Například informační systém Dialog 3000Skylla disponuje širokou škálou možností napojení na různé CAD a CAM systémy, navažovací linky nebo automatický sběr dat z výroby a dokáže tak kompletně pokrýt klíčové procesy výrobního podniku.

Přínosy napojení na předvýrobní etapy

Některé provozy vyžadují evidenci nejen výrobních fází, kdo a jak daný výrobek opracoval, ale taky je potřeba evidovat či řídit kroky v samotné předvýrobní fázi. Příkladem nasazení informačního systému v této fázi můžou být váhy a mísiče v chemickém, plastikářském nebo potravinářském průmyslu. Samotná směs vzniká tak, že skladník vychystá balení surovin podle rozpisu materiálu výrobku, který se zaplánuje a obsluha je pak navigována systémem, jaké množství které suroviny má do mísiče vsypat. Obsluha váží každou surovinu na integrovaných vahách, potvrzuje množství a pokračuje s dalšími surovinami. Po skončení navážení všech surovin se spouští proces výroby. Všechny kroky obsluhy jsou evidovány v informačním systému a je pak snadno dohledatelné, kdo kdy a co vážil a jak dlouho mu to trvalo.

Další variantou je automatizovanější dávkování ze sil umístěných v blízkosti hnětače. Pokud má firma dostatek prostoru, jistě ocení možnost umístění zásobníků surovin do bezprostřední blízkosti mísičů. V takovém případě jsou v systému zavedeny jednotlivé receptury. Každá receptura nese informaci o přesném množství jednotlivých surovin, pořadí zpracování, teplotě zpracování nebo třeba informaci o rychlosti hnětení v různých fázích mísicího procesu. Výroba směsi je tak plně automatizovaná, míchá se na základě stanovených receptur a v pořadí, které stanovil plánovač výroby. Všechny informace z průběhu mísení a výroby jsou zaneseny v informačním systému a snadno dohledatelné při pozdějších auditech.

Přínosy automatizovaného odvádění výroby

Dnes je také běžnou praxí ruční odvádění výroby, kdy zaměstnanec načítá úkolový lístek prostřednictvím čárového kódu na odváděcím pracovišti – terminálu tomu určeném a zaznamenává počet vyrobených kusů a přitom se systémem zaznamenává čas zpracování. Odvádění výroby ale lze řešit automatizovaně. A to odváděním operací pomocí snímacích čidel. Příkladem může být třeba lakovací linka. Na hák se navěsí dílce z různých zakázek v počtu, který vychází z informačního systému, a hák se posílá do procesu lakování. V tu chvíli se u lakovaných dílců zahajuje operace a po dokončení lakovacího procesu se projetím háku čipovací branou i ukončí.

Přínosy napojení na CAD/CAM systémy

Nesporným ulehčením předvýrobních etap je propojení konstrukčních programů s informačním systémem. Konstruktér tvoří v CAD systému a zároveň tím tvoří kusovník, který prostřednictvím propojovacího můstku posílá data do informačního systému. Z těch se tvoří kusovníky, které jsou následně podkladem pro plánování výroby. Proč taky dělat věci zbytečně dvakrát…

Firmy, jejichž náplní je především pálení nebo vysekávání dílců, oceňují propojení informačního systému s CAM systémem. V informačním systému jsou vytvořeny kusovníky a seznamy dílců k výrobě. Z ERP jsou do CAM systému seznamy exportovány a jsou automaticky roztříděny dle tloušťky a typu materiálu a rovnou také vyskládány na formát plechu, který firma běžné využívá a má aktuálně i skladem.

Po tzv. vyskládání do pálicího systému přichází informace o rozložení dílců na plech, případně více plechů. Exportuje se také přesné rozložení jednotlivých dílců na konkrétní plechy a informace o celkové době pálení plánované dávky. Obsluha systému také obdrží zpětnou vazbu k velikosti a hmotnosti použitelných zbytků plechu. Na základě těchto informací se v informačním systému vytvoří výrobní plán pro jednotlivé materiály s přesným časem pálení a dalšího zpracování a upozorňuje na nutnost přijmout využitelný zbytek, který je pak možné použít zase na další zakázku.

Pokud firmy nevlastní optimalizační programy, jakými jsou JETCAM, TOPS a jiné, je možné vytvářet tzv. nestingy přímo v Dialogu 3000Skylla. Informační systém nabízí zjednodušenou funkci, kdy uživatel zadá, které zakázky se budou z dané tloušťky plechu nebo případně tyčového materiálu pálit či řezat, popřípadě zadá, zda se budou vracet použitelné zbytky pro další využití. Tím obsluha informačního systému získává informaci o konečné potřebě materiálu na dané zakázce.