Na to, že úspěšná digitalizace musí začínat uvnitř firmy, upozorňuje Robert Fárek, ředitel společnosti ITeuro. Ve svém článku rozebírá čtyři časté chyby při výběru nového ERP systému a vysvětluje, proč je důležité nejprve stanovit společné cíle, přehodnotit stávající procesy a promyslet dlouhodobou architekturu podnikového IT.

 

Vladimír Bartoš, ředitel pro strategii společnosti Minerva Česká republika, se zamýšlí nad tím, jak mohou výrobní podniky lépe zvládat stále častější změny a výkyvy. Řešení vidí v kombinaci vhodné firemní kultury a adaptivního informačního systému, který nejen poskytuje informace, ale také aktivně podporuje rozhodování a dokáže rychle promítat změny poptávky do plánování nákupu a výroby.

 

Zajímavý pohled přímo z výrobní praxe přináší Tomáš Doule ze společnosti Foxconn ČR. Upozorňuje, že cílem digitalizace nemá být zavádění nových technologií, ale dosažení měřitelných ekonomických přínosů. Zdůrazňuje přitom význam kvalitních dat, integrace systémů a zapojení zaměstnanců, bez kterých může digitalizace pouze zakonzervovat neefektivní procesy.

 

Na význam podpory a zapojení pracovníků ve výrobě poukazuje Miloš Klapal ze společnosti InfoConsulting Czech. Představuje platformu IFS Poka, která umožňuje digitalizovat pracovní postupy, sdílet znalosti a zkušenosti mezi zaměstnanci, zjednodušit jejich zaškolování a zpřístupnit jim potřebné informace přímo na pracovišti.

 

Tomáš Hradský, CEO společnosti PHARIS, zase upozorňuje na ztráty, které výrobním podnikům vznikají kvůli prostojům, zbytečnému čekání nebo nevhodnému plánování. Vysvětluje, jak mohou moderní MES a APS systémy pomoci tyto ztráty odhalovat, vyčíslovat a především na vznikající problémy reagovat v reálném čase, nikoliv až při zpětném vyhodnocování výsledků.

 

Podrobněji se pokročilému plánování výroby věnuje také Jan Zeus ze společnosti DYTRON. Ve svém článku ukazuje, kde narážejí tradiční ERP systémy na své limity a jak je mohou vhodně doplnit APS řešení. Ta umožňují průběžně přepočítávat výrobní plány, simulovat různé scénáře a rychle vyhodnocovat dopady změn zákaznických požadavků či nečekaných výpadků.

 

Na články věnované digitalizaci výroby v úvodníku přirozeně navazuje problematika AI, které jsme opět věnovali značný prostor. Robert Blaha, senior konzultant IS KARAT, představuje možnosti využití AI přímo v podnikovém informačním systému. Ukazuje, jak lze zapojit AI do firemních procesů, automatizovat rutinní činnosti a zpřístupnit podniková data AI agentům.

 

Jessie Smith ze společnosti Ataccama, se zaměřuje na jeden ze základních předpokladů úspěšného nasazení AI, kterým jsou kvalitní a důvěryhodná data. Vysvětluje, proč samotné vyčištění dat nestačí a proč musí podniky průběžně sledovat jejich aktuálnost, původ a vhodnost pro konkrétní využití. 

 

Významnou část aktuálního vydání jsme věnovali také kybernetické bezpečnosti. Filip Černý ze společnosti Progress Software se zamýšlí nad skutečným přínosem AI v kybernetické bezpečnosti. Jiří Štěpán ze skupiny Etnetera naopak upozorňuje na to, jak AI přispívá k rychlosti a nebezpečnosti kybernetických útoků. Jako odpověď na stále sofistikovanější hrozby představuje služby řízené detekce a reakce (MDR). Na specifická rizika spojená s digitalizací průmyslu se zaměřuje Nick Vlasov ze společnosti Progress Software. Ve svém článku podrobně vysvětluje, proč propojování podnikových IT systémů s provozními technologiemi (OT) vyžaduje odlišný přístup k zabezpečení. Představuje také konkrétní principy ochrany průmyslových sítí a řídicích systémů, jejichž napadení může ohrozit nejen data, ale i samotný výrobní provoz.

David Průša ze společnosti Dell Technologies zase připomíná, že skutečná kybernetická odolnost se nepozná podle množství nasazených bezpečnostních technologií, ale především podle schopnosti podniku zvládnout bezpečnostní incident a obnovit provoz. Ve svém článku představuje pět kroků úspěšné obnovy po kybernetickém útoku a zdůrazňuje význam krizových plánů, jasně stanovených odpovědností a pravidelného testování připravenosti.

 

Zvláštní pozornost bych chtěl věnovat článku Jaroslava Eliáše ze společnosti Technodat, který podrobně a na konkrétních příkladech vysvětluje dopady nového evropského nařízení o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act, CRA). Vysvětluje, proč se kybernetická bezpečnost musí stát nedílnou součástí vývoje digitálních výrobků, správy produktových dat a změnového řízení a jak mohou výrobci s využitím PLM a souvisejících nástrojů zajistit potřebnou sledovatelnost komponent, konfigurací a bezpečnostních rizik.

 

Chcete se dozvědět víc, tak neváhejte a pusťte se do čtení nového vydání IT Systems. Věřím, že v něm opět najdete inspiraci pro rozvoj vaší firmy či organizace. Přeji vám příjemné a podnětné čtení.