Petr Tulach z Logia jde ještě dále a uvádí, že digitalizace retailu právě vstupuje do nové éry, kterou charakterizuje přechod od integrovaných systémů k autonomním agentům. Také v e-commerce už AI nehraje roli podpůrného nástroje, ale stává se aktivním účastníkem rozhodování od práce s daty přes řízení logistiky až po samotný nákupní proces. František Peterka z Driveto proto jako jeden z nejsilnějších trendů roku 2026 uvádí tzv. agentic commerce, ve které část nákupního rozhodování přebírají inteligentní asistenti.

 

Abychom ale vliv digitalizace nepřeceňovali, Konstantin Margaretis z logistické společnosti Skladon připomíná, že digitalizace není cíl, ale nástroj. Zdůrazňuje proto, že úspěšná digitalizace nezačíná výběrem technologie, ale mapováním procesů. Také Jan Šlajer ze společnosti PrewIQ ve svém článku věnovanému řízení potravinářských firem zmiňuje, že digitalizace sama o sobě nestačí, pokud nevede ke změně způsobu rozhodování. Ani APS systém není cílem sám o sobě, což zase připomíná Tomáš Velička z Minerva ČR a přidává sadu praktických doporučení, jak se na implementaci systému pro pokročilé plánování výroby připravit. Implementace APS systému totiž patří mezi nejnáročnější projekty v oblasti řízení výroby.

 

Dominantním tématem tohoto vydání je umělá inteligence, které je věnována nejen celá příloha, ale objevuje se ve většině článků. AI je zkrátka fenomén, kterému se dnes prakticky nelze vyhnout nejen ve světě technologií. Rozmach využití AI ovšem vyvolává řadu otázek. Například otázku, kde leží hranice odpovědnosti AI, kterou se ve svém článku zabývá Samuel Král z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL.

 

K tématu využití AI jsme se dostali i v rozhovoru s Tomášem Szkanderou, CEO společností K2 Software a Sluno, který říká, že kromě automatizace procesů může AI firmám pomoci také lépe využít potenciál jejich ERP systému. Díky práci s přirozeným jazykem může systém uživatele aktivně navádět ke správnému použití funkcí, upozorňovat na souvislosti a doporučovat efektivnější postupy.

 

Výrazným tématem je tradičně v IT Systems také kyberbezpečnost. Ve spolupráci s Jaroslavem Cihelkou  a Michalem Štusákem z ComSource jsme sestavili přehled 10 klíčových hrozeb pro rok 2026. Vývoji bezpečnostních rizik se věnuje také Petr Mojžíš ze společnosti ANECT, který varuje, že poroste vliv AI a čeká nás nová vlna realistického phishingu. Jeho kolega Radim Kozák zase upozorňuje na rizika tzv. stínového AI, tedy používání nástrojů, které jsou zcela mimo dohled firemního IT.

 

Kateřina Hůtová ze společnosti Cybrela odpovídá na otázky, které zaznívají v souvislosti s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti. Tomu se věnují i Jaroslav Tajbr a Karolína Karalová z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland a Martin Kubiš ze společnosti Top Solution, který se snaží zmírnit obavy, že nová regulace způsobí nějakou apokalypsu. Uvádí, že nová legislativa v řadě oblastí kopíruje logiku, kterou používá systém řízení bezpečnosti informací (ISMS). Organizace, které mají ISMS poctivě zavedené, proto nečeká začátek od nuly, ale spíše upgrade toho, co jim už dnes funguje.

 

Michal Šaštinský z distribuční společnosti Elbacom má dlouholeté zkušenosti s nasazením operačních systémů Windows IoT a Windows Embedded. Proto jsme ho požádali, aby nám tyto systémy blíže představil. A na závěr bych chtěl ještě upozornit na reportáž z konference Dell Technologies Forum, které se zúčastnila zhruba tisícovka účastníků, a šlo tak o jedno z největších setkání technologických odborníků u nás.

 

Chcete se dozvědět více? Tak neváhejte a pusťte se do čtení nového vydání IT Systems.