateli takovou službu nabízet.

Řešení dodávající aplikační služby přes internet se nejprve označovala ASP (application service providing) a byla po roce 2000 častým tématem odborných konferencí. Zkratka je ryze technicistní a běžnému uživateli nic neříká. Je potřeba ji popsat mnoha slovy. A zkuste takové sdělení umístit třeba na billboard nebo do standardního banneru! Bylo potřeba ji pečlivě vysvětlovat téměř každému zákazníkovi zvlášť. To je samozřejmě neefektivní. Měla-li takováto služba plošně uspět, muselo se něco stát. O rok později po našem řešení vstupuje na trh Microsoft s již marketingově poněkud vhodnější zkratkou SaaS (software as a service). Tato zkratka se jeví lepší, ale zejména proto, že hezky vypadá. Jinak je to stále (anglická) zkratka, která nemá rozumnou vizuální reprezentaci obsahu, takže je potřeba nadále trpělivě vysvětlovat. Přínosem však rozhodně byla osvěta principu skrytého za touto zkratkou, odpovídající finanční síle Microsoftu. Nyní však není důvod se domnívat, že si zkratku ASP nebo SaaS bude za pár let někdo pamatovat. Koneckonců i sám Microsoft ji po sedmi letech opouští. Naopak ostatní odvozené varianty řešení, upřesňující zkratky typu IaaS či PaaS, jsou již určené pro IT odborníky a budou mít své opodstatnění i nadále.

Pro jednoduché sdělení principu bylo zřejmě klíčové nalezení výstižného a uživatelům blízkého slova. Tím slovem se stalo cloud. Obratem zdomácnělo ve všech jazycích, a to výrazně rychleji než domácnělo například slovo server. Slovo cloud má mnoho výhod. Nespornou výhodou je vhodná míra abstrakce, která je dokonce s lehkým romantickým nádechem akceptovatelná i zcela laickým uživatelem. Představa, že „data mám na nějakém hezkém místě, o kterém nemusím mnoho vědět, ale jistě se tam o ně postarají a kdykoliv se k nim dostanu“, je velmi pozitivní. Žádné servery, žádné routery, žádná datová centra. Tento pozitivní způsob uvažování pak podpoří i dobrá a úvaze odpovídají zkušenost.

Marketéři se zaradovali. Konečně se v IT objevil pojem, který má přirozeně hezký a vlídný obrázek. Lze jím elegantně ozdobit billboard, inzerci, prospekt či článek. Tuto skutečnost si můžete snadno ověřit – stačí nechat Google vyhledat obrázky ke slovu cloud. Dobrá polovina výsledků není obrázek oblohy, nýbrž logo nějaké cloudové služby nebo schéma tuto službu vysvětlující. Zaradovali se i novináři, a nejen odborní, takže s články o cloudu se můžeme setkat v běžném denním tisku a ve zpravodajských relacích rozhlasu i televize. Tento zdánlivý detail se významnou mírou podílí na vnímání cloudu jako něčeho běžného.

Pro úplnost je nutno říct, že každý poskytovatel cloudových služeb se sice snaží dát slovu cloud mírně odlišný význam s tím, že právě ten jeho cloud je ten pravý, ryzí a nejlepší. Nenechme se zmást – jde vždy o to stejné. I odborníci se v definicích a v popisech nutných funkcionalit cloudu liší, ale na jeho principu to nic nemění. Vždy je to nějaká aplikační služba poskytovaná přes internet. Takto cloud vnímá i uživatel, což je podstatné.

Mobilní zařízení

Dalším výrazným mezníkem v úspěchu cloudu jsou mobilní zařízení. Jejich nástup je nebývale rychlý. Dle statistik je celosvětově již zhruba polovina provozovaných mobilních telefonů takzvaně chytrá. Další mobilní zařízení, tablety, postupně vytlačují přinejmenším z domácího použití stolní počítače a notebooky. Prakticky každý mobilní operační systém provozovaný na těchto zařízeních je geneticky svázán se svými vlastními cloudovými službami. iOS s iCloud, Android s Google Drive, Microsoft se SkyDrive a s ním propojenou rodinou služeb. Kromě toho jsou těmto uživatelům dostupné přídavné služby třetích stran. Jmenujme namátkou velmi populární DropBox, SugarSync a mnoho dalších pro specifická použití. Tyto služby jsou samozřejmě dostupné i ve všech běžných platformách „velkých“ operačních systémů pro domácí a kancelářské použití. Prostředí cloudu velmi svědčí i to, že většina služeb má nějaký rozumně použitelný startovací balíček zdarma. A co víc – nový Office 365 od Microsoftu je primárně taky cloudový.

Těmito přirozenými způsoby dochází ke „zvykání si“ na cloud. Tedy na to, že naše data či funkce aplikací jsou mimo dosah naší přímé kontroly. Zatím všichni máme převážně dobré zkušenosti. Dostupnost je téměř sto procent, je to rychlé a nejsou známé žádné významné bezpečnostní incidenty. Dobrá zkušenost je nejlepším zdrojem důvěry. A to i přes to, že většina provozovatelů cloudových služeb se ve smluvních podmínkách k ničemu nezavazuje. Dokonce se často ze zodpovědnosti vyvazují. Jiná situace je v plně hrazených službách, které mají garance ve smlouvě. Těm pak neplacené služby vytvářejí vhodný předvoj.

Známost a důvěra

Shrneme-li předchozí úvahy, jsou známost a důvěra právě těmi klíčovými faktory, které stojí za nyní již rychlou akceptací cloudu zejména laickou částí uživatelů. O nich jsme si řekli, že ve výsledku rozhodují.

Známost je důležitá – umožňuje služby snadno nabízet, aniž bychom je museli složitě, a tedy i nákladně vysvětlovat. Důvěra je i pro běžný život nesmírně důležitá a de facto umožňuje fungování celé společnosti. Mnohdy je postavená na minulých dobrých zkušenostech. Obdobně je to s cloudem. Velmi trefně na obecnou otázku ohledně důvěry v cloudová řešení odpověděl jeden ze zakladatelů společnosti Apple Steve Wozniak: „S bankami také nemáme stoprocentní jistotu, ale přece si do nich všichni peníze dáváme.“ A s cloudem je to dnes již obdobné.

Jan Tomíšek
Autor článku, Ing. Bc. Jan Tomíšek, je ředitelem Divize služeb, člen představenstva Vema, a. s.